Listopad 2016

1. adventní neděle

28. listopadu 2016 v 18:35 | Lucille Daryl |  Zážitky

Uplynulý víkend s sebou přinesl první adventní neděli. Tentokrát byla v nejbližší možný termín, 27. listopadu. Taky vás tak úžasně naladila na Vánoce a svátky, jako mě?

Ochutnáno! ~ 1

25. listopadu 2016 v 16:00 | Lucille Daryl |  Ochutnáno!
Jakožto velkej jedlík, food lover, gurmán a nenažranec jsem se rozhodla, že se s vámi jednou za čas podělím o nějaké dobroty, které jsem v poslední době ochutnala. Bude se to tedy týkat těch zdravějších dobrot, takže nečekejte žádné novinky od Milky. Určitě nebudou všechny, jelikož toho spasu opravdu spoustu, ale zkrátka si někdy něco vyfotím a aby mi to jen tak neleželo v telefonu nebo neviselo na instagramu, přijde mi jako dobrý nápad se o tuhle chuťovou zkušenost s vámi podělit a dát vám tak tip, co si třeba koupit a co za to naopak vůbec nestojí. Článek bude obsahovat vždy deset produktů, které jsem (nejen) v poslední době ochutnala, aby v tom byl nějaký systém. Já mám totiž systémy ráda. Pokud během delší doby neochutnám nic moc nového, článek bude obsahovat produkty starší, na které si třeba vzpomenu, nebo mé oblíbené produkty, ke kterým se ráda vracím.

Rovněž jednou za čas napíšu článek, ve kterém zveřejním moje stálice - tedy to, co nesmí u mě v kuchyni (nemám kuchyň, ale víte jak) chybět za žádnou cenu.


Seaweed Chips - Original
Snack z mořské řas Nori
Gramáž: 4,8g
Složení: mořská řasa nori, řepkový olej, sezamový olej, mořská sůl
Cena: kolem 20,-

Když vás honí mlsná na něco slaného a nechcete rozdělávat kaloricky bohatý pytlík brambůrek, snack z mořských řas vás jistě potěší svou výraznou chutí i naprosto zanedbatelnou kalorickou hodnotou. Chuť mořských řas mám velmi ráda a tyhle lehce slané a křupavé si mě zkrátka okamžitě získaly. Prodávají se i s příchutí wasabi, ale tu jsem nezkoušela a nejspíš ani nebudu, jelikož wasabi moc v lásce nemám.

zdroj fotky a možnost objednání: www.biomana.cz


It's beginning to look a lot like winter

23. listopadu 2016 v 9:24 | Lucille Daryl |  Fotografie aneb zachyceno objektivem

Na Vánoce je přeci jen ještě trošku brzy, ale zima k nám už téměř dorazila. Venku je teď sice teplo, ale před týdnem, když jsem začínala psát tento článek, který jsem nakonec kvůli nedostatku času nestihla zveřejnit, mrzlo tak, že jsem nebyla schopna vylézt ven bez rukavic, kulichu a šály. Tohle počasí miluju. A rozhodně mu dávám teď ke konci listopadu přednost, než tomu relativnímu teplu, které tam je právě teď. A nejkrásnější na tom všem jsou ta mlhavá rána, kdy se namrzlá příroda třpytí ve svitu posledních slunečních paprsků. Je to taková neuvěřitelná nádhera, jít se projít do lesa a všímat si všech těch drobných detailů a radovat se z nich. Chodit po té zmrzlé křupavé trávě a nasát čerstvý mrazivý vzduch... ach!

Banánový den

21. listopadu 2016 v 19:12 | Lucille Daryl |  Deníček slečny Daryl
Mimo velmi krásný víkend (po dlouhé době celý volný a celý strávený u přítele!) mám za sebou i jeden raw den. To máte tak, když vypadáte jako v šestém měsíci po všem, co zrovna sníte, a tak si řeknete, že nějaký ten půst by nebyl vůbec na škodu. A tak jsem se rozhodla pro menší dvoudenní očistu. Na svůj raw týden nevzpomínám zrovna ráda, vrhla jsem se do něj bez rozmyslů po hlavě a nepřinesl mi to, co jsem očekávala, ale jeden den na syrové stravě mi přijde jako dobrý nápad - jedna sám o sobě, ale v druhé řadě je to také skvělá příprava na půst - který plánuji zítra.


Svůj raw den jsem si naplánovala na dnešek, tedy pondělí, jelikož jsem se v sobotu pěkně nadlábla, takže mě mlsná nehonila ani v neděli a dnes jsem byla v práci, takže mi to skvěle vyhovovalo, jelikož tam mívám podstatně menší hlad. Nebo spíše chutě. Vlastně od té doby, co pracuji, jsem se konečně naučila rozeznávat tyhle dvě věci. Doma mě honí mlsná a snědla bych si mamuta (sojového, samozřejmě), protože mám fůru času nad tím přemýšlet. Naopak v práci mě mlsná nehoní ani trochu a vydržela bych nejspíše celý den nejíst, protože jednoduše na jídlo nemyslím. Jinak ho mám (bohužel?) v hlavě od rána do večera. Proto byl můj dnešní den na syrové stravě velmi příjemný a ani jsem ho takhle snadný nečekala. Ráno jsem si dala banány s kokosem, chia a vlašskými ořechy a jablíčko se skořicí. K svačině jsem slupla další banán, jablko a hrušku, a k obědu jsem si dala opět banán, kešu oříšky a mrkev. Po cestě domů to odnesl další banán s mandarinkou a odpoledne jsem pak jedla jen zeleninu a dýňová a slunečnicová semínka. Kupodivu (a opravdu se sama sobě divím, jsem nenažranec) nemám vůbec hlad, jsem najedená dosyta a cítím se skvěle připravená na zítřejší půst. Neočekávám, že to bude snadné, zvlášť když jsem takovej jedlík, ale zvládla jsem to i po tom ukrutném raw týdnu, takže tohle by měla být hračka. Nejhorší to bude asi ráno, protože zkrátka miluji snídaně (zvlášť o volných dnech!), ale však já si to vynahradím. Musím říct, že se docela i těším. Připravím se totiž sice o něco, co neuvěřitelně zbožňuji, ale mám v plánu se taky pěkně flákat. Kromě procházky (vidím to tak na dvě + jednu do krámu) totiž nebudu dělat vůbec nic. Budu se jen válet, hrát Batmana na PSku a sledovat filmy. Nebo alespoň to mám v plánu. Myslím si, že je skvělé svému tělu dát alespoň ten jeden den volnost a odpočinek od trávení. Zaslouží si to!

Zhlédnuto ~ Krampus

15. listopadu 2016 v 16:00 | Lucille Daryl |  Zhlédnuté horory

Krampus

Krampus: Táhni k čertu

Horor / Komedie / Fantasy
USA, 2015, 96 min
Režie: Michael Dougherty

☆☆

Kdo se nikdy nebál, že ho na Mikuláše odnese čert, ten ať hodí vánoční ozdobou. A to jste přitom nenarazili na nejstrašlivějšího z pekelníků, na Krampuse. Temný protipól všech vlídných symbolů údajně nejkrásnějších svátků v roce dokáže spolehlivě vyděsit nejen děti, ale i nevěřící dospělé. K tomu, aby se vám zjevil a strčil vás do pytle, přitom stačí tak děsivě málo. Puberťák Max žije v obyčejné rodině, kde jsou vztahy a emoce jako na houpačce, tedy chvíli nahoře, chvíli dole. Aktuálně jsou u bodu mrazu, protože se blíží poněkud vypjaté období Štědrého dne a navíc na svátky dorazila rodina máminy (Toni Collette) sestry (Alison Tollman), která patří k trochu jinému civilizačnímu okruhu, diplomaticky řečeno. Místo klidu a míru proto v téhle rodině vypukne peklo, na což Max velmi nešťastně reaguje prohlášením, že by Vánoce nejraději zrušil. V tu chvíli začne venku zuřit sněhová vánice, po které už nic nebude, jako bylo dřív. Nejen že přestane jít elektřina a nedá se nikam dovolat. Za okny jejich domu se začnou zjevovat děsivé stíny, které získávají čím dál děsivější kontury. Krampus vytáhl v čele armády monster potrestat ty, kteří zavrhli Vánoce. Místo svařáku začne téct krev. A nikdo netuší, jak to zastavit.(CinemArt CZ)


Jedenáct a dvacet dva

14. listopadu 2016 v 18:47 | Lucille Daryl |  Deníček slečny Daryl

Bylo 10. listopadu a já jsem odcházela z domu dříve, než obvykle. Byla ještě tma. Čekala jsem na přijíždějící vlak a v tom jsem si pod rozsvícenou lampou všimla něčeho nádherného. Padá sníh! Bohužel k mému nadšení, při odjezdu domů už to nebyl sníh, nýbrž ne zrovna pěkný déšť.

Výjimečnost listopadu

9. listopadu 2016 v 14:41 | Lucille Daryl |  Ze života

V jednom z minulých článku jsem psala o tom, jak je pro mě vždycky konec října smutný. V tomto článku si řekneme, v čem mám naopak listopadové dny ráda.

Říjen je měsíc Halloweenu. Měsíc všeho strašidelného a děsivého, černých koček a čarodějnic, zombie, upírů, duchů a vlkodlaků. No zkrátka měsíc všech příšer. Ve článku recept na báječný podzim jsem Vám napsala, co mám na prvních podzimních dnech nejraději, co ráda dělám a vypsala jsem vám typicky halloweenské filmy. Ten článek se tudíž týká především září a říjnu. No ale co s listopadem?

"Smetanový" dýňový koláč

4. listopadu 2016 v 14:00 | Lucille Daryl |  Recepty

Dýňový americký smetanový koláč je prostě typickou Halloweenskou pochoutkou. A já vím, že Halloween je pryč, ale jelikož jsem ho pekla letos poprvé na naší sešlost, nestihla jsem ho zveřejnit včas. Ale pokud vám doma zbyla nějaká dýně, můžete si ho upéct i teď, vždyť podzim ještě neskončil! Full vegan.


Těžkosti prvního listopadu

2. listopadu 2016 v 12:37 | Lucille Daryl |  Deníček slečny Daryl
1. listopad je hrozně zlej den. Nejen, že skončil Halloween a celý říjen (což se pro hororového fanouška rovná naprosté katastrofě), ale mně mimo jiné skončila i dovolená. Je sice pravda, že nemám co fňukat, protože co nevidět končím v té vyčerpávající práci nadobro, jenomže kombinace návratu do práce po dovolené a post-halloweenské deprese je prostě (sebe)VRAŽEDNÁ!

31. říjen zůstal neoslavený. Prostě se ta Halloweenská atmosféra a nálada už nevrátila. V pátek 28. jsme to oslavili natolik, že už to prostě víc nešlo. Se slzama v očích jsem sundala veškerou svou výzdobu v pokoji a teď to tu je takové prázdné. Ale protože jsou dnes ještě dušičky, nechci sem dávat výzdobu vánoční. Tu si nechám až tak na příští víkend. To už budu moct částečně i oslavovat konec v práci, protože dohromady tam půjdu už jen 12x. Ovšem tento týden je tak krušný, že si nejsem jistá, jestli do té doby nepojdu. Protože tenhle obrázek na mě sedí naprosto přesně. Sbohem říjne. Byl jsi úžasná, jako vždy.

Prostě nemám ráda prvního Listopada! Ale i tak jsem si ho částečně užila, protože jednak venku bylo naprosto náramně - takové to milé podzimní sluníčko a atmosféra přesně na Gilmorova děvčata nebo čajíček venku na balkóně s horkým jablečným štrůdlem. Místo toho jsem ale musela do práce na odpolední, což je pro mě tisíckrát horší, než na ranní. Ale to dopoledne jsem alespoň trávila s přítelem. Flákali jsme se a bylo mi moc hezky. Zaplať pánbůh za to počasí, protože kdyby bylo sychravo jako dnes, nejspíš bych ten konec Halloweenu nesla daleko hůř! :D

zdroj obrázku: https://www.instagram.com/moistbuddha/