Únor 2017

Moje nezdravá cesta zdravým životním stylem

24. února 2017 v 8:25 | Lucille Daryl |  Ze života
Bylo to před dvěma lety, kdy jsem začala cvičit. Do té doby jsem se, kromě častých procházek, téměř nehýbala. Můj životní styl nebyl rozhodně zdravý a potraviny, které se každý den objevovaly v mém jídelníčku, byste rozhodně vidět nechtěli. Sušenka sem, párek tam. Jeden sáček brambůrek k první polovině filmu, druhý k sáček k té druhé. A že jsem na ten film koukala o půlnoci? No a? To mi v pořádné náloži nebránilo. Nikdy jsem ale nebyla tlustá. Říkáte si, že jsem měla štěstí? Já to spíš vnímám jako smůlu, neboť právě kvůli tomu mě nikdy nenapadlo přemýšlet nad tím, že něco dělám trochu špatně.

Tenhle článek je o mé cestě zdravý životním stylem a posilováním, která se zvrtla v něco nezdravého. V závislost, posedlost a frustraci. Aneb pozitivní přístup hraje nejdůležitější roli naprosto ve všem.




Zhlédnuto ~ Unfriend

7. února 2017 v 19:06 | Lucille Daryl |  Zhlédnuté horory

Unfriends / Friend Request

Thriller / Horor
Německo, 2016, 92 min
Režie: Simon Verhoeven

***

Laura je jednou z nejpopulárnějších děvčat na škole. Mezi její spolužáky patří i tajemná samotářka, od které ji jednoho večera přijde žádost o přátelství na sociální síti Facebook. Její žádost potvrdí, ale to ještě netuší, jaké obrovské chyby se právě dopustila. Marina ji neustále píše, telefonuje a je na ni doslova přilepená. Po jednom veřejném výstupu v jídelně se rozhodne toto přátelství přerušit a ze sociální sítě si ji odebere. A to je další chyba, kterou udělala...



Já mám tyhle kyber horory docela ráda. Americké Unfriended z roku 2014 točené pouze přes webkamery pro mě bylo obrovským uječeným zklamáním, takže jsem z něčeho dalšího s podobným názvem měla docela radost. Narozdíl od prvního filmu mě ale tenhle začal bavit hned na začátku. A víte, jak já to mám s horory z jiných zemí, než z Ameriky. Přistupuji k nim tak trochu skepticky. A upřímně, u tohohle jsem nejdříve ani netušila, že je německý. Co se týče herců, především těch v hlavních rolích, tak i ti mě mile překvapili. Každopádně, tohle je přesně ten film, kdy je vidět, že režiséra sice napadl dobrý námět, na kterém se snažil zuby nehty postavit nějaký příběh. Jenže jak už to občas bývá, ne vždycky to vyjde. A tady to vyšlo jen tak napůl. Námět se mi zalíbil velmi, nebylo to sice nic extra originálního, ale bylo to chytlavé a dokázalo to zaujmout. Ale bohužel byla hodně vidět ta původní nepromyšlenost a nedotaženost do konce. A taky to, že ta dobrá myšlenka byla opravdu to jediné, co se režisérovi povedlo, a že příběh, zvraty a zápletky byly už na druhém místě. O tom, že je tohle další film, u kterého mě opět zklamal konec, nejspíš psát nemusím. Ale ani tak nelituji nad časem stráveným u tohoto filmu, neboť i přesto mě bavil. Prostě měl něco do sebe.

Když začne divná holka, která má facebook plný depresivních obrázků a animací, doslova terorizovat naprosto obyčejnou a lidmi oblíbenou studentku svými otravnými zprávami, zdá se to jako normální věc, která se může stát každému. Těhlech divných lidí bez kamarádů po světě chodí spousty. Ale když se rázem příběh otočí v něco ne tak běžného a logicky nemožného, začíná to být hrozně zajímavé, napínavé a divák zkrátka čeká, oč vůbec jde a co je ta holka zač. Začínají se dít nevysvětlitelné věci a tenhle nevinný kyber horor se začíná otáčet v něco.. nadpřirozeného? Že by? Kdo ví... Ano, já vím. Ale nepovím. Neboť se spoilery se nekamarádím. Každopádně, pokud vás námět alespoň trochu zaujal, být vámi na to mrknu. Nečekejte od toho zázraky, ta druhá část filmu je opravdu slabá. Je to prostě takový půrměr, který neurazí, ale ani příliš nenadchne. Přesto mi to na německý kousek přijde dost dobré a z loňského mizerného výběru hororů patří k těm průměrům lepším.


The Sims 2 - hra života

2. února 2017 v 7:00 | Lucille Daryl |  Ze života
The Sims 2. Hra, kterou zná jistě každý. Ale ne pro každého je jenom hrou.

Jedná se o simulátor života se třemi herními módy. Jednak stavíte dům v sousedství, ten poté vybavíte nábytkem dle vlastního v kusu a nakonec do něj nastěhujete rodinu, kterou si můžete sami vytvořit. Můžete hrát za jednoho simíka, kterého později s někým seznámíte, nebo rovnou za několika člennou rodinku. Všechno záleží jen na vás. Hra má už 4 díly, ale moje srdce si získal především ten druhý.

S hrou vás asi nemusím podrobněji seznamovat, protože každý si jistě umí představit, jak to tam chodí. K základní hře během let přibylo spoustu malých doplňkových balíčků a velkých datadisků, které nám nabízejí více možností. Nejen, že simíci mohli nosit nové oblečení a používat nové předměty, ale také mohli studovat, chodit na párty a na rande, podnikat, pořídit si psa, užívat si roční období, jezdit na dovolenou, věnovat se svým zájmům nebo bydlet ve městě v bytě. Kromě oficiálních datadisků bylo možné hru obohatit také neoficiálními downloady v podobě nového oblečení, účesů, make-upu, domů, nábytku, zkrátka všeho, na co jste si jen vzpomněli. A když píšu všeho, tak opravdu všeho. Nic nezůstalo zapomenuté. Mohli jste si stáhnout i reálněji vypadající pleť, oči, nalakované nehty, doplňky, kabelky, ale třeba i nové druhy pokrmů, které simíci připravovali. Kromě toho je na internetu obrovské množství patchů (nejznámější je například ten pro odstranění cenzury) a v neposlední řadě také cheatů, které usnadňovaly hru - ostatně, jak už to u cheatů bývá.


Ochutnáno! ~ 4

1. února 2017 v 16:46 | Lucille Daryl |  Ochutnáno!
Tentokrát například papriková pomazánka s kešu, makový jogurt a moje nejoblíbenější seitánky!

K-take it veggie Pomazánka PAPRIKA-CASHEW
veganská bio pomazánka s příchutí kešu a papriky

Složení: paprika* (27%), pitná voda, rajčatový protlak*, cibule* (11%), rýžová mouka, kešu ořechy (6%), slunečnicový olej*, sezam*, bramborové vločky*, droždí*, koncentrát jablečné šťávy*, kukuřičná krupice*, mořská sůl, koncentrát citronové šťávy*, mletá sladká paprika*, koření*. Z kontrolovaného ekologického zemědělství.

Když má vegan chuť na paštiku, jednoduše může sáhnout po oblíbené Patifu, která je k dostání v mnoha příchutích. Každá chutná jinak, ale skoro každá skvěle. Já jsem si jako malá dávala poměrně často chléb s paštikou, ale více než klasickou Májku jsem měla radši Matěje. To je ta oranžová paštika s jemně pikantní chutí. Nejen, že je z produktů živočišných, ale ještě k tomu z takových zbytků, že to zní opravdu odporně a bez toho všeho koření by to bezesporu bylo odporné i chuťově. Nicméně zpět ke Kauflandské pomazánce - Na internetu jsem po pomazánkách z této řady koukala už déle, ale až při poslední návštěvě Kauflandu jsem na ně konečně narazila. K dostání byly asi čtyři příchutě, z toho dvě mě nijak zvlášť nelákaly a jedna měla ve složení palmový olej. Už už jsem to chtěla vzdávat, protože jsem předpokládala, že bude ve všech, v této ale k mému štěstí nebyl. Navíc příchuť kešu a paprika zní více než lahodně. Po otevření na mě vykoukla krásně oranžová barvička. Vypadá jak Matěj, pomyslela jsem si. Pak jsem si k ní čichla a ona velmi podobně i voněla. A tak jsem zvědavě ochutnala na špičce nože ještě dříve, než jsem si ji namazala na chléb, a světe div se, ona i chutnala velmi podobně jako kdysi dávno Matěj. A i masožravci mi musí dát za pravdu, že složení téhle pomazánky je mnohem lákavější. Proč kořenit vepřové sádlo a kůži, když stačí dochutit rozemletou papriku, protlak z rajčat a kešu oříšky? Za mě naprostá bomba, po delší době si mě konečně nějaká pomazánka zase plně získala!