Únorové dny

10. února 2016 v 9:22 | Lucille Daryl |  Deníček slečny Daryl

Únor nám začal již před pár dny a jeho první víkend máme za sebou. Strávila jsem ho flákáním se u přítele (není nic lepšího než rest day v sobotu), kde se sice pracovalo, ale mě zkrátka nikdo nepustil k pořádné práci - očividně stále vypadám jako slabé párátko, takže musím víc makat. V neděli následovalo ranní rodinné nakupování a my jsme se sestrou prošmejdily každý koutek Tesca a doplnily zásoby potravy. Původně jsme byly naprosto zoufalé, jelikož jsme stále nenecházely regál speciální výživy, spíš vždycky jednu dvě věci, které zabloudili mezi obyčejné potraviny. Už se nás začala zmocňovat panika! Ale to není možné, vždyť toto oddělení je v každém Tescu, nemohlo se vytratit. A taky, že se nevytratilo! Jen jsme zkrátka přehlédly opravdu obrovskou zelenou ceduli s nápisem speciální výživa. To se zkrátka stane.


Takovéhle nákupy mi vždycky zlepší náladu, ačkoli doma většinou zjistím, že jsem chtěla ještě tohle a tamto a že toho mám nějak málo. Poltergeist se mi naučil papat vařené masíčko tak mám radost, že mu nemusím kupovat ty přesolené sračky. Ale Bellička je zkrátka rozmazlená princezna a radši umře hlady, než aby si dala maso. Chápu, že se jí nechce do kuřecí polévkové směsi na vývary, která je zkrátka plná náhodných zbytků, ale madam nechce ani kuřecí libová prsíčka. Takže pro ní jsem se musela stavit v DM a nakoupit paštičky, které sice taky nezavání přehnanou kvalitou, ale stále je to lepší než Felix nebo Whiskas, to mi jistě dá za pravdu každý kočkomil. Stačí dobře hledat a dá se najít i takové bez obilí a s podstatně vyšším podílem masa - jedna z nejlépe vypadajících paštiček, co se složení týče, mi přijde ta s nápisem Sterilisiert Kastriert (pro kastrované čičky), ale hádejte co? Tu jako jedinou Bellička samozřejmě odmítá. :D

Shodou okolností bylo DM hned vedle Dráčika a Pompa. Nejdříve jsem zavítala do Dráčika a do Pompa už jsem ani chodit nemusela, jelikož jsem neodcházela s prázdnou. Jelikož mi zbylo pár korun a já vyhrabala svou vysněnou Cleo, nebylo o čem přemýšlet. Kolekce Frights, Camera, Action! patří k mým nejoblíbenějším a jelikož už mám Operettu, Elissabat, Honey a Lagoonu, plánovala jsem zkompletizování této kolekce. Asi to ještě potrvá, ale věřím, že se mi to podaří. Cleo v této kolekci se mi hrozně líbila - jednoduchá, ale přesto okouzlující - a nikde ji neměli. Dokonce ani na e-shopu (kam jsem dokonce i psala a již není na žádném skladě). No a tady byla jedna zapomenutá v zadním regálku. Tato kolekce stojí 269,- a tak jsem si k ní vzala rovnou i Draculauru, kterou jsem měla jednoho dne také v plánu. Mohla jsem si vzít i Clawdeen a měla bych čtyři slečny kompletní, ale jednak se mi zrovna dvakrát nelíbí a už se mi ani nechtělo utrácet, myslím si, že jsem utratila až až a delší dobu si zase žádnou z panenku nepořídím - leda by byla nějaká v opravdu velké slevě. Slev se zkrátka využít musí. Příště budu číhat nejspíš na zbylé slečny - Viperine a Clawdii - a až poté zvážím Clawdeen. Úplnou přednost bych ale dala jakékoli panence v basic kolekci, tak uvidíme, zda k nám někdo v únoru ještě přibude.

Víkend bych tedy shrnula jako parádní a co se týče počasí, v neděli to bylo hotové jaro - kočky se dokonce hádaly o to, kdo bude na okně, takže jsem musela mít otevřená obě dvě. To sluníčko bylo božské, jarní nálada začíná!


Co se týče dnech po víkendu, účastnila jsem se dalšího pohovoru. Nenávidím to, jsem vždycky hrozně stydlivá a vynervovaná, ale tentokrát jsem byla zklamaná spíše ze strany zaměstnavatele, než sama ze sebe. Nenávidím neprofesionální přístup a tady to jím jen sršelo. Když mi dá někdo najevo, že lžu, protože mě přece nemůže bavit práce na nohou, když mám vystudovanou grafiku, tak to je zkrátka trochu smutné. Proč radši nezaměstnat idiota, který se bude od rána do večera tvářit jako prdel, než člověka, kterého by to bavilo? Ovšem po tomhle takový člověk většinou ztratí zájem sám, když vidí přístup druhé strany. Tak nějak se teď cítím. Moc tu o tom nemluvím, protože si přijdu jak sockolůzr, ale už dlouhou dobu hledám neúspěšně práci, jelikož a bohužel stále jen brigádničím. No, hlavně že si vydělám na to jídlo pro sebe i pro kočky a zaplať pánbůh, že umím šetřit. :D Vztek z přístupu debilních lidí jsem ze sebe po návratu domů vypotila hodinovým posilováním a následným sledováním filmu Burying the ex, jelikož zkrátka miluji všechno s hororovou tématikou a je mi absolutně jedno, jestli je to sám horor, animák nebo komedie. A dalším plusem bylo to, že to má na svědomí Joe Dante, jehož Gremlini jsou zkrátka legendou a mou osobní srdeční záležitostí. A ačkoli tento film byla vesměs konina, mělo to příjemnou atmosféru, na které já si zkrátka zakládám, a na odpočinek to bylo náhodou moc bezva. Rovněž jsem ještě předtím zhlédla Paranormana, kterému jsem se několik let úspěšně vyhýbala kvůli jeho kresbě (která mi zkrátka přišla hrozně proti srsti) a teď jsem hrozně ráda, že jsem se na něj podívala, jelikož mě neuvěřitelně bavil a ta kresba se mi během sledování naopak docela zalíbila. Proč jen těch hororových animáků není víc?!

Dnešek si od rána 'užívám' úklidem, jelikož očekávám návštěvu kamaráda. Do toho jsem přišla na to, že Poltergeistovo dospívání je nejspíš zakončeno. Jak jinak, než odporným smrdutým značkováním. Bellička před nedávnem dostala koš, který jsem umístila ke kamnům a od té doby se neválela nikde jinde. Naprosto si ho zamilovala. Dnes ráno jsem zjistila, že je celý pochcaný a vůbec mi to nešlo do hlavy. Bellička je kápo a když ji něco smrdí, nebo se jí to nelíbí (například nenávidí mé kožené bundy, pokud jsou na zemi, také už to jednou schytaly) tak to zkrátka počůrá. Nemůžu ji to mít za zlé, zkrátka je to kočka a toto je jejich způsob projevu. Ale proč by si počůrala svůj koš? Po tom, co jsem veškeré hadry dala do pytle a chystala se ho vynést ven, jsem to nejspíš pochopila. Ten smrad, který se z toho linul, byl neskutečný. Kocouřina! Není nic horšího. Můj závěr byl takový, že si ho vzal nejspíš do parády Poltřík, označkoval si ho a Bellička to zkrátka nesnesla. Takže sbohem milý košíku a sbohem Poltříkovy koule! Synáček jde na kastraci v sobotu 13. ve 13:00. Původně jsem se trochu zděsila těch třináctek, ale ve skutečnosti mám to číslo ráda a vždyť je to přece Poltergeist, tak čemu se divím? Moc si to chlapáctví neužije. Bála jsem se, že je ještě brzy, ale už několik týdnů neuvěřitelně naříká (nejčastěji na okně, v noci a nad ránem) a akorát se to jen stupňuje. Je mu něco přes 8 měsíců a veterinář chtěl původně čekat do desíti, pokud se nezačne projevovat značkováním, takže pokud mě čuch nešálí, pravý čas nastal dnes. Drže mu palce! Bude z něj právoplatná princezna. Už teď mu zpívám Girl, you'll be a woman soon! Ach, ty děti tak rostou.


Jo a tohle je focené včera večer. To jsem ještě netušila, že Bellička přijde o svůj milovaný koš.

Jako kompenzaci jsem si ráno dopřála výborné ovesné chia lívanečky s kokosem, potřené lískooříškovým šmakounem a banánem navrchu. A že byly výborné! V týdnu jsem ochutnala nový jogurt (moc těm ochuceným neholduji, ale sestra si je tak vychvalovala, že jsem si je dopřála), konkrétně to čtyřbalení od Alpra (a tu značku taky moc neuctívám, ale v těhlech alespoň nebyl cukr) s příchutí třešně a borůvky. A byla to lahoda, vážení! Já tak miluju jídlo, až jsem přemýšlela, že budu psát mini recenze na různé potraviny, jako jsou práve rostlinné jogurtíky, výrobky od Šmakouna, raw tyčinky, energy a proteinové tyčinky, pudinky a tak dále. Zkrátka vše, co mi přijde pod nos a co ochutnám. Samozřejmě bych to asi shrnula do jednoho delšího článku, protože jeden článek o kelímku jogurtu by byla asi konina. Ráda bych věděla, zda by to někoho zajímalo, především jako inspirace. Ale když nad tím teď tak přemýšlím, mě vlastně stejně nikdy moc nezajímalo, jestli tu někdo ty moje kecy čte, takže to nejspíš udělám tak jako tak, i když tento článek skončí bez jakékoli vaší reakce. :D

Ups, opět jsem se rozepsala a v závěru je článek tak trochu o ničem a zároveň o všem, tak mi to odpustte. Já jdu pokračovat v úklidu, dát si nějakou svačinku a těšit se na návštěvu.
 


Komentáře

1 Zabíječka tulipánů Zabíječka tulipánů | Web | 10. února 2016 v 11:38 | Reagovat

Jo, s kočkami je občas svízel. Stejně bych je ale nedala :3

Mimochodem, nejspíš se ti někam vytratilo poslední slovo nebo dvě :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama