Nenáročně náročné

5. února 2017 v 9:18 | Lucille Daryl |  Deníček slečny Daryl
Tenhle týden nakonec nebyl tak zlý a dlouhý, jak jsem se obávala. Ale divnost si zachoval stále.

Kromě více povinností mě přepadla jakási chřipka, které jsem celou zimu tak hrdě odolávala a myslela si, že na mě si už jen tak nepřijde. Bohužel, z ničeho nic to začalo a jsem z toho hrozně otrávená. Jsem slabá, kašlu, chrchlám, smrkám, a v noci je mi opravdu mizerně. A abych se přiznala, snažila jsem se to tak nějak ignorovat a přechodit, protože na to marodění doma v posteli prostě nejsem. Celý týden jsem tedy chodila do práce a ven na procházky. Jeden den mi bylo dokonce už lépe a já tak trochu oslavovala, ale v pátek mi došlo, že už bych si opravdu mohla odpočinout a alespoň se pokusit to vyležet. A tak z tohohle víkendu nemám nic, protože jsem jen zalezlá doma. Včera jsem se o pár krátkých procházek pokusila, chvíli jsem byla se sestrou na louce a hrála si s Larou, jelikož krásně svítilo sluníčko, ale přesvědčilo mě to, že neděli bych měla opravdu strávit jen tím odpočinkem. A tak odpočívám. Sleduji filmy, Big Bang Theory a smrkám, smrkám, smrkám. A už jsem z toho fakt vysláblá. K doktorovi mě ale prostě nikdo nedostane, ne a ne, antibiotika jsou to poslední, co bych chtěla. A nejvíc z toho všeho mi fakt chybí ten pohyb a cvičení. Opět jsem přesvědčila sama sebe, že jsem na tom hrozně závislá a že si přijdu jako čuník, když necvičím.


Skoro celý týden jsem byla mrzutá z toho ošklivého počasí a rozbláceného sněhu. Ve článku, který jsem sesmolila v úterý ráno, jsem si stěžovala na počasí a celkově zimu, ale to jsem ještě neměla tušení, že v tu samou chvíli za okny sněží. A tak nám zase nasněžilo, a že tentokrát se nešetřilo. Neuvěřitelné, jak bych z toho na Vánoce skákala radostí a jak mi to teď přijde ošklivé. Hrozně, hrozně, hrozně moc se těším na jaro. A ten zpěv ptáčků venku mi dodává tolik té předjarní energie! Kolikrát mám vážně pocit, že vyjdu ven a bude tam všude krásně zeleno. To bude taková paráda, až nebudu muset nosit kulicha. Těším se na sukýnky a šaty, a taky na to, jak budu jezdit do práce na kole. Zároveň jsem se ale přichytala, jak se mi asi dvakrát zastesklo po Vánocích. Ta atmosféra mezi nimi a jarem je prostě taková prázdná, že by se člověk nejradši hned přesunul na jaro anebo minimálně vrátil zpátky do kouzelného období Vánoc. Musím ale uznat, že asi tři dny zpátky byla večer tak nádherná mlha, že se mi to konečně po delší době venku zase líbilo. Připadala jsem si jak v Silent Hillu! Byly jsme se se sestrou a mamkou projít a ta mlha nás okupovala ze všech stran. Boží!

A abych si ten týden alespoň trochu zpříjemnila, objednala jsem si Abbey Bominable ze základní kolekce. Asi v úterý mi dorazila a jsem z ní nadšená. Nová panenka spraví všechno. A Abbey je krásně tématická.

V práci toho zase bylo až nad hlavu. Milion zakázek, které hrozně hořely, takže jsem se prakticky nezastavila a smolila návrhy neskutečnou rychlostí a za pár minut už musely být vyřezané a zažehlené na tričku. Nestěžuji si, opravdu mě to baví a jsem za to ráda. Příští týden je vedoucí na horách a tak tam na to budeme jen dvě, takže jsem zvědavá, jak to celé zvládnem. Nebo spíš jestli budu vůbec schopna do té práce jít. Modlím se za to!

Dnes mám v plánu tedy jen ležet, počítačovat, seriálovat, filmovat a možná i simíkovat. Achjo, já chci zase žít!

A nejhorší na tom nicnedělání je ten vlčí hlad z nudy. A taky to, že už zase nemůžu najít žádný horor.

 


Komentáře

1 Leri Goodness | Web | 5. února 2017 v 9:54 | Reagovat

Ta zima je zlo, promarodila jsem půlku vánočních svátků a to jsem se na ně tak těšila..no co se dá dělat, snad jen vyčkat na jaro.

2 Niké | E-mail | Web | 5. února 2017 v 11:25 | Reagovat

Tak jsme na tom stejně. Taky jsem celou zimu odolávala a teď jsem jako mrtvolka...přecházím to, protože do práce někdo prostě chodit musí a neskutečně se těším na ten týden dovolené od čtvrtka...

3 Eliss | Web | 5. února 2017 v 12:42 | Reagovat

Brzy se uzdrav, to přecházení není žádná legrace...

4 Kazimír Kraťas | Web | 5. února 2017 v 12:58 | Reagovat

Jsem zoufalý ošklivý panic se zanedbatelným IQ i délkou údu a s komplexem méněcennosti. Zoufale potřebuji vaši pozornost. Potřebuji vaše komentáře, až už utěšující či lítostivé, nebo nenávistné. Prostě potřebuji mít pocit, že se o mne někdo alespoň jednou v životě zajímá, ať už v dobrém, nebo špatném. Potřebuju to snad ještě naléhavěji než první sex, funkční pistoli, nebo preventivní proplesknutí, abych se konečně probral a přestal ze sebe dělat šulina na těch internetech.
Jedná se sice o reklamu, ale alespoň jsem upřímný, říkám to narovinu a racionálně vysvětluji důvody, proč stojím o větší návštěvnost. Krom toho - za každou jednotlivou návštěvu na mém blogu se o jednu vteřinu zkrátí čas, zbývající do ztráty mého panictví! A to se vyplatí, zvláště jste-li filantropové!

5 Crazy Cheshire | Web | 6. února 2017 v 20:30 | Reagovat

Ty chřipky, to je něco strašnýho. Minulý týden mě to taky postihlo, ale teď už jsem naštěstí v pořádku. Abbey basic je nádherná, já mám Roller Maze.
Na jaro se taky děsně těším, i když jsem se ze zimy radovala, když konečně nasnežilo. U nás totiž míč nesněží. Ale ono to uteče ; )

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama