Podzimní maličkosti

11. října 2016 v 11:08 | Lucille Daryl |  Deníček slečny Daryl

V posledních dnech často nakupuji. Ovšem tím nemyslím takové ty obří nákupy, kdy lítám půl dne po městě s padesáti taškama. Naopak. Nakupuji průběžně po hrstkách. Nerada utrácím, jsem prostě takovej skrblík a ráda šetřím. Většinou je mi na všechno líto peněz, no je to se mnou zkrátka těžké, co vám budu povídat. Zvykla jsem si nakupovat v sekáči, kde si tričko koupím za 29 korun a od té doby si nedokážu koupit nic v běžném obchodě, protože mi i stovka za tričko přijde jako spousta peněz. Proč bych za to dávala stovku, když si můžu jiné vybrat za třicet korun, že jo?


A protože jsem teď měla často špatnou náladu (vidíte ten minulý čas? Snažím se myslet pozitivně a nepřipouštět si, že bych ji stále měla - prostě jsem se jí postavila čelem a odmítla ji!), zlepšovala jsem si ji maličkostmi. Jako je třeba tahle voňavoučká vanilková svíčka, která mi teď bude zpříjemňovat chladná podzimní rána u snídaně. Sice mám svíček ještě spoustu od loňského roku, ale chtělo to zase něco nového.



Nebo tahle sovička, která obohatila mou halloweenskou sbírku dekorací. Naposledy jsem nový přírůstek v podobě dýňové lucerničky rozbila hned po návratu domů a před pár dny jsem přišla i o mou nejoblíbenější a dlouholetou dýni, jelikož mi v noci spadla váza s tím mým podzimním roštím a smetla sebou právě i tu dýni. Do teď nevím, zda to spadlo samovolně, nebo v tom mají prsty kočky, ale předpokládám, že pravdivá bude ta druhá možnost. A dost zvláštní je to, že se tak stalo krátce po tom, co se tu jedna ze čtenářek v komentáři divila tomu, že si těch větviček mé kočky nevšímají. Asi se to trochu zakřiklo. :D

No a tady je ukázka dvou mých sekáčových úlovků. Jedno TMNT tričko a jedna Batmanská košilka. Já prostě miluju sekáče.


Na podzim nejraději nakupuji právě halloweenské věci, svíčky a nebo něco na sebe. Nejraději něco víc sezóního, jako jsou svetry a šátky, ale bohužel jsem letos ještě nenarazila na žádný, který by mě oslovil. Tak snad brzy!

Další maličkosti, které mi vykouzlily úsměv na rtech, jsou příjemné změny v lese, kam často chodíme na procházky. Je to můj oblíbený les, kterým vede malá uzoučká cesta kolem struhy. Je to zároveň i cyklostezka, ale po pravdě je trochu sebevražedné tamtudy jet na kole. Kolikrát mám strach, že zahučím dolů do struhy, i když si tam jdu jen zaběhat. Ale zpět k tomu, proč o tomhle lese píšu. Máme tam totiž novou lávku, která je hrozně pěkná a hned ten les působí tak nějak hezčeji. Před ní tam byly ne zrovna bezpečné betonové roury (ze kterých se už mé mamce podařilo žuchnout dolů do vody), které opravdu hezky nevypadaly a ani se po nich hezky nechodilo. A další novinkou je sezení na jednom moc pěkném místě, takže už se teď nemůžu dočkat, až si tam někdy sedneme a budeme se kochat klidem toho kouzelného lesa.

A taky mi dnes udělalo radost to, že jsem v jednom letáku našla v akci Douwe Egberts. Abych věci uvedla na pravou míru - já vůbec nejsem kafová. Káva mi prostě nic moc neříká. I dřív, když jsem ještě jedla všechno, jsem dávala přednost nějakému tomu lattéčku - zkrátka pořádnou nálož mléka, kupu cukru a nejlépe nějakou příchuť. Takže to v závěru vlastně s kávou nemělo co dělat. Ale na něco takového prostě jednou za čas chuť dostanu. No a loni v tomto období mamka přivezla z nákupního dne malé pytlíčky této kávy s příchutí karamelu a Irish cream. Naprosto jsem se do nich zamilovala a pamatuji si, že jsme je pili i na naší loňské halloweenské sešlosti, takže jsem si letos tento malý nezdravý cheat chtěla zase dopřát. Je to asi měsíc, co lítám po obchodech a vyčkávám, jestli někde nebude v akci. Protože když jsem ho naposledy viděla v Albertu, váhala jsem, zda si ho vzít nebo ne. A samozřejmě, že jsem si ho nevzala, a pak jsem si to vyčítala, kudy jsem chodila, protože ho už všude měli jen za plnou cestu. A jak jsem zmínila nahoře, já jsem prostě trošku skrblík. Dnes ráno jsem si vzala k snídani a čaji letáky s tím, že prostě v jednom to zatracené kafe bude. A fakt že jo. Takže si pro něj v týdnu skočím a vezmu rovnou obě příchutě, ať je ten podzim zase o něco krásnější.

Pomalu se do mě už začíná vkrádat i vánoční nálada, z čehož mám na jednu stranu radost (protože ta atmosféra přicházejících Vánoc je zkrátka nepopsatelně krásná), ale zároveň bych si ještě do konce října chtěla zachovat tu halloweenskou. Asi to chce zkrátka víc dýňových dobrot, dlouho jsem žádnou neměla! V obchodech už jsem zahlédla nějaká mikulášské čokolády a další drobnosti, v akčních letácích už jsou nabídky na vánoční pečení.. Prostě už to přichází. ♥ A ještě jsem dnes dostala tohle krásné Vánoční víno, které si schovám buď na samotný Štědrý večer a nebo na nějakou jinou příležitost - třeba na adventní neděli, kdy se nás v pohodlí vyhřátého domova sejde co nejvíce.

Radost z maličkostí je koneckonců asi tou nejdůležitější věcí na světě.
 


Komentáře

1 Eliss | Web | 11. října 2016 v 13:34 | Reagovat

Ta košilka je skvělá ♥♥

2 Ortie | Web | 11. října 2016 v 16:53 | Reagovat

Sekáče také miluji, vždy mě baví hledat krásné originální kousky a drobnostmi si ráda také dělám, ale i ostatním, protože když někomu udělám radost, tak ji pak mám taky.

3 Sugr | E-mail | Web | 11. října 2016 v 18:36 | Reagovat

Nádherné maličkosti!:-)

4 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 11. října 2016 v 20:38 | Reagovat

Ta lehce třpytivá sovička je kouzelná! ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama