V novém

16. února 2016 v 19:06 | Lucille Daryl |  Deníček slečny Daryl

Tak jo, při posledním pokusu o změnu vzhledu mého blogu to dopadlo tak, že jsem smazala záhlaví s tím, že udělám jiné, ale už se tak nikdy nestalo. A dost mě štvalo, že nebylo kam kliknout a dostat se zpět na úvodní stránku. Záhlaví mi v tomhle zkrátka vyhovuje nejvíc. A tak jsem splácala naprosto nerdsky-hororovej kýč a nemůžu si pomoct, ale líbí se mi to. Je tam trochu psychobilly nádech a to je zkrátka moje. Z hlediska grafického je to naprostý odpad a o to víc se mi to líbí. Mám prostě divnej vkus a vůbec mi to nevadí. I ti šílení zelení netopýři, kteří tu poletovali takovou dobu, působili tak trochu chaoticky a přitom jednoduše. Tak teď tu mám něco na stejný způsob a cítím se tu jako doma, jen zase o kousek živěji.. nebo spíš mrtvěji? To by bylo k úvodu, který píšu v případě, že by se někdo po navštívení mé stránky polekal.


Už mi zbývá jen Operetta, Cleo a Draculaura a budu mít doplněné své panenky (a pak můžu vesele kupovat dál, hehe), takže bych měla honem rychle vymýšlet články na blog, protože jsem se v jednu chvíli docela rozjela a pak to tu opět pomalo odumíralo panenkovskými články.

V sobotu byl prcek na kastraci, takže jsem víceméně celý den trávila tím, že jsem ho hlídala, aby si neublížil. Po narkóze se motal jako opilec a byl vážně rozkošnej, chudáček jeden, když se tak horlivě snažil někam dojít nebo vyskočil. Bylo mi ho líto, ale zvládl to na jedničku, pašák! A teď už zase divoce a vesele skotačí v pokoji. V neděli byl Valentýn, to jste si jistě všichni všimli (obzvlášť v obchodech, kde na vás čuměli ti hnusí předražení plyšoví medvědi se srdíčky - kdyby to byl netopýr, nebo klidně i jelen, ale všude samej medvěd) a já tedy nemám v plánu tu psát nic jako že je to blbost a bla bla bla, takové kecy už mi přijdou trapnější než smysl svátku zamilovaných, ale zmiňuji to tu kvůli té fotce nad perexem. Abych věci přivedla na pravou míru, Valentýn neslavím, nemám k němu žádný vztah, ale když ten můj fešák ležel na zemi a já viděla ty růžičky a plyšové srdíčko, byla vážně škoda to trochu nenaaranžovat a necvaknout ho. Žádná kočka by mu neodolala, co říkáte? Ale kočky mají smůlu, štramák je kastrovanej a žádná jiná ženská kromě mě už ho nezajímá! Původně jsem to zkoušela i s Belličkou, ale ta mi dala přes hubu. Valentýn nevalentýn, nemá mě ráda žádný den v roce.

A abych se pochlubila, já dostala opravdové růže, nádherných sedm. Růže zkrátka zbožňuji a abych pravdu řekla, nikdy mi nikdo nedal velkou kytici (maximálně tak tři), takže jsem v sedmém nebi. Mimochodem, nedostala jsem je k žádnému Valentýnu, ale jen tak, už několik dní předtím. Mám totiž super chlapa. No, a to je ode mě pro dnešek bohužel vše. Na žádné duchaplné vykecávání nejsem v tom správném rozpoložení.


 


Komentáře

1 linacarson | E-mail | Web | 16. února 2016 v 20:05 | Reagovat

Vůbec ne, mě se takovéhle vzhledy líbí, je vidět, že sis s tím třeba i nechtíc trochu pohrála :)

2 Wnaty | E-mail | Web | 16. února 2016 v 21:20 | Reagovat

Kýč to sice je, ale funguje to skvěle :-).
A růže jsou krásné, taky občas nějakou dostanu <3.

3 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 16. února 2016 v 21:24 | Reagovat

Náhodou, mě se líbí, prokouklo to tu. :) A upřímně, Poltříkovi bych tedy neodolala ani já. :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama