Druhá adventní neděle a čerti

6. prosince 2016 v 7:15 | Lucille Daryl |  Zážitky

Druhá adventní neděle nám začala v celé své kráse. Už během přípravy snídaně mi bylo jasné, že až mě bude hřát v bříšku, rozhodně nezůstanu zalezlá doma v pelíšku u kamen, ale co nejdřív se budu muset teple obléct a vyrazit s fotoaparátem vstříc do té zamlžené zmrzlé přírody. A tak jsem také učinila. Stejný úmysl měla i sestra a mamka, které jsem venku potkala, a tak jsme se i s mým přítelem vydali všichni na krásnou mrazivou procházku, ze které mám nádherné fotky - ale věřte, že naživo to bylo daleko nádhernější.


Po dlouhé době jsem cítila to silné kouzlo Vánoc. Nemuselo sněžit, tohle bohatě stačilo. Při pohledu na ty namrzlé větvičky, na kterých se tvořily ostré bodáčky, jste se zkrátka cítili jak v Mrazíkovi. Kdyby bylo na Štědrý Den takhle, pak by mi ani nevadilo, že nebude sněžit. Podobné počasí bylo i včera po celý den a já jsem celou cestu od vlaku šla se zakloněnou hlavou, jen abych se mohla kochat těmi bílými stromy v lese.

Víkend jsem si užila u nás s přítelem, který za mnou v pátek večer přijel. Dopoledne jsem byla ve městě a narazila na něco, z čehož jsem měla hroznou radost, a co bylo perfektním dárkem přesně pro něj. Nadšeně jsem se šla poradit s mamkou přes telefon, která byla k mé smůle stejně nadšená, jako já, a tak si dárek zabavila ona, jelikož tu samou věc měla v plánu koupit ona, ale zatím na to nenarazila. A protože vím, že má málo času a je odkázána jen na objednávání z inetneru, zachovala jsem se jako hodná dcera a dar pro přítele ji přenechala a tím jsem získala další dny plné deptání se myšlenkou, že nemám dost dárků a že NEVÍM jaké dárky koupit. Aneb já, která jsem tu celý listopad psala, že je nejlepší mít dárky z krku ještě před příchodem prosince, nestíhám. Nestíhám nakoupit včas dárky, jelikož jsem ještě stále nedomyslela, co komu dám. Samozřejmě, že něco málo už mám, ale stále to není ono!

Moje perníčky měli úspěch jak u přítele, tak i u rodiny, čemuž jsem se divila, jelikož tady se to nejí, jak je to z "té naší zdravé mouky" a bez cukru. Pochválila mi je teta i babička. A taky že už v plechovce zbývá jen zbytek. Ale to vůbec nevadí, protože už tento týden začnu s prvním cukrovím.

V sobotu večer jsme koukali na Velkou vánoční jízdu a v neděli jsme stihli Vánoce naruby, na které jsme spolu koukali i v loňském roce. Je mi úplně fuk, že to jsou naprosto průměrné americké filmy, já je mám zkrátka hrozně ráda a opět mě krásně naladily. Celý víkend tady navíc nefungoval internet (a stále ještě vypadává) a tak jsme si jiné filmy ani obstarat nemohli.

Včera večer chodili čerti! A byli i u mě. Jeden mi na dveřích nechal pytlík se vzkazem plný ovoce, kešu oříšků, slunečnicových semínek ve skořici a třtinovém cukru a nějakých slaných krekrů. Dodatečně mi dal ještě kazetku Pickwick vánočních čajů. Ty já mám na Vánoce moc ráda. Další mi nechal balíček mandarinek a brambor za oknem a do punčošky, která mi tu visí, mi ukryl RAW tyčinky. A poslední čert se převlékl za mou sestru a donesl mi taštičku s dalšíma mlskama, jako pistáciovou čokoládou, čokoládovou tyčinku Vivani, brusinkovou šťávou, matcha pudinkem, dalšími kešu oříšky, čajem a dokonce i něčím nejedlým, a to ricinovým olejem, který jsem měla v plánu si koupit snad už sto let. Letos jsem nic neobstarala pro čičky, což mě nakonec dost mrzelo. Ale už loni je Mikuláš moc nezajímal, a tak jsem si řekla, že tenhle rok je obdaruji vším jen na Štědrý večer. Když jsem pak viděla, jak si Bellunka hraje s taštičkou od dobrot a Poltřík pinká packou do mandarinek, tak mě zabolelo u srdíčka. Ale oni to stejně nechápou a to je jediná věc, která mě drží nad vodou. :D Večer jsem šla s mamkou ještě k jejímu příteli na čaj, z čehož se nakonec vyklubalo telefonické buzerování lidí z O2, kteří nás už vážně s tím internetem a jejich neschopností nehorázně nasrali. Po návratu domů jsem se těšila, jak budu koukat na Santu Clause, jelikož tenhle vánoční film mě baví, a bohužel jsem u něj usla už po hodině. Škoda.

Dnes jsem si otevřela šestá okýnka na mých kalendářích. Čokoládku jsem si namáčela v čaji (varianta jejího snědení, když zrovna nemám horkou kaši k snídani!) a v čajovém kalendáři měla konečně ten samý čaj, který se pod okýnkem píše. Brusinkový! A byl skutečně výborný. A teď nejspíš využiji chvilku k tomu, abych objednala nějaké dárky, než se na mě zase internet vykvákne.

Všechny mrazivé fotky si nechám do samostatného foto článku, jelikož je jich opravdu dost a já nerada přeplácávám deníčkovské články.
 


Komentáře

1 Hanka | Web | 7. prosince 2016 v 16:38 | Reagovat

Tak přesně takhle si představuju tu pravou předvánoční náladu a adventní čas. Z článku je cítit naprostá pohoda, navíc i taková uvolněná...

2 Jan Turon | E-mail | Web | 8. prosince 2016 v 17:51 | Reagovat

Bez čertů by to nikdy nebylo ono...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama