První (ne)jarní den?

20. března 2017 v 19:43 | Lucille Daryl |  Deníček slečny Daryl
Probudili jste se do prvního jarního dne s úsměvem na tváři plní energie, pozitivní nálady a nadšení? Doprovázely vás na ranní procházce či cestě do práce sluneční paprsky a zpěv ptáčků? Dámy, měly jste chuť si na sebe obléct sukýnku s květy a vítat jaro?

Kéž by to takhle bylo u mě!

Můj první (ne)jarní den se absolutně nepovedl. Nemůžu říct, že u nás není teplo - to je, už od rána. Se sluníčkem je to ale trochu jinak. Od rána bylo pod mrakem a moje procházka před prací byla spíše podzimní, než jarní. Všude bylo ještě trochu mokro z předešlého propršeného víkendu a atmosféra okolí nebyla jarní ani náhodou. Od probuzení jsem navíc měla divný pocit. Takový ten, jako že dnešek není úplně dobrým dnem. Že se prostě něco semele. Nejen, že jsem měla chuť zalézt si radši zpět do postele a pustit si nějaký horor a odpočítávat dny do Halloweenu (ale to je ještě dobrý, v tom horším případě jsem si i pobrukovala It's beginning to look alot like Christmas), ale přepadaly mě nejrůznější negativní myšlenky ohledně některých povinností. Snažila jsem se všechno z hlavy vyhnat - jak ty negace, tak myšlenky na podzim a především hlavně pocit, že dnešní den není v pohodě.

Jenomže můj pocit byl správný. Tenhle den nebyl v pohodě. Ale ten koláč k snídani jo, ten se mi fakt povedl.


Do práce se mi postupně začalo docela chtít. Kromě zakázek tam totiž často stíhám i další věci, kvůli kterým se mi nechce sedět u počítače doma. Občas je to psaní na blog, jindy hledání inspirace ať už na recepty, nebo na výlety. Kromě toho jsem taky trochu jako bába v důchodu a ráda si prohlížím online letáky a slevy... Každopádně, dnes jsem měla v plánu, že začnu tvořit něco ohledně blogu. Zimní Gremlins design už tu nemůže strašit dlouho, a tak jsem plánovala, že nový kabátek vymyslím právě v mezičasu v práci. K tomu jsem si chtěla namalovat jeden obrázek k plánovanému článku.

Bohužel se tak nestalo. Ani jedno, ani druhé. Krátce po příchodu se totiž vyskytl první problém. Blue screen. Nebo-li modrá smrt. A to je tak vše, co k tomu můžu říct, neboť mé IT znalosti nejsou dostatečně velké, aby tohle dokázaly vyřešit. Ačkoli jsem se hodně snažila a hledala kdesi cosi na druhém notebooku, dopadlo to bezvýznamně. Na žádném jiném notebooku nebyly potřebné programy a já tak zůstala ztracená. A zoufalá. Hodiny utekly šílenou rychlostí a jednu hodinu před koncem jsme usoudily, že to tam zabalíme, neboť to dneska prostě nemá smysl. Šéfová se sice smála a utrousila něco jako ,,tak dneska se nám to trochu nepovedlo", já jsem ale její pozitivní přístup nesdílela. Což nebývá často, ale dneska jsem prostě byla v opravdu pitomém rozpoložení už od samého rána. A 26 teplákovek čekajících na potisk zůstalo nepotištěných. Zítra už by měla být potřebná výbava v jiném notebooku, nebo se možná podaří přivést zpět k životu tento. Jedno je jisté - o práci rozhodně nouze nebude a nějaké mé tvoření na blog v mezičase nepřichází v úvahu.

Každopádně jsem z celé té situace byla dnes tak zoufalá, že jsem měla na krajíčku. Cestou z práce jsem si musela udělat radost v mém nově oblíbeném sekáči, kam teď chodím hrozně často a pokaždé si něco odnesu. A budu to muset eliminovat, protože takhle to dál nejde. Jenže neberte to, když to všechno stojí třicet korun a prostě se tam dá pokaždé najít hezký svetřík, tričko, a dnes dokonce i kalhoty! A to dost podobné takovým, které jsem sháněla v pátek ve městě!
Mým druhým bodem, jak si zlepšit tenhle zvláštní prvojarní den, bylo posilování. Zítra jsem měla v plánu odjet pořádný trénink nohou a zadku, ale dneska jsem ze sebe ty divné pocity musela co nejrychleji a nejefektivněji dostat, tak jsem si ho přehodila už na dnešek. Zpočátku jsem si přišla jako leklá ryba a měla jsem chuť se na to vykašlat, zalézt do postele a ten zbytek dne zaspat, ale překousla jsem se a vydala ze sebe to nejlepší. A teď jsem za to ráda, protože mi to hrozně pomohlo. Nabilo mě to jak energií, tak pozitivnější náladou. A užila jsem si i pozdní odpolední procházku, která už to jaro přece jen trošičku připomínala. A teď mám v plánu si večer užít s relaxační hudbou, trochu se uvolnit jógou a jít si číst nebo si něco pustit. A doufat (a především věřit), že do zítřejšího dne se probudím lépe.

Většinou po víkendu píšu o něčem, co se událo během něj, ale sobota byla tak ošklivě propršená, že jsme s přítelem vylezli ven na procházku jen jednou a jinak jsme celý den lenošili a koukali na (převážně pitomé) filmy, jako například skvěle přeložený film Nine lives neboli Pan kocour, což byla slátanina na entou s nechutně umělými vizuálními efekty, ale písnička Three Cool Cats za to rozhodně stála. Teď ji nemůžu vymazat z hlavy. (Je totiž o mně, Belličce a Poltříkovi, muhehe!)


Nedělní ráno vypadalo nadějně a slunečně, nicméně se to odpoledne pěkně přehouplo a déšť se vrátil. Dopoledne jsem ale stihla krásnou slunečnou procházku, takže jsem byla spokojená a den si užila. Mimo to jsem splácala nový recept na dezert, který se mi zrodil v hlavě, a dopadl za mě suprově. Proteinový koláč s jahodovým "tvarohem" a banány. Mňam! Poslední dobou mě to vymýšlení nových mňamek nějak baví.

Příště se pokusím napsat něco více zajímavého a pozitivního, z toho dnešku jsem se ale zkrátka a jednoduše potřebovala vypsat. Užijte si alespoň song a všem vám přeji krásné jaro! Já věřím, že krásné bude. Jeden den nic neznamená. :-)
 


Komentáře

1 Hanyuu | Web | 20. března 2017 v 20:22 | Reagovat

Když už jsi tu zmínila ty kočky, něco jsem ti chtěla poslat.

https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/5a/44/3a/5a443af9a0cbb10bf78be02b6a8ac4c3.jpg

Jo a vlastně ještě...

https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/53/2f/5e/532f5e83667753243db58e9793d3400f.jpg

A ještě něco pro lepší den:

https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/32/b7/5e/32b75ef39bddedeb022c706793924ebb.jpg

2 Hanyuu | Web | 20. března 2017 v 20:23 | Reagovat

Tak hodnotnej komentář a on mi ho blog hodil do spamu!!!!!

3 Bobouš | E-mail | Web | 20. března 2017 v 23:36 | Reagovat

A já si ani neuvědomila, že dnes začalo jaro, takže to pro mě byl obyčejný kontraproduktivní den.
Ale na to jahodovo-banánové cosi mám chuť. :)
Když se něco pokazí s počítačem, bývám zpravidla v jednom ohni. Ale pokud ten počítač není můj, shazuji vinu na jiné, nemám pak ráda obvinění z něčeho, za co může technika...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama