Winchestars - den sedmý - Chraň nás od zlého

6. srpna 2014 v 12:04 | Luci Lestrange |  Deníček slečny Daryl


Původně se myslelo, že Kelly pojede domů už v sobotu, ale nakonec se jí nechtělo a ještě se zdržela, což je jedině dobře. Už jsem měla za to, že tenhle den bude taky bez nějaké dokumentace, jelikož jsme si jen pustily již zmíněné Paranormal activity (na které najednou nešlo koukat, aniž by si jeden nevybavil ty trapné scény z té parodie), zopakovaly si černou hodinku, během které jsme si tentokrát četly příběhy z Enigmy a nakonec jsme se jen tak nudily u počítačů. Pak jsem tak nějak pronesla, že bych stejně nejradši jela do kina a dala si twister v KFC. Měly jsme už předem naplánované, že až se uvidíme, zajdeme do kina na horor Chraň nás od zlého. K naší smůle jsme ale hned jak Kelly dorazily zjistily, že v Cinestaru už ten film nejede. A bohužel nebyl ani v Cinemacity. Jak jsem to tak ale nadhodila v sobotu, Kelly tam přece jen mrkla znovu a hle! V Cinemacity byl film v programu, takže jsme ani vteřinu neváhaly a začaly se připravovat.



Mamka nás hodila na vlak do Valů a odtamtud jsme jely do Pardubic. Dorazily jsme už o půl osmé a film běžel až v devět, takže jsme měly dost času. Takže jsme prolezly Nanu-Nana, ďábelské New Yorker, kde jsme objevily spoustu sračkoidních nechutných věcí s nápy "Don't care" a podobně, a pak se samozřejmě holky nejdéle zdržely v knihkupectví. Já umírala hlady, ale krátce na to jsme se konečně přiblížily k jídlu a Kelly objednala dvakrát B-smart s mini twisterem (jeden pro mě, samozřejmě) a já si skočila ještě pro velké nudle se zeleninou, které jsem si nakonec skoro celé schovala do tašky a propašovala je do kina. Stejně jako ten již zmíněný B-smart. A přece si nebudu kupovat jejich drahou kolu! Tu jsem ale nakonec nemusela vůbec schovávat, protože jsem si všimla, že kelímky jsou všude stejné.

Před čekáním na film jsme s Kelly téměř nespustily oči z různých bonbonů, pendreků a dalších sladkostí, které byly v Cinemacity ke koupi do kelímku nebo sáčku. Ale bylo to fakt drahé, tak jsme zůstaly jen u toho koukání a diskutování o tom, jestli si tam prostě nemůžu sáhnout a jíst to z toho. Pak už jsme byly vpuštěny před sál, kde jsme pomluvily prdel jednomu ze zaměstnanců, který později otevřel sál a my se konečně usadily. K našemu štěstí si za nás sedla banda ultimátních kokotů, kteří neustále něco žvanili a mysleli si, že jejich trapné poznámky jsou vtipné a bude se jim smát celé kino. Ze začátku jsem to ještě brala, ale později už se to nedalo vydržet a po projevu Hanyuu naštěstí sklapli a my si tak užili film až do konce.

Z kina jsem se vrátila naprosto nadšená, jelikož jsem nevěřila tomu, že ten film je vážně tak skvělý. Bylo to úplně něco jiného a originalita se už jen tak nevidí. Má u mě spoustu plusů už jen proto, že tam byl skvělý hudební doprovod v podání písní od The Doors a především neuvěřitelně božskej kněz, do kterého jsme se s Kelly šíleně zamilovaly a nám oběma teď zdobí plochu na počítači. Sam s Deanem už zkrátka nejsou jediní kluci, kteří jsou u vymítání až nadlidsky sexy.

Dámy a pánové, Édgar Ramírez alias otec Joe Mendoza, kterému uděluji titul nejvíc sexy venezuelan s nejkrásnějším profilem na světě.
Celý film jsme přemýšlely, odkud ho známe a po projetí jeho herecké filmografie jsme zjistily, že odnikud. Byl to zkrátka osud - takový ten pocit, kdy vám přijde, že tu osobu znáte celý svůj život!


Verča papá.

Hana papá.

Já papám.

Sním všechno. Dojídám zbytky po Hanyuu, přece to tam nenecháme!





Jestli je někdo jako Sam a Dean, jsme to bez debat my.
 


Komentáře

1 Kelly Kelly | Web | 6. srpna 2014 v 21:19 | Reagovat

*vyloudí ze sebe jediný zamilovaný vzdech nad Édgarem a zbytek článku kompletně odignoruje*

2 Luci Lestrange Luci Lestrange | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 21:33 | Reagovat

[1]: To naprosto chápu, takže se ani nezlobím, že jsi to nečetla, při pohledu na něj se člověk prostě nemůže soustředit na nic jinýho!

3 A. A. | 7. srpna 2014 v 15:43 | Reagovat

Odkud máš ten super přívěšek?!

4 Luci Lestrange Luci Lestrange | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 16:07 | Reagovat

[3]: To se nikdy nikdo nedozví. >:D

5 damn-girl damn-girl | Web | 8. srpna 2014 v 13:59 | Reagovat

Jednou jedinkrát jsem byla v kině na hororu. Film se jmenoval Zrcadla a vím, že už nikdy na horor do kina ani nepůjdu :D. Jsem prostě naprostej posera :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama