Těžkosti prvního listopadu

2. listopadu 2016 v 12:37 | Lucille Daryl |  Deníček slečny Daryl
1. listopad je hrozně zlej den. Nejen, že skončil Halloween a celý říjen (což se pro hororového fanouška rovná naprosté katastrofě), ale mně mimo jiné skončila i dovolená. Je sice pravda, že nemám co fňukat, protože co nevidět končím v té vyčerpávající práci nadobro, jenomže kombinace návratu do práce po dovolené a post-halloweenské deprese je prostě (sebe)VRAŽEDNÁ!

31. říjen zůstal neoslavený. Prostě se ta Halloweenská atmosféra a nálada už nevrátila. V pátek 28. jsme to oslavili natolik, že už to prostě víc nešlo. Se slzama v očích jsem sundala veškerou svou výzdobu v pokoji a teď to tu je takové prázdné. Ale protože jsou dnes ještě dušičky, nechci sem dávat výzdobu vánoční. Tu si nechám až tak na příští víkend. To už budu moct částečně i oslavovat konec v práci, protože dohromady tam půjdu už jen 12x. Ovšem tento týden je tak krušný, že si nejsem jistá, jestli do té doby nepojdu. Protože tenhle obrázek na mě sedí naprosto přesně. Sbohem říjne. Byl jsi úžasná, jako vždy.

Prostě nemám ráda prvního Listopada! Ale i tak jsem si ho částečně užila, protože jednak venku bylo naprosto náramně - takové to milé podzimní sluníčko a atmosféra přesně na Gilmorova děvčata nebo čajíček venku na balkóně s horkým jablečným štrůdlem. Místo toho jsem ale musela do práce na odpolední, což je pro mě tisíckrát horší, než na ranní. Ale to dopoledne jsem alespoň trávila s přítelem. Flákali jsme se a bylo mi moc hezky. Zaplať pánbůh za to počasí, protože kdyby bylo sychravo jako dnes, nejspíš bych ten konec Halloweenu nesla daleko hůř! :D

zdroj obrázku: https://www.instagram.com/moistbuddha/


Jak už jsem zmínila, dnes je památeční den všech zesnulých. A proto i já vzpomínám na všechny ty dušičky, které patřily do mého života, ale už nějakou dobu nejsou přítomny mezi námi, živými. Proto si dnes zapálím tři svíčky. Jednu za mého prvního kocourka Kulíška, který mezi námi není už 9 let, ale byl to můj parťák na cestách, když jsem začínala fotit. V té době jsem ještě nemohla mít kočičku doma, ale i tak jsem si ho sem brala alespoň občas. Zemřel v jednom roce na své narozeniny, protože nejspíš snědl něco otráveného. Byl to první kocourek, ke kterému jsem zkrátka měla takové to silné osobní pouto. Prostě jsme patřili k sobě. Druhou svíčku si zapálím za Legiho, mého leguána, který byl vlastně ve skutečnosti leguánkou, ale pan veterinář to nepoznal a leguán kvůli tomu zemřel. Neodhalili jsme včas, že jeho "nemoc" je způsobena zadržováním vajíček. A proto nás můj zelený parťák opustil. Bylo hrozně hloupé chtít si pořídit leguána v mém věku, a aniž bych o nich věděla víc. Moc dobře si to uvědomuji a částečně vyčítám, ale tím nic nezměním. Především doufám, že mi to Legi odpustil a že se se mnou měl i přesto všechno dobře. Pořád mi chybí a nikdy na něj nezapomenu. Třetí svíčku pálím za všechny ostatní dušičky, které jsem za svůj život poznala. Za každou kočičku, která snědla otrávenou myšku nebo ji čekal jiný nespravedlivý osud, za psy naší babičky, kteří nás postupně také všichni opustili. A za všechna morčátka a křečky. A v neposlední řadě i za duše lidské. Snad všichni odpočívají v pokoji.



A teď jdu dál bojovat sama se sebou a se svým post-říjnovým "všechno je na nic, nic se mi nechce" režimem. Snad mi další odpolední směna v práci uteče co nejrychleji.

Všem vám přeji krásný listopad, snad si ho dostatečně užijete a naladíte se během něj na přicházející Vánoce. Já to mám také v plánu. Ačkoli u mě první listopadové dny bývají krušné, většinou se po s příchodem svých narozenin naladím na vánoční vlnu a mám se skvěle. Protože Halloween a Vánoce jsou prostě nejkouzelnější období. Nemůžu se dočkat na první nakupování vánočních serepetiček a dárků. Nejspíš něco půjdu omrknout ještě tento týden, ať si ho co nejvíce zpříjemním!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama