Březen 2015

Bat-greetings

28. března 2015 v 11:16 | Lucille Daryl |  Zážitky
Možná to teď vypadá, že se z mého blogu stává kuchařka, ale tak to není. Akorát tu mám teď kamarádku a v záloze jsem měla jen buchtu a fornetti. Ale řekla jsem si, že vám pošleme alespoň batpozdrav!



Chutné pizza fornetti i pro vegetariány

27. března 2015 v 18:31 | Lucille Daryl |  Recepty

Kdo by neznal fornetti? Spousta z nás si je kupuje třeba na nádraží. Můžeme si je ale udělat i doma.

Ořechovo-brusinková buchta

25. března 2015 v 11:10 | Lucille Daryl |  Recepty

Milujete ořechy a brusinky? Tuhle buchtu si mohou dopřát i vegani.

Není horor jako horor

24. března 2015 v 17:01 | Lucille Daryl |  O hororu

Horor je velmi rozšířeným a oblíbeným uměleckým žánrem. Zaměříme se na horor ve filmu.

Lucille CocoBanane

23. března 2015 v 20:31 | Lucille Daryl |  Recepty

Honí vás mlsná a nechce se vám péct nic složitého? Vyzkoušejte tuto jednoduchou kokosovo banánovou buchtu.

Pod pokličkou českého hororu

20. března 2015 v 11:43 | Lucille Daryl |  O hororu

Českých hororů není moc. O tom se můžete přesvědčit i na csfd.cz, kde vám jich specifičtější výběr najde pouze 27. Z toho si je můžeme rozdělit ještě do dvou skupin, do kterých většina vypsaných filmů spadá. První skupinou jsou horory, které nejsou ryze české. Druhou skupinou jsou filmy, které žánrově nespadají jen do hororů. Ghoula máme už na osmém místě. Nad ním je Fimfárum Jana Wericha, které spadá do druhé skupiny, stejně jako Kytice. Dále také film Z Pekla, který patří hned do obou dvou skupin. Stejně na tom jsou i Dravci. Dalším filmem a pro mě nejznámějším hororem z české republiky jsou Šílení, kteří se ale žánrově řadí i mezi komedie, tudíž spadají do druhé skupiny. A posledními filmy jsou Krvavý román a Van Helsing. První zmíněný se dá považovat za horor, ale rozhodně ne za nic z dnešní doby, zatímco u Van Helsinga ani nemusím zmiňovat, že patří nepochybně do obou dvou skupin. A osmým filmem v seznamu je již zmíněný Ghoul, který je zároveň prvním plnohodnotným hororem, na který jsme tu mohli narazit.

Proč to zde ale zmiňuji?

12. Amanita Nightshade (Gloom and Bloom)

18. března 2015 v 21:47 | Lucille Daryl |  Sbírka panenek

Amanita Nightshade

Kolekce: Gloom and Bloom
13. březen 2015 (dárek od Kelly)


Dvanáctku obsadila přenádherná a mnou vysněná Amanita Nightshade, která za mnou přicestovala z Anglie na pátek 13. a byla tím nejkrásnějším překvapením.


Amanitě je 17 let. Amanita vylezla ze zaprášeného starého hrobu na čerstvý vzduch a sluneční světlo. Byla v podzemí tak dlouho, že zapomněla, jak blahodárně na její obličej a vlasy působí teplo. Její oblíbenou pochoutkou je filtrovaná pramenitá voda se střikem organického hnojiva. Miluje být zbožňována a oslavována pro svou vlastní krásu - a to jak vnitřní, tak vnější. Říká, že v porovnání s jejím pečlivě vypěstovaným vzhledem vypadá každá jiná květina v zahradě jako plevel. Za svého mazlíčka považuje rozkošného červa, který je i výborným doplňkem. Domnívá se, že tu není nic tak nádherného, jako její melodický hlas. Pokud ji něco naštve tak, až ji z toho hnijí kořeny, pak je to špatná obsluha a nedůtklivá monstra, která ji poskytují. Jestliže Amanita vyjádří svou nespokojenost, pak nemá cenu ztrácet čas. Jejím oblíbeným předmětem je fotografování - vždy je skvělým modelem pro každý školní projekt. Naopak nesnáší tělesnou výchovu. Chcete vidět Amanitu běžet? Oh ne, ne ne! Monstra běhají za Amanitou nebo pro Amanitu. Amanita neběhá. Za svou nejlepší kamarádku považuje sebe samu. Miluje zelenou a fialovou barvu.
Amanita je jiný název pro muchomůrku a originálně je označena jako "bad seed of corpse flower", tak uvidíme, jak se s tím popere náš překlad, jelikož spousta lidí ji má za dceru muchomůrky a spousta za mrtvou květinu.


Kouzlo VHS

9. března 2015 v 21:31 | Lucille Daryl |  Ze života

Když už mám v pokoji starou velkou televizi a retro videohry, které jsme jako malé kupovaly se sestrou u vietnamců, rozhodla jsem se, že si k sobě do pokoje vezmu i pár originálních VHS, které se válely u babičky v obýváku. Netušila jsem ovšem, že máme ještě funkční video přehrávač. A tak, proč si sem nevzít i ten?

Horror | Únor 2015

6. března 2015 v 10:44 | Lucille Daryl |  Zhlédnuté horory
Tento měsíc byl bohužel hodně chudý, ale nedá se nic dělat. Na horory zkrátka nezbyl čas a o to větší absťák teď pociťuji. Snad bude březen hororovější!

Hills Have Eyes

Hory mají oči
Horor/Thriller
USA, 2006, 104 min
Režie: Alexandre Aja


Obyčejná rodinná dovolená se rázem promění v peklo a v boj o holý život.

No nedivte se, já tenhle starší profláknutý horor do letošního února vážně nikdy neviděla! A co jsem tak zjistila, o nic jsem nepřišla. Já vím, že musím brát ohledy na tu dobu, ale i v roce 2006 se najde kvalitnější práce, než tahle tuctová vyvražďovačka. Musím podotknout, že se mi líbil začátek. Začalo to zkrátka pěkně a mělo to vážně příjemnou atmosféru, ale jakmile se začalo něco dít, šlo to do háje. Což by asi nemělo, že. Ne, mně se to nelíbilo, já to považuji za nudnou a nedomyšlenou slátaninu. V půlce filmu jsem se nudila tolik, že to nešlo ani vnímat a když už jsem se donutila to i přesto nevypnout, konec stál stejně za nic. Původní verzi z roku 77 jsem bohužel neviděla tak nemůžu posuzovat, ale vzhledem k tomu, že i tenhle remake má lepší hodnocení, ani ji vidět nechci.

11. Sirena von Boo (Freaky Fusion)

3. března 2015 v 18:20 | Lucille Daryl |  Sbírka panenek
Sirena Von Boo
Kolekce: Freaky Fusion - Hybrid
26. únor 2015 (dárek od přítele)


Mé oblíbené číslo jedenáct obdržela nádherná mořská pana křížená s duchem, Sirena Von Boo.


Sireně je 17 let. Je to kříženec. Jejím otcem je duch a její matkou je mořská panna. Některé příšerky si o ní mohou myslet, že je tak trochu do větru, ale pravda je taková, že je snílek. Ráda se nechává unášet pryč proudem svých myšlenek, ve vodě i na souši. Miluje sushi z mořských řas - je tak lehké a smrtelně k nakousnutí! Je neuvěřitelně zvědavá, a proto zbožňuje hledání pokladů v moři a navštěvování obchodu se starožitnostmi na pevnině. Miluje objevování jedinečných a zvláštně pozoruhodných věciček. Co se týče módy, s oblibou kombinuje styly obou stran svého rodokmenu - třeba zaplétá perlový náhrdelník do řetězů. Chce vypadat stylově, i když se jen tak potlouká kolem. Sní o tom, že bude mít jednoho dne svého zvířecího miláčka, ale zatím se její sen nestal skutečností. Nesnáší, když je uvázaná na jednom místě. Nejradši by se nechala unášet kamkoliv, kam ji vezme příliv. Stejný vzhled má i náhrdelník.

Na Sireně je hned na první pohled vidět, že je napůl duch a napůl mořská panna. Její pleť je velmi bledá až skoro průhledná a perleťově se leskne, jako rybí šupina. Místo nohou má nádherný rybí ocas, který přechází do černé barvy a je zakončen velkou černou střapatou ploutví, ve které jsou díry. Ploutvičky má ještě na zádech a na rukou a mají též stínovaně černou barvu. I její uši a obočí mají tvar rybí ploutve. Její ruce přechází také do tmavého odstínu a mezi prsty má plovací blány. Její oči mají bledě modrou barvu a jsou v nich perličky. Na sobě má Sirena zelené vzorované tričko na jedno rameno, jehož vrchní část je lemována černou "síťkou" s modrými flitry. Kolem celého ocasu má omotanou síť ze řetězů.