Mikuláš a druhá adventní neděle

7. prosince 2015 v 7:52 | Lucille Daryl |  Zážitky

A první prosincový článek. Až teď mi došlo, že jsem si vůbec nenašla čas na blog za ten týden. Na jednu stranu, pořád tvrdím, že do Vánoc zbývá ještě tolik času, když si někdo stěžuje, že nestíhá nakoupit dárky. Na druhou stranu jsem sama svědkem toho, jak neskutečně rychle to utíká. Už zase tu máme pondělí a za námi jsme zanechali druhou adventní neděli, druhou zapálenou svíčku na adventním věnci a také svatého Mikuláše. A s ním samozřejmě i čerty. Byli jste letos hodní a dostali nadílku?


Já a moje kočičky ano. Mikulášskou nadílku už samozřejmě nějaký ten rok nedostávám, přeci jen mi není 10 a taky nemám zájem o kupovanou rakovinu zabalenou v obalu od sušenky, ale sestra na mě byla hodná a dala mi malou taštičku se třemi zdravými mlskami v podobě raw tyčinky, flapjacku a bílé čokolády ve skleničce. A i já sama sobě něco nadělila, protože vím, jak moc hodná a hlavně poctivá jsem byla, tak jsem si udělala radost proteinem. Což bylo trochu sklamání pro kočky, protože si myslely, že je to velká kapsička. A abych nezapomněla, hned 1. prosince jsem dostala ÚŽASNÝ čajový adventní kalendář od mamky, který je mimochodem přírodní, takže dnešním dnem mám v sobě již sedmý čaj. Jsou výborné, až na ty černé, které já zkrátka zrovna nemusím, ale i z těch jsou tak nějak cítit Vánoce. Miluji rána, a s vánočním čajem jsou ještě krásnější.






Ale ani ony nezůstaly bez nadílky, kdepak! Jsou to přeci moje děti. Když jsem jim nesla zabalené balíčky, mamka se smála a říkala "ty je máš fakt jako děti, ale vždyť oni to vůbec nechápou". A pak se nestačila divit. Nejdřív přiskočil Poltergeist, pak Bellička a oba zběsile očuchávali svou nadílku. Po otevření se oba dva doslova vrhli na myšky, které našly položené na rybích paštikách, a hráli si jako o život. Bellička si hraje s hračkama čím dál tím míň, jelikož už to zkrátka není žádné kotě, takže to bylo milé překvapení pro všechny. Rezatou myšku si pokaždé odnesla v puse a pak si s ní hrála po celém pokoji. Nádherný pohled! Pak si oba pochutnali na paštičce. Tenhle víkend byla Bellička obzvlášť hodná (je totiž hrozně náladová) a měla často mazlivou, takže si balíček víc než zasloužila. Za to Poltřík začíná být občas pěknej protiva, už si na něj stěžovala i teta Hana, která mu, stejně jako i Belličce, nadělila taky jednu kapsičku.

Mikuláš mi přišla jako pěkná příležitost pro pečení perníčků, takže jsem z pátka na sobotu napekla jednu várku. Bylo jich dost, asi tři plechy. A už jsou pryč. A nerada píšu, že jsem velkou část snědla já sama. Víkend jsem zkrátka měla trochu cheat day, a když už tu ty perníčky byly... Nebyly z klasické mouky, z té už zkrátka nic nepeču, byly ovesné. Cukru (třtinového) tam bylo opravdu minimum, jinak byly slazené medem. Takže první stížnost - nejsou vůbec sladký! Další stížnost - ježiši ale ty je máš nějaký tvrdý. Poslední stížnost? - Mně teda moc nechutnaj. Aneb prarodičům se člověk nezavděčí, protože odsoudí všechno, co je zdravé. Není to z klasické mouky, je to jiné na pohled, takže to LOGICKY nebude dobré. Aneb už mě to začíná trochu srát, protože to peču pro sebe, sestru, mámu a Richarda. Nikoho nenutím to jíst, ale pokaždé se dočkám toho "nojo, ono to je zase zdravý." a mám plné zuby, jak tohle je dostačujícím důvod pro to to odsoudit ještě předtím, než to někdo ochutná. Pravda je totiž taková, že chuťově jsou to klasické perníčky, jen konzistence těsta byla o něco jiná (jelikož vločky jsou zkrátka hutnější, nikoliv tvrdé). A taky tam není 200g cukr krystalu, takže to stojí opět logicky za hovno. Sere mě přístup lidí, opravdu mě bez prominutí sere. :D Než aby někdo ocenil, že mladej člověk lpí na svém zdraví a kouká na to, co jí, tak se dočká jen samého hejtu. Všem ostatním, pro které ty perníčky byly, samozřejmě chutnaly. A já si alespoň nemusela tu příšernou nálož vyčítat, protože jednak jsem neměla předtím sladké asi týden, a ovesné vločky mají skvělé nutriční hodnoty. A je prostě skvělé mlsat a při tom vědět, že i to mlsání je zdravé pro tělo.

Večer se nás pár sešlo na návštěvě u sestry, která nás pohostila lamičkovými sušenkami, hořkou čokoládou a horkým jablečným moštem. Všechno do mě spadlo neskutečnou rychlostí, jen tak mimochodem. No a druhou adventní neděli jsem si užila částečně lenošením (a koukáním na Christmas Horror Story, aneb vážně jsem si myslela, že nic nemůže být pitomější, než Tales of Halloween) a částečně procházkami, na kterých byla jediná vada ta, že až moc připomínaly jaro. Já chci sníh! A ten je teď bohužel jen v Batmanovi, kterého jsem si opět rozehrála a který mi připomíná krásné loňské období po Vánocích.

Je dost možné, že se opět ozvu až po další adventní neděli (i když doufám, že se najde něco, co mě dá důvod k článku během týdne), takže pokud to tak opravdu bude, užívejte si týden a další neděli, Vánoce se blíží!
 


Komentáře

1 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 7. prosince 2015 v 11:14 | Reagovat

Awww, Polter je tak fluffy! *-*
Na ostatní se vykašli, když jim to nechutná, tak ať to nejedí a dál dávají tolik cukru kolik mouky, bleh. Taky jsem jednou dělala takovou variaci na štrůdl z ovesných vloček, jogurtu a medu, doma nám všem chutnala a teta pak pronesla, že nic hnusnějšího v životě nejedla. Cukroví tedy děláme klasické, ale maximálně pět druhů a ještě bez cukru, aby ho mohl jíst i taťka, ale spousta lidí by nad tím taky ohrnovala nos. Lidem se prostě nezavděčíš a můžu říct, že ty tvoje ovesné perníčky vypadají výborně už jenom takhle na fotce. :3

2 Lowri | E-mail | Web | 8. prosince 2015 v 10:05 | Reagovat

Mikuláš-máma mi nadělil kočičí čaj a čepici s bambulí, skutečný Mikuláš k nám do vsi asi ani nezavítal. :D
Jak to ten Polter dělá, že je pořád krásnější a huňatější? Jestli se vám příští rok vyvede podobný krasavec, tak si ho zamlouvám! :D

Ten film si musím někde stáhnout, protože si neumím představit, jak může vypadat větší kravina než Tales of Halloween. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama