Kočičí speciál

6. srpna 2015 v 17:19 | Lucille Daryl |  Bellatrix & Poltergeist

Těch článků o kočičkách tu teď bude hodně, s tím počítejte. Mít dvě kočky vás zkrátka zabaví.



V sobotu jsem odjela k příteli, protože měl dovolenou, a tak jsem tu nechala své kočičky na pospas všem ostatním. Takže se mi o ně posrarala mamka a ti moji dva závisláci s ní za odměnu spali v posteli. Aby spali sami v pokoji, to zkrátka nepřichází v úvahu. Poltergeista jsem pořídila právě pro to, aby Bellička lépe snášela samotu, když jsem pryč. Většinou jsem pryč tak od pátka do neděle, tentokrát jsem však byla pryč 5 dní v kuse. A to si nedovedete představit, jak jsem byla překvapená, když jsem se vrátila. Co udělá s koťátkem pět dní! Polter je zkrátka kocourek jako hrom. Už to není to malé křehoučké koťátko, jakým byl v sobotu před odjezdem. Dnes jsem se vážila a s ním v ruce mám o 0,4 kg víc, než bez něj. Takže je vidět, že roste, krasavec jeden. Dokonce i hlásek už nemá tak skřípavý a zastřený. Jedno ale zůstalo. Pořád neuvěřitelně prdí!

Když jsem se vrátila, oba se mi vrhli k nohám a vrněli a mazlili se. Bellička na mě ale opět hodila uražený pohled, když jsem začala hladit i Poltera. Achjo, herečka jedna. Granulkama jsem si to ale vyžehlila. No a pak jsem se opovážila jít na wc, takže si oba dva sedli na vrchní schod a když jsem se vracela, čekali tam. Polter tam byl kvůli Belličce, zatímco ona mě vyčkávala s nabručeným pohledem ala "No konečně jsi tu. Jen přijedeš a už zase někam chodíš, co si to dovoluješ?" a s tím samým pohledem se otočila a šla zpět do pokoje. A teď si spokojeně leží na škrabadle. Stejně je spokojená, jen si hraje na uraženou.

Už jsem tu možná kdysi zmiňovala mou úchylku na stěhování pokoje. Stěhuji snad každý týden, pokaždé musím přemístit alespoň jeden kus nábytku. Dneska jsem krátce po příjezdu prohodila skříň se sbírkou panenek s počítačovým stolem, který je tedy teď blíž k oknu a vedle kočičího škrabadla, kam se už naučil lézt Polter. Vlastně tam leze naprosto originálně. Asi pochopil, že to ještě nepůjde Belliččinou cestou, a to odrazit se a prostě skočit. A tak se rozeběhl a jako Spiderman se vyšplhal po jednom sloupku a teď spokojeně spinká na jedné plošince. Říkala jsem si, že to se asi Belličce moc líbit nebude. Když tam skočila a zjistila, že je tam on, nevěřícně se podívala a šla si radši sednout na okno. Čekala jsem, že ho vynese na zubech.


Zatímco Bellička se na škrabadlo vejde jen tak tak a nemá možnost se více roztahovat...


... Polter nezabírá ani polovinu a tváři se jako "Bitch, I'm fabulous".


A nejen, že jí zasedl JEJÍ škrabadlo, ale neustále terorizuje její ocásek.


Její výhružný pohled mluví za vše..

Příště se už ozvu s něčím nekočičím, ať tu není překočkováno. Slibuji!
 


Komentáře

1 Kelly | Web | 6. srpna 2015 v 18:12 | Reagovat

Na té poslední fotce se Bellička tváří jakože "are you f-ing kidding me?" :D

2 m. | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 19:22 | Reagovat

Nunuu :) Děsně mi chybí moje kočky. A hlavně nějaký kotě na muchlání. Těším se na prosinec domů, snad tam nějaký budou :)

3 Hanyuu | Web | 6. srpna 2015 v 20:00 | Reagovat

Nechci ti brát iluze, ale některé noci byli oba v pokoji zavření, protože je máma nechtěla. :D :D

4 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 8. srpna 2015 v 20:33 | Reagovat

Ňuňu. :3

5 Nicole | Web | 11. srpna 2015 v 18:21 | Reagovat

krásne, fotogenické cicušky ♥

6 Seina | Web | 14. srpna 2015 v 12:14 | Reagovat

A mně kočičí články vůbec nevadí =)

7 Bajde | Web | 17. srpna 2015 v 16:38 | Reagovat

Miluji kočky :).
Od malička jsem vyrůstala s kocourem Mikešem, který byl stejně tak věrný, jako pes a doteď se mi po něm stýská.
Moc hezké fotky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama