Pod pokličkou českého hororu

20. března 2015 v 11:43 | Lucille Daryl |  O hororu

Českých hororů není moc. O tom se můžete přesvědčit i na csfd.cz, kde vám jich specifičtější výběr najde pouze 27. Z toho si je můžeme rozdělit ještě do dvou skupin, do kterých většina vypsaných filmů spadá. První skupinou jsou horory, které nejsou ryze české. Druhou skupinou jsou filmy, které žánrově nespadají jen do hororů. Ghoula máme už na osmém místě. Nad ním je Fimfárum Jana Wericha, které spadá do druhé skupiny, stejně jako Kytice. Dále také film Z Pekla, který patří hned do obou dvou skupin. Stejně na tom jsou i Dravci. Dalším filmem a pro mě nejznámějším hororem z české republiky jsou Šílení, kteří se ale žánrově řadí i mezi komedie, tudíž spadají do druhé skupiny. A posledními filmy jsou Krvavý román a Van Helsing. První zmíněný se dá považovat za horor, ale rozhodně ne za nic z dnešní doby, zatímco u Van Helsinga ani nemusím zmiňovat, že patří nepochybně do obou dvou skupin. A osmým filmem v seznamu je již zmíněný Ghoul, který je zároveň prvním plnohodnotným hororem, na který jsme tu mohli narazit.

Proč to zde ale zmiňuji?



Jakožto hororový nadšenec jsem si nechtěla nechat ujít něco, co vzniklo u nás. V poslední době do kin šly samé (pod)průměrné kraviny, jako například Annabelle, Jesabelle nebo Ouija. Všechny tři zmíněné filmy neměly v kinech co dělat. Pak přišel Ghoul, u kterého by bylo divné, kdyby nešel do kin, jelikož ho měl na starost náš český režisér Petr Jákl, který nebyl jen režisérem, ale zároveň se podílel i na scénáři. Jeho předchozí režijní filmografií byl Kajínek. Jen Kajínek.

Když hodnotím film (tedy spíše horor, jelikož k ostatním žánrům nemám tak blízko), koukám hodně na okolnosti. Hodně mě zajímá například to, kolik filmů má režisér na starost. A pokud se v branži pohybuje už dlouho a jeho desátý film stál za houby, nemám s ním nejmenší slitování. Pak se taky může objevit režisér, který má na svědomí už pár opravdu povedených kousků a ten následující zvorá. To se prostě stává. Ale dost kecání, pojďme si ohodnotit Ghoula.

Než jsem jela do kina, napadlo mě, zda nebudu litovat vyhozených peněz. Tahle myšlenka mě ale okamžitě zase opustila a už se nevrátila. Těžko říct proč, nejspíš jsem byla hodně zvědavá a nějakým způsobem panu Jáklovi důvěřovala už od doby, kdy jsem ho viděla v Show Jana Krause o svém chystaném filmu mluvit. Vzhledem k tomu, že jsem viděla jen první kratičký trailer a ani on sám toho v televizi moc neprozradil, netušila jsem, do čeho vlastně jdu. Věděla jsem o obsahu jen hrozně málo a navíc se Ghoul všude prezentoval jako temný thriller. Neočekávala jsem příliš, jen jsem to chtěla vidět a vlastně se na to i dost těšila. A návštěva kina byla více než příjemná, jelikož jsme vyrazili už odpoledne a v kině jsme byli jen sami tři - já, sestra a přítel. A díky tomu byla ta okolní atmosféra vážně skvělá. Pro sledování hororu je podle mě podstatné i místo, na kterém ho sledujeme a s kým ho sledujeme. Je totiž opravdu rozdíl, pokud si film pustíme ve dne s kamarády, ve dne sami v prázdném domě, v noci při lampičce, v noci bez lampičky, sami, s někým. Je milion způsobů, jak na film koukat a i tyhle okolnosti nám můžou ovlivnit pocity, které během sledování pociťujeme. A já zase kecám, ačkoli jsem před tímto odstavcem psala, že jdu hodnotit.


Když film začal, dá se říct, že jsem byla nadšená. Z čeho? Z té atmosféry, především. Rusko a Ukrajina jsou země, které mi byly vždycky nějakým způsobem odporné, nesympatické, zkrátka jsem k nim měla velký odpor a ta krajina na venkově na mě působila depresivně. Možná proto mi film tak sednul, jelikož se příběh odehrával na Ukrajině, konkrétně v opuštěném domě uprostřed lesů.
Vím, že to nezní zrovna originálně - opuštěný dům, navíc mezi lesy, kam se nedá dojet autem a široko daleko není nikdo, kdo by vám pomohl, pokud byste byli v nesnázích. Tady šlo ale o něco trochu jiného. Skupina mladých lidí se vydává na Ukrajinu s cílem natočit dokument - dobře, ani to nezní moc originálně - ovšem jde o dokument, který se týká strašlivého hladomoru v třicátých letech, který dohnal spoustu lidí k odporným činům - k pojídání lidí. Hlavním námětem je tedy kanibalismus. A přiznejme si, found footage je v dnešní domě poměrně rozšířený subžánr, možná až příliš, a kanibalistických filmů už je taky pěkná řada. Ale propojit tyhle dva žánry je koneckonců docela zajímavé.
Skupinka se domluví s místním chlápkem Borisem, aby jim poskytl rozhovor, jelikož on sám kanibalismus praktikoval. Příběh se stále víc a víc zamotává a po tom, co se skupinka ocitá v opuštěném domě Borise, ve kterém se s ním měli setkat, se začíná dít řada divných událostí. S sebou v týmu mají také místní "čarodějku", tlumočnici a průvodce, a jelikož se Boris stále nedostavil, skupinka si dá trochu do nosu a pod vlivem alkoholu se sami pouštějí do odhalení děsivých událostí, které se měly odehrávat v Borisově domě. A to skrze posmrtný život. Nikdo netuší, co se děje a všichni jsou k smrti vyděšení, jelikož se vše začíná záhadně propojovat s příběhem jednoho z nejzvrácenějších zločinců historie, kanibala Andreje Čikatila, který spáchal padesát brutálních vražd, během kterých své oběti částečně snědl.
Ráda bych pokračovala, ale nemůžu. Nechci, aby má recenze obsahovala spoiler, a tak tady skončím. Příběh jsme si shrnuli a nezní možná nejoriginálnější, ale mě osobně zaujal. A vůbec, co je v dnešní době originální? Vlastně všechno a nic. Ghoul nám prakticky nepřináší nic nového, zároveň ale splňuje to, co by měl found footage splňovat. Se spoustou podobných věcí jsme se už setkali u většiny ff hororů, ale i tak byl Ghoul něčím jiný, něčím originální. A něčím dokonce i lepší. Nejvíc mě zaujal příběh hladomoru a kanibalismu, který byl hlavní myšlenkou celého filmu, jelikož byl do svého prostředí zasazen perfektně.
V první polovině na mě atmosféra působila opravdu obdivuhodně. Nedělalo mi nejmenší problém se do filmu vžít a ukrajinské ošklivé prostředí nahánělo hrůzu samo o sobě, obzvlášť pokud se v něm vyslovilo Čikatilovo jméno. Co se mi nelíbilo, byly lekačky, které jsou pro mě už okoukané a neustále se točí dokola. Nejen, že byly velmi často, ale byly také neuvěřitelně předvídatelné. A jak se můžete leknout něčeho, co čekáte? Za celou dobu jsem sebou cukla jen jednou jedinkrát, a i tomu pomohl přítel, jelikož ten na horory není zvyklý a tak se lekal v jednom kuse. A když nadskočí někdo, kdo sedí vedle vás, vyleká vás to taky, věřte mi. Zklamalo mě i to, že atmosféra, která se dostavila prakticky hned na začátku, zase brzy odešla. V druhé polovině filmu už na mě přestala fungovat a měla jsem pocit, že koukám na další americký found footage. Což je na jednu stranu škoda, ale na druhou stranu je to obdivuhodné.
Byl to Jáklův druhý film a zároveň první horor a už teď lze naprosto srovnat s běžným povedeným found footage hororem z Ameriky. Na jednu stranu panu Jáklovi tleskám, na druhou stranu mě trochu mrzí vytracení té mrazivé ukrajinské atmosféry. Shrneme si to? Film mě bavil. Bavil mě dost a v první polovině jsem se od něj nemohla ani odtrhnout. Atmosféra na začátku byla úžasná a fungovala tak, jak by fungovat měla. Všechny spojitosti se odhalovaly pomaloučku, napínavě. Příliš časté lekačky ale kazily napětí, které se v divákovi vytvářelo a které mělo vybouchnout až na konci. Já jsem se kvůli tomu na konci nudila. Atmosféra se tak trochu vytratila a pomaloučké odhalování se najednou zrychlilo o stopadesát procent a všechno bylo neuvěřitelně divoké. Najednou jsem měla pocit, že koukám na zrychlený film. Všichni běhali tam a zpátky - někdo byl v lese, někdo pod zemí, někdo v domě. Všichni se ovšem všude dostali hroznou rychlostí. Alespoň tak to na mě působilo. Nedá se říct, že mě konec úplně zklamal, neskončilo to špatně a příběh byl, dá se říct, promyšlený. Měl ale i pár trhlin.
Kdybych nevěděla, že je film z Česka, neměla bych o tom ani nejmenší tušení. Je vážně srovnatelný se spoustou již vzniklých ff hororů a to je zkrátka obdivuhodné. Rozhodně to nebyl thriller, byl to stoprocentní horor a já ho hodnotím velmi kladně a ačkoli to není nic nového pro Ameriku, ve které měl Ghoul také svou premiéru, je to něco nového pro naší republiku. A já jsem za to nesmírně ráda. Pan režisér si podle mě zaslouží poklonu (a když už jsme u toho, amíci si za ten nechutnej plakát zaslouží přes hubu :D

Kdybych měla hodnotit v hvězdičkách, uvažovala jsem dokonce o čtyřech, jelikož tři mi přijdou hodně málo. Nakonec skončím asi u třech a půl, avšak finální hodnocení napíšu až v březnových hororech, jelikož se mi Ghoul stále vrtá v hlavě.

 


Komentáře

1 Ann Taylor | Web | 20. března 2015 v 12:33 | Reagovat

Chceš zajímavý český horor, který je naprosto ujetý, ale zároveň má atmosféru s A? Zkus Tajemství šéfkuchaře.
Na tohle se zase musím podívat já, když už podruhé čtu, že to není nejhorší.

2 Hanyuu | Web | 20. března 2015 v 12:34 | Reagovat

Sestro má, někam ti utekly odstavce. :D

3 Luci Lestrange | Web | 20. března 2015 v 12:58 | Reagovat

[2]: Protože jsem byla líná to kontrolovat a zkopírovala to do Wordu a zpět, hm. :D Už je to předělaný, ale tady se to zas zobrazí za sto let.

4 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 20. března 2015 v 16:28 | Reagovat

No jestli jsou tam lekačky, tak i když mě to celkem láká, tak bych se u toho asi posrala strachy. :'D

5 Marja Virtanen | Web | 20. března 2015 v 17:11 | Reagovat

Teda, docela jsi mě na ten film navnadila - hodně mých známých již na tom bylo a jejich reakce byly jen "nechutné!" a "Hnus to byl!" Tak jsem zvědavá, jestli to tak bude připadat i mně :D Každopádně dobrá recenze, dobře se mi to četlo :)

6 all-is-magic | E-mail | Web | 20. března 2015 v 17:51 | Reagovat

Pěkná recenze... uvažuju, se na něj kouknu... Horory moc nemusím, ale občas se na něj kouknu, když potřebuju dodat trochu adrenalinu :D (anebo když jsem s někým a chci se přiměřeně bát a diskutovat o českých filmech).

Mimochodem Kytici jsem viděla asi pětkrát, ale nikdy mě neomrzí :D

7 Linda | Web | 22. března 2015 v 12:19 | Reagovat

Tak to jsem vůbec netušila, že nějaký takový film může být z česka :O Překvapilo mě to, nedávno jsem na to viděla někde plakát a už ten mě zaujal, ale nevím, zda se na to kouknout. Především kvůli těch lekaček, ty nesnáším a moc na ně nejsem, ale dobře... zkusím to a snad to přežiju do konce :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama