Záchvěv léta a Film Legends Museum

30. července 2016 v 10:39 | Lucille Daryl |  Zážitky

Je to pár dní, co jsem rozepisovala článek s názvem "Léto jako by nebylo". Ale než jsem ho stihla dopsat, tak se mi podařilo ukořistit pár letních vzpomínek, za které jsem hrozně ráda.


Červenec končí a já během celého měsíce nedokázala vnímat léto.. jak jen to říct.. letně. Jeden den jsem se probudila s pocitem podzimu, další den jsem byla natěšené na sníh a Vánoce. Možná je to tím, že už nemám a nikdy nebudu mít letní prázdniny, možná je to tím počasím, které se neustále střídá. Možná je to tím, že kvůli tomu nebudeme ani napouštět bazén, protože by se voda v něm jen s těží ohřála. Možná je to i tím, že letos v noci vůbec neumírám vedrem a že si přes den nemusím zatemňovat okna, aby se tu dalo dýchat. Možná je to tím, že jsem tenhle měsíc byla v práci víc, než bylo v plánu. Možná je to tím vším dohromady. Místo užívání si léta se těším jako blázen na podzim. Tisíckrát víc, než kdy dřív. Neříkám tohle každý rok? Jsem asi blázen, ale už pomalu odpočítávám dny do Halloweenu a nemůžu se dočkat toho říjnového období. Dýňového koláče a polévky, jablečného štrůdlu s vlašskými ořechy, své podzimní výzdoby a toho nádherného barevného listí. A k tomu trocha těch slunečních paprsků, které se mi vždycky skrz větve stromu snaží dostat do pokoje. Když nad tím tak přemýšlím, vážně je to moje nejoblíbenější období a mám v plánu si ukořištit jeden týden dovolené právě v tomto měsíci. Stejně tak se těším i na navazující zimu.

Nicméně na léto jsem se těšila také a teď mi docela scházelo. Ale dost už bylo stěžování. Jinak se mám dobře, ne-li skvěle. Úspěšně jsem našla domovy našim narozeným koťátkům, stihla jsem si zlomit nosní kůstky, v práci mě to stále baví, neskutečně rychle utíká a ačkoli mi letní prázdniny celkem chybí (když si tak zavzpomínám na ty naše puberťácké časy strávené se sestrou a Anežkou u nás nebo u Prahy, hned bych si to zopakovala), místo nich mám teď alespoň nějaké ty peníze a můžu si udělat radost něčím novým - ať už potřebným či nepotřebným. Je to vlastně poprvé, co si nemusím počítat každou korunu stranou. Ale stejně jsem hrozně škudlící typ a ještě stále jsem nedokončila mou plánovanou fitness objednávku, kterou mám rozdělanou už asi dva týdny. Zkrátka hledám ty nejlevnější varianty! :D Už se ale nemůžu dočkat nějakého toho pořádného nákupu, který mám v plánu. Potravin, samozřejmě. A pak možná i nějakých těch drobností.. jako jsou třeba panenky. Trochu jsem se bála, že přes to léto nestihnu žádný pořádný výlet, ale krásně mi vyšlo volno na tři dny za sebou a tak jsem si udělala menší dovolenou s přítelem - a přálo nám i počasí!

První den jsme si vyjeli k vodě, kam jsem hrozně dlouho chtěla, ale buď nebyl čas nebo počasí. Takže jsem na sebe KONEČNĚ poprvé za toto léto hodila plavky, vyvalila se na deku a lehce se opálila. Nohy mám stále bílé jako sýr, ale lehký náznak tam je. Poměrně brzy se zatáhlo a přišla přeháňka, ale i tak to byl příjemný relax. Vody jsem si moc neužila, neboť na mě byla dost studená, ale alespoň maličko jsem si zaplavala. Dřív jsem se těhlech přírodních vod a koupališť dost štítila, ale koneckonců je to možná lepší než ty přechlórované veřejné bazény, do kterých bych nevlezla už vůbec. Ale musím uznat, že jsem se bála toho, že nevidím na dno. A to byla voda poměrně čistá. Držela jsem se tedy jen na krajíčku a radši dala přednost zavrtávání nohou do písku.

Další den jsme vyrazili do Poděbrad do Film Legends Museum, kam jsme se chystali už dost dlouho. To ještě bývalo nově otevřené v Praze, odkud ho nakonec přesunuli do Poděbrad. Což nám hrálo do karet, jelikož je to pro mě blíž. Z prohlídky muzea jsem byla naprosto nadšená, máme spoustu krásných fotek a ještě jsme si prošli kousek města. Bylo ale dost velké vedro, takže jsme tam nevydrželi moc dlouho. Slunce opravdu nepříjemně pražilo. Prošli jsme si parčík, nějaké ty obchůdky a stavili se na sváču do veganské restaurace na výborný kokosový perník (a já si dala ještě mrkvovou bábovku, naprosto vynikající!), kam jsme se nakonec vrátili i na oběd - mexický guláš s fazolemi a basmati rýží pro Richarda a bulgurové rizoto s fazolemi pro mě. Všechno jídlo bylo naprostá bomba, ceny přijatelné a navíc tam všechno vypadalo tak krásně, že bych nejradši vyzkoušela od každého trochu. Hlavně od toho sladkého. Do Poděbrad jsme jeli asi hodinu a půl a cestou dost bloudili, protože jsme to museli objíždět, zatímco cesta nazpátek trvala snad půl hodinky a do teď nechápu, jak jsme se najednou vyloupli doma. Cestou zpět jsme se chtěli zastavit opět u vody, ale u nás už počasí nebylo tak přívětivé jako v Poděbradech a tak jsme opalovací plán museli přesunout na další den, který tedy také bohužel nevyšel, jelikož celý den doprovázely přeháňky. Ale co, není všem dnům konec. Tenhle víkend mám pracovní, ale doufám, že během srpna si to léto ještě stihnu užít nějakými dalšími výlety nebo festivaly. Něco málo už se rýsuje!


Před tou dlouhou, nekonečnou cestou..



Vidíte ten extrémně šťastnej výraz? Tak takhle se tvářím, když je blízko jídlo.. To jsme totiž zrovna šli do té veganské restaurace na slaďoučký dezert!


Před Film Legends Museum, nasvačený a natěšený!



Na začátku mě neuvítal nikdo jiný, než můj největší hrdina a platonická láska. Bruce Wayne. <3



Taky jsem se schovala do bezpečí za štít samotného Kapitána Ameriky. Jsem trochu pozér, protože Márveláky zrovna moc nemusím, ale když už tam byl.. :D


Když ty sochy si o to říkaly a probouzely v nás puberťáky..



Já a kámoš Predátor.


A takhle nadšená jsem byla z tohoto ultra roztomilého velociraptora. Při vchodu do tohohle oddělení navíc začal hrát soundtrack z Jurského parku, takže to bylo naprosto epické.


Chtěl si se mnou dát i selfie!



A ukázal se i kámoš z Mortal Kombat!

Mám spoustu krásných fotek exponátů, ale bohužel nemám čas a už bych ráda zveřejnila alespoň tenhle článek, takže jsem se rozhodla, že fotky samotných soch dám příště do samostatného foto-článku. V muzeu bylo opravdu krásně a je to nádherný zážitek pro všechny fanoušky!
 


Komentáře

1 Lone Howler | E-mail | Web | 3. srpna 2016 v 18:33 | Reagovat

Některé fotky jsem již viděla na instagramu, jsou vážně skvělé a to muzeum musel být vážně zážitek.
Krásné fotky!

2 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 8. srpna 2016 v 18:55 | Reagovat

Tak přesně do tohodle muzea jsem se chtěla tak dlouho podívat, až mi ho z Prahy přestěhovali. :'D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama