Ježíšek vs Santa Claus, aneb proč mám ráda Santu?

20. prosince 2016 v 20:17 | Lucille Daryl |  Ze života
Když se řekne Santa Claus, v Česku to vyvolá reakce pouze dvou skupin lidí. Té první Santa Claus jako hlavní charakter Vánoc nevadí, ba ho častokrát i upřednostňuje před Ježíškem. K této skupině se hlásím i já. Zatímco ta druhá skupina ho nenávidí a nejradši by ho nejspíš rovnou upálila v krbu zaživa.

Je to dlouholeté téma, aneb všude slýcháme věty typu ,,Jsme Češi, my máme Ježíška!" ,,Proč je na všem ten hnusáckej Santa?!" ,,Santa patří do Ameriky!" ,,Zachraňte Ježíška!" a tak podobně. Jenže motiv se Santa Clausem už je v období Vánoc zkrátka na všem. A rozhodně z trhu jen tak nezmizí. Je na tričkách, ponožkách, nádobí, balícím papíře, vánočních krabičkách a všemožných dekoracích.

Jak to vlastně bylo...

Co čechy přimělo tak hrozně nenávidět Santa Clause? Nejspíš to, že v Česku odjakživa nosí dárky na Štědrý Den právě Ježíšek a nikdo jiný. Ježíšek neboli Chriskind je dítě, zdrobnělina jména Ježíšek Kristus, jehož narození spadá právě na Vánoce a proto ho křesťané slaví. Takhle to samozřejmě není jen u nás, v České republice, ale i v některých dalších evropských zemích. Jenže úplně původně to byl právě svatý Mikuláš, který naděloval dárky, a kterého také slavíme 5. prosince.
Sv. Mikuláš z Myry byl velmi štědrý biskup, který podle legendy obdaroval tři dívky z chudé rodiny, které byly poslány do veřejných domů, aby si vydělaly na věno. K tomu však díky Mikulášovi nedošlo a nejen, že dívky měly na věno, ale celá rodina se tak zbavila dluhů. Na stejném principu je založena i Mikulášská nadílka, která se mimo jiné drží i u nás. Čert a anděl už jsou záležitostí další kapitoly, ale ve zkratce - Mikuláš často chodíval se svým černošským společníkem, kterého si nevím v jaké zemi později předělali na podobu čerta. A aby byly strany dobra a zla vyvážené, přidal se i anděl.
Němečtí protestanté odmítali uctívání svatých podle římskokatolické církve, což znamená že odmítli i uctívání svatého Mikuláše. A tak byl v 16. stolení jako dárkonoš zvolen právě Ježíšek, což má s největší pravděpodobností na svědomí Martin Luther, který nadílku rovnou přeložil na Kristovo údajné narození, 25. prosince. Nepřijde vám, že k tomu Ježíšek tím pádem přišel tak trochu jako slepý k houslím?
Jak už to bývá, časem se toho lidé z různých zemí chytli a postupem času se vše trochu pozměnilo, a proto se Vánoce slaví v každé zemi trochu jinak. Ježíška si můžeme představovat jako malého Ježíše, dětátko v Betlémě, malého kudrnatého kloučka s andělskými křídly a několika anděly kolem... A nebo taky jako červené světýlko nad lesem, které je ve skutečnosti světlem na vysílači, ale koho to zajímá? Podstatné je, kde se to vlastně vzalo a jak to začalo. Což jsme si ve zkratce už řekli.

Kde se tedy vzal Santa?

A když už jsme se obeznámili se Svatým Mikulášem i s Ježíškem, jak je na tom vlastně Santa Claus? Santa je totiž podle legendy tak trochu inspirován právě Mikulášem, ale je narozdíl od něj velmi "povánočněn" a má kouzelný vánoční příběh, který jistě uchvátí každé dítko. Santa žije na dalekém severu, konkrétně na Severním pólu, kde má obrovskou dílnu, ve které vánoční elfové neboli skřítci vyrábí hračky podle přání dětí. Santa přilétá na svých saních tažených létajícími soby. Do domu se dostává komínem. S pytlem plným dárků do něj skočí, vyleze krbem a nechá dárky pod stromečkem nebo v připravené punčoše na krbové římse. Děti na oplátku Santovi připraví sušenky nebo cukroví a sklenici mléka. Santovo jméno vychází podle slova Sinterklaas, nebo-li Sint Nicolaas, což je právě Svatý Mikuláše. Santa je zobrazován jako starší tlustý mužík s šedými vlasy a plnovousem v červeno bílém obleku a čepici. Santovy sobi mají jména Dasher, Dancer, Prancer, Vixen, Comet, Cupid, Donner a Blitzen. Za nějaký čas se k nim také přidal dnes již nejznámější Rudolf, který má jako jediný červený nos a tak Santovi svítí v mlze na cestu. Samozřejmě i Santa Claus za ta léta prošel řadou změn a každý si ho trochu poupravil k obrazu svému, původně u sebe ani neměl soby. Ale tak už to zkrátka chodí a jeho aktuální podoba je právě takováhle.

A teď uznejte. Který příběh dítě zaujme víc? Který příběh je kouzelnější, zajímavější a především víc dětský? Ačkoli jsme jako děti byly se sestrou vychovány "na Ježíškovi", nikdy jsme vlastně nevěděly, jak vypadá. Dobře, na jednu stranu je to výhoda - rozvine to dětskou fantazii a představivost. My si třeba myslely, že Ježíšek je jedno červené světýlko nad lesem, které bylo vidět od našeho domu. Přišlo mi to o dost zajímavější, než že by mi dárky nosilo nějaké dítě z chlívku nebo kudrnatý andílek. A být dítě teď, příběh o Santovi by si mě získal ihned, jak by mi ho někdo vyprávěl. Jelikož si mě získal i jako dospívající holku.

Nebudeme se tu bavit o náboženství a o tom, že jedno náboženství odmítne uctívat cokoliv podle náboženství druhého. Tak už to zkrátka chodí, a právě kvůli tomu se Ježíšek stal dárkonošem. Ale pro nás, nekřesťané, proč bychom museli Santu odmítat nebo dokonce bojkotovat? Svatého Mikuláše, který byl označován jako patron prostitutek slavíme, ale jeho vylepšenou a zvánočněnou verzi vhodnou pro ty nejmenší z nás nenávidíme? To přece nedává smysl. Mimo jiné, Vánoční svátky nejsou svátky křesťanské, v Bibli se o nich jako takových nic nedočteme a co se týče Ježíšova narození, o tom a o datu se ví taky prd. S klidem tedy můžeme rozdělit narození Krista i samotné Vánoce a přijímat je jako dvě odlišné věci. Křesťané ať si slaví narození Ježíše v rámci Vánoc, já to ale dělat nemusím a nechci. Nikomu neberu to jeho, koneckonců je jen na nás, která verze se nám líbí a kterou budeme upřednostňovat. Já prostě nemám zapotřebí řešit, zda je to svátek křesťanský nebo pohanský, takový nebo makový. Jsme svobodní, můžeme Vánoce slavit podle svého, nebo je nemusíme slavit vůbec. A stejně tak je to i s dalšími svátky. Ale proč se lidé, kteří vyrůstali na Ježíškovi, nedokáží smířit i se Santou Clausem? Já ho pochopila, přijala a nejen to - s ním i s jeho soby mi Vánoce přijdou mnohem, mnohem kouzelnější, než kdy dřív! Upřímně, já mít dnes děti (což mimochodem vůbec nechci), seznámím je právě se Santou. A to s naprosto čistým svědomím. Žijme prostě podle vlastních představ.

Slavte Vánoce přesně tak, jak to máte rádi. A vyprdněte se na to, co rádi nemáte. Nikdo vám to nenutí! Prostě to neřešte, nechte to druhým a nenechte si vzít to vaše. Za ta léta nemá smysl pídit se po tom, jak by se to vlastně mělo slavit a co by se mělo upřednostňovat. Pro každého z nás Vánoce představují něco jiného. A to je naprosto v pořádku.

PS pro rýpaly: za nějaké nesrovnalosti v oblasti náboženství se vám omlouvám, nicméně opravovat mě nemusíte, neboť to není podstatou tohoto článku a upřímně mě to nijak nezajímá. Děkuji za pochopení.

 


Komentáře

1 Anice | E-mail | Web | 20. prosince 2016 v 20:56 | Reagovat

Souhlasím, taky uctívám Satana Klause xD

2 Ann Taylor | Web | 20. prosince 2016 v 22:23 | Reagovat

Mně nevadí motivy Santy, ať už jako ozdoby nebo na svetrech a tak (jediné, co mi přijde fakt nemožné, je, když si někdo pověsí z okna figurínu skoro v životní velikosti, to ani není vtipné, spíš už celkem trapné). Ale dárky tady nosí Ježíšek prostě. Ani s představou jsem nikdy neměla problém. Pro mě byl prostě Ježíšek mimino... které kouzelně naděluje dárky na bázi anděla. A to jsem nikdy nebyla věřící, jen jsem prostě od školky znala ten náboženskej příběh, tak jsem nikdy neměla problém a nehledala Ježíška ve světýlkách, Santech nebo ukřižovaných dospělých. Přišlo mi to i celkem roztomilé a takové hodně milé jako dítěti, že dárky nosí veselé, roztomilé miminko se svatozáří.

3 Ann Taylor | Web | 20. prosince 2016 v 22:25 | Reagovat

[2]: Vlastně pro mě spíš když jsem byla malá byl problém rozlišit Santa Clause a Václava Klause :D

4 Niké | E-mail | Web | 20. prosince 2016 v 22:47 | Reagovat

Tvůj pohled na věc se mi líbí. :) Ani jsem netušila, jak to vlastně bylo s Mikulášem a Vánoci a tak, ale to, co jsi popsala, má logiku. Protože jsem vychovávána v naprosto nevěřící rodině, Vánoce pro mě znamenaly být doma se svou rodinou, koukat se na pohádky, mít napečenu hromadu cukroví a večer po kaprovi si pod stromečkem rozbalit dárky. Sice jsme se těšili na Ježíška, ale upřímně jsem si jej asi nikdy nepředstavovala jako kudrnaté dítě z chlívku, ale vizuálně asi spíše jako Santu Clause, když už to na mě koukalo ze všech možných obrázků. A jak říkáš...ať si každý slaví Vánoce jak chce a každému ať dárky nosí, kdo chce. Mně to taky nijak netrápí...

5 sarushef | Web | 21. prosince 2016 v 1:00 | Reagovat

Mně to asi vždycky bylo jedno :D

6 Anny | 21. prosince 2016 v 6:20 | Reagovat

Mne celkovo príde, že Vianoce nie sú z veľkej časti kresťanský sviatok. Zdobenie vianočného stromčeka a kostým Santa Clausa pochádzajú z pohanských tradícií. Mimo to, Ježiš nie je malé dieťatko nosiace darčeky a vôbec to nevychádza tak, že sa narodil na Vianoce. Všemožné údaje nasvedčujú, že to bolo v čase sviatku stánkov. Takže ja osobne neuznavám ani "Ježiška" ani "Santa Clausa" :) len názor ;)

7 Lowri | E-mail | Web | 21. prosince 2016 v 8:08 | Reagovat

Pro mě býval Ježíšek jakási svítící ektoplazma, která prochází zdí a dárky pod stromeček nějak teleportuje. :D Vím, že mě pořád zajímalo, co ten Ježíšek doopravdy je a proč nosí dárky, a vysvětlení, že je to malé mimino a je prostě hodný, mi nikdy nestačilo. :D Tak jsem postupně přešla na Santu, připadá mi vánočnější a hezčí a ten příběh o něm je kouzelný. Navíc, má létací soby! :D A pro děti je určitě takový přijatelnější, příběhy o Ježíškovi mají moc děr a řekla bych, že je z toho spousta dětí docela zmatená.
Myslím taky, že Češi Santu většinou nesnáší prostě proto, že není "náš", nesnášet cizí věci už asi patří k české povaze.

8 Hanka | Web | 21. prosince 2016 v 10:19 | Reagovat

Mě nijak Santa nevadí, je to součást kultury jiných zemí a já to respektuju. U nás v rodině nosí dárky Ježíšek, i když musím souhlasit s tím, že Santa je zhmotnělý a nese s sebou krásný příběh....

9 Kate | Web | 21. prosince 2016 v 11:12 | Reagovat

Já si jako dítě ježíška představovala jako  velkého ježka se zlatýma bodlinama, který nosí pytel s dárky xD Sice jsem znala ten křestanský příběh o narození "Ježíška", ale nespojovala jsem si to s tou postavou, co nosí dárky...  Jako malá jsem spíš věřila tomu, že jde o obřího ježka (ten alespon má ten pytel s dárky jak nést) než miminko, které by nemohlo unést tolik dárků, kolik jsem viděla pod stromečkem.

Ted, když jsem starší se mi mnohem víc zamlouvá představa Santy. Líbí se mi jeho vánoční příběh :) Připadá mi kouzelný a jako dítěti by se mi rozhodně zdál hezčí a uvěřitelnější a své děti, pokud nějaké budu mít, určitě raději seznámím se Santou :)

10 Víla | Web | 21. prosince 2016 v 21:58 | Reagovat

Právě proto, že Ježíšek není viditelný, tak ráda nosím doma Santovskou červenou čepičku a obdivuji soby. Vyvolává to ve mně tu správnou náladu. I když na našeho Ježíška dopustit nedám a dárky mi nosí zásadně on. :-)

11 Expekto Šmektronum | 23. prosince 2016 v 8:00 | Reagovat

Při rekonstrukci fotografie nebylo ublíženo jedinému Santa Klausovi.

12 pihovatá vopice | Web | 27. prosince 2016 v 11:00 | Reagovat

Mně Santa ani nevadí, připomíná mi totiž dědu Mráze, na kterém jsem vyrostls. Za mých mladých let u nás Santa nebyl, zato děduška Maróz jo, a protože je Santa úplně stejnej, jako přes kopírák, tak jsem ho vzala na milost. No, Ježíšek koneckonců není pořádně ani na gůglu, nebo je takovej maličkej klučina a k tomu mi ty dárky nějak nesedí. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama