Nákupy, dezert, nákupy

15. dubna 2016 v 11:00 | Lucille Daryl |  Deníček slečny Daryl
Tak nějak vypadal můj včerejší den. Tedy, náš včerejší den. Po
dlouhé době jsme si se sestrou vyrazily společně do města za cílem nakupovat hadry. Pro někoho asi doslova hadry, protože to byla stejná akce, jako naposledy v létě s Kelly. Já nevím, jak vy, ale já už si kus oblečení, se kterým jsem spokojená, nekoupím pomalu jinde, než právě v sekáči. Takže chápete, že akci vše za 10,- se na mém místě nedá odolat.

Vyrazily jsme před půl osmou na vlak, bylo docela pěkně, ale zároveň trochu chladno. Tak akorát na mou oblíbenou koženou bundu. Nakonec bylo dobré, že sluníčko zůstalo za mraky, protože bychom se s těmi všemi taškami asi cestou upekly. Do města jsme dorazily ještě před otevíračkou a tak jsme si prošly Tesco a nakonec šly čekat s bandou (především postarších a tlustých) žen před obchod, kde se celý ten krvelačný souboj o oblečení odehrával. Bylo mi jasné, že budu za pár minut nejspíš umačkána, ale na jednu stranu mi to bylo jedno. V obklopení všech těch žen s ne zrovna zdravou postavou jsem byla naprosto v klidu, protože jsem věděla, že oblečení naší velikosti tam zkrátka zbyde. A možná to teď zní povrchně.. vůbec to tak nemyslím, ale přece si nebudeme lhát. :D Nás mladých a štíhlých tam bylo minimum. Jako první zastávku jsem udělala u stojanů s šaty, kde se okamžitě nahrnulo neskutečné množství žen a já tam byla vážně jak sardinka, ale brala jsem jednak všechno černé a všechno co vypadalo nově a kvalitně. V této rychlosti si nemůžete nic prohlížet příliš dlouho, prostě si to musíte vzít a prohlídnout až někde stranou. Nebo alesoň taková je moje taktika. Šatů jsem ulovila asi pět, z toho jedny byly naprosto příšerné a do teď nevím, proč jsem si je vůbec vzala. Výběr sukní mě bohužel zklamal a tak jsem si žádnou neodnesla. Za to jsem ale plně vybavená na příští zimu! Má výbava spočívá v jedné naprosto krásné a hebké šálce (ještě s visačkou) a ve dvou svetrech s jeleny. Svetry s jeleny jsou tak šeredné, až je to hezké, a já mám pro ně zkrátka slabost. Svetříků mám poměrně víc, další je třeba světlounce růžový s králíčkem. Mám i pár pěkných triček a dokonce i jeden burlesque korzet. Zkrátka asi dvacet kousků oblečení za dvě stovky. To mi udělá rozhodně větší radost, než jeden kousek za poměrně vyšší cenu.




Odcházela jsem trochu jako velbloud a do tašek se mi to nevešlo, tak jsem musela v nákupním centru přeorganizovat tašky, všechno hezky složit a mohly jsme pokračovat. Další zastávkou bylo DM a ačkoli mě pokoušelo dost máslíček a dalších zdravých mlsek, nakoupila jsem jen to potřebné - kočičí jídlo - a těšila jsem se na návštěvu nově otevřeného fresh bistra, do kterého jsme se chystaly. Po tom boji o oblečení člověku vyhládne. A s bistrem jsem naprosto spokojená, je to tam hezké, příjemné, ceny jsou v pořádku a ten kakaový koláč s ovocem, který jsem si dala, bych mohla jíst od rána do večera! A jak říkám - jeden kousek nikdy nestačí. Takže jsem si k němu dala ještě jednu menší buchtu s jablky, která sice už nebyla takovou slastí, ale i tak byla dobrá. Určitě jsem tam nebyla naposledy, naopak! Mám pocit, že to teď bude taková mé útočiště, protože ve městě jinak nebylo kam jít, pokud ovšem nepatříte k těm lidem, kterým je jedno, co do svého těla posílají.

Další zastávkou byl obchod se zdravou výživou, kde jsem si nakoupila nějaké mouky, kaše a další věcičky do zásoby no a nakonec jsme se vydaly do Levných knih, kam jsem si původně šla pro velkou misku na svou ovesnou kaši (ona se totiž do ničeho pořádně nevejde a mě už to přestává bavit!), ale nakonec jsem si odnesla sklenici na pití, kuchařku na vlastní recepty a především pak sadu čtyř hrnečků, které jsem tam zkrátka nemohla nechat. Nechtěla jsem už moc utrácet a chtěla si koupit jeden, ale k čemu by mi byl jeden? Takovéhle hrnečky musíte mít všechny, jinak to nemá smysl...!


Po příjezdu domů (kam jsme původně měly jít s těma taškama jako velbloudi z vedlejší vesnice, ale máme kliku a potkali jsme známou, která jela kolem) jsem si splácala oběd za deset minut, hodila film na flashku a naše společné odpoledne pokračovalo v podobě sledování hororu. Koukaly jsme na The Boy, neboli Chlapec. Je to nový film, ve kterém američanka přijíždí hlídat rodině syna do Anglie a po příjezdu zjistí, že se jedná o panenku. Tenhle námět mě okamžitě zaujal a tak jsem se na něj velmi těšila. Pocity z něho mám takové smíšené, ale spíše pozitivní, takže určitě napíšu krátkou recenzi, stejně jako na ostatních pár kousků, které jsem v poslední době viděla. Nemůžu ten blog zanedbávat věčně!
 


Komentáře

1 Fredy | Web | 15. dubna 2016 v 15:17 | Reagovat

super hrníčky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama