Od všeho trochu

23. února 2016 v 21:39 | Lucille Daryl |  Deníček slečny Daryl

Tak jo, zase mě tu máte. Víkend jsem si naprosto užila, především svou vytouženou odpočinkovou sobotu. No, i když od rána zase tak odpočinková nebyla. Vydali jsme se totiž na nákup - jakože jídla a potřebných věcí - a po třech hodinách cajdání po městě jsme si přivezli trochu víc, než jen to. Kromě jídla na víkend jsem si udělala maličké zásoby ze zdravé výživy, zásoby kapsiček pro kočičky, opatřila si potřebné doplňky stravy, aneb zase mám mory, nádory a rakoviny všeho druhu (kdo mě zná tak jistě ví, že mě jednou za čas popadne depresivní pocit, že mám nějakou vážnou nemoc. A ne, nedělám si prdel, myslím to smrtelně vážně, jsem v tom úplně stejná jako moje teta a je to fakt dost na hovno - ale o tom se rozepisovat nebudu, snažím se s tím bojovat!).



Takžě zpět k tomu nákupu. Jo, pak si šel Richard pro GTA na PS3. No, odnesl si nakonec tři hry, z toho jedna byla pro mě. Chce ze mě mít prostě tlustýho gejmra, nedá se nic dělat. Takže teď mám tak trochu hry do zásoby. Čeká na mě další Silent Hill a tou novou je The Evil Within, nad kterou slintám od doby, co vyšla. Snad se k tomu brzy dostanu. No a na úplně poslední zastávce jsem si koupila úžasné a úžasně levné bílé šaty, které jsem si zkrátka po prvním vyzkoušení naprosto zamilovala. Řekla jsem si, že červených a černých mám dost, tak proč si na sebe jednou nehodit něco světlého? (no dobře, možná protože jsem prase.. ale ples přežily bez újmy! A mimochodem stál za prd.)


Stále se snažím přijít na to, zda mi ten odpočinek vůbec svědčí. Protože se z něj hrozně těžce vyhrabávám. Jeden jedinej línej den a jak všeho naruší! Člověk si tak snadno zvykne na lenost, že se mu nic nechce ani další den. No, ono za to možná z větší části může i to počasí, které opět 'nezklamalo' a naprosto se nevyvedlo. V sobotu během nákupů bylo jako na jaře, zatímco večer lilo jako z konve. A pak opět pochmůrná neděle. Tyhle neděle moc ráda nemám. Člověka to prostě nutí spát a nic nedělat. A jíst palačinky.. Ale i v neděli tu bylo jedno rozptýlení!


NOVÉ ČINKY DO RODINKY! A konečně to jsou ty pravé kusy železa a ne takové ty prďky, které jsem měla doma doposud. Tak, očekávám, že s touhle výbavičkou budou pokroky zase o něco znatelnější a větší. Cvičí se s nimi parádně a musím tedy poznamenat, že nejsou přímo moje, koupil je Richard pro nás oba (do naší budoucí posilovny, hehehe) a jelikož on do posilovny chodí a já cvičím doma, budou u mě. Kdysi, když jsem byla poprvé v posilovně a vyzkoušela si všemožné cviky se vzpěrací tyčí, jsem byla hrozně nešťastná, že tohle dělat doma nemůžu, protože na to nemám výbavu. No, a teď si vesele užívám mrtvolu a následné bolení zadku hned další den po probuzení, které je ještě větší, než bývalo doposud. A mimo to, i kočičkám se činky moc líbí. Ačkoli nechápu, co je k tomu vede, neustále si podél nich chodí lehat nebo sedat.

A mám tak trochu pocit, že jsem se zapomněla pochlubit s tričkem, na které jsem úplnou náhodou narazila ještě minulý týden při nakupování zeleniny. Ten den začal moc hezky, v pelechu se zombie hororovou komedií. Poté jsem musela dojet na nákup, jelikož jsem měla úplně vyjedené zásoby zeleniny. No a na co nenarazím? Na zombie tričko. Levné, boží, ZOMBIE TRIČKO! Uchvátilo mě natolik, že bych ho nosila nejradši pořád.


No a pak taky má první (a skvělá) zkušenost s Mixit, které mě lákalo už nejméně sto let, ale dokopala jsem se k tomu až po tom, co mi sestra potvrdila, že chutná skvěle. A tak jsem tam zavítala, namixovala si pro mě naprosto perfektní kombinaci ovesných vloček, ovoce a oříšků a teď už můžu vesele papkat k snídani. I Poltříkovi se moc zamlouvá. Jen se bojím, že zásoby dojdou moc brzy. Rozhodně to nebylo poslední objednávka, naopak!


Teď zase průběžně pracuji, cvičím, žeru, starám se o svá kočičí děcka a s počítačem trávím minimum času. A hlavně se neuvěřitelně těším na jaro! Už mě tohle počasí ubíjí! Včera byl taková záblesk jara a nádherně svítilo sluníčko, dokonce i večer byl takový veselý, bylo to nádherné! No a teď? Sněhodéšť, pochmůrno a bláto. Jak já se snažím si užívat každé počasí, ale tohle je prostě jako mozkomor.. Vysává to z vás veškerou radost a energii, i když se přemáháte, aby to tak nebylo. Kdyby byl mozkomor počasí, bylo by to přesně tohle! Snad bude zase lépe. Posílám pozdrav!
 


Komentáře

1 Sasha | Web | 23. února 2016 v 21:43 | Reagovat

aah ja chcem mať tiež čas an hry. a hlavne ich chcem mať na čom hrať :DDD úžasná mačka btw, ten chvost ach :D :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama