Zase si jednou postěžovat

8. června 2017 v 15:28 | Lucirä |  Deníček slečny Daryl
Dneškem pro mě končí zkrácený pracovní týden. Na pátek jsem si naplánovala volno, abych se po dlouhé době konečně zase podívala do Prahy - a co víc, abych se sešla s kamarádkou, se kterou jsme se naposledy viděly o Halloweenu.

Zkrácený byl ale opravdu jen co do počtu dní, neboť si přijdu naprosto vyšťavená. Nejen, že se mě od víkendu urputně drží rýma, ke které se přidal i chrchlající kašel a mám pocit, že mám průdušky slepené pavučinami, ale také jsme v práci dělali na jedné velké zakázce, která nebyla zrovna snadná.
Už na začátku týdne jsem z toho všeho byla nervózní. Vůbec, ale vůbec se mi do toho nechtělo, a taky jsem se bála, jestli to vůbec všechno včas stihneme. Naštěstí je po všem (na jak dlouho, ovšem?) a já můžu zase na chviličku vydechnout. Mou špatnou náladu během týdne podpořila ještě ta alergie (o které vlastně stále nevím, zda je to alergie, ale nemám pocit, že bych byla nastydlá, takže nejspíš ano), která mě trochu vyčerpává a brání v tom, abych si naplno užila ty krásné teplé a slunečné dny. Nejen, že jsem neměla skoro na nic sílu, ale ani náladu. Byla jsem trochu nešťastná z toho, že v pátek mám jet do Prahy a dopadla jsem takhle. V noci jsem se potila, chrchlala, každé ráno vypadám, jako že mám mor, a tak jsem nějak přestala doufat v časné uzdravení a sklouzla z pozitivní vlny do nějaké negativní žumpy.



Byly momenty, kdy jsem si přišla už docela v pohodě, a vzhledem k mé neschopnosti odpočívat jsem to využila třeba na to si trošku zacvičit, nebo tak něco. Jednoduše mám stavy, kdy se rozhodnu nějakou rýmu a kašel ignorovat a říkám si, že jsem prostě zdravá a basta. A tak se podle toho chovám. Jenže pak zase cítím, jak slábnu a jak možná nebyl úplně nejlepší nápad jít v tom dešti ven nebo se zadýchat jak blázen při cvičení. Ale to jsem prostě já. Třeba v úterý jsem jela na kole, protože jsem zdravá a tak budu dělat věci, co dělá zdravý člověk. Cestou nazpátek jsem zmokla. Naštěstí byl ten déšť příjemně teplý a já jsem se musela fakt smát, když jsem jela z kopečka a absolutně nic jsem neviděla. Navíc minutu na to vykouklo slunko a příjemně mě hřálo. To nic ale nemění na tom, že jsem přijela domů těžce promáchaná a té rýmě a kašli to asi taky zrovna nepomohlo. Jenže taková já prostě jsem, v tomhle mi není pomoci. :-)

Dnes jsem se ale rozhodla, že si odpočinu. Tak moc, jak jen dokážu. Včera jsem chviličku myslela, že nepůjdu ani do práce, i šéfová mi to navrhla. Jenomže zakázka by beze mě neklapla. A ráno jsem se stejně cítila už docela fajn. Nicméně, alespoň jsme domů odešly už v jednu hodinu a já se rozhodla, že si dám trochu voraz.
Víte, jak jsem nedávno psala, že mám chuť být zase mladší? Na chvíli se vrátit do dřívějších let a na malou chviličku ignorovat ten dospělácký život? Právě po návratu domů mi na to přišel ten pravý čas. V práci jsem dneska neustále pobíhala, zažehlovala trička a téměř se nezastavila, a tak jsem si řekla, že se zastavím doma. Že přijdu, sednu k počítači (tak, jako v časech základní školy - hrozná životospráva, už teď po té chvíli toho začínám mít pokrk :-D), mrknu na nějaká videa, napíšu v klidu článek a budu si užívat tu volnou chvíli. Ne, že bych neměla co na práci - mám tu kupu nádobí, chci trochu poklidit a připravit si nějaké věci, ale to je přesně to, co dělám každý den po práci - prakticky se po návratu nezastavím dřív, než na večeři. Tak proč si jednou nedopřát klid. Obzvlášť, když vypadám, že mám mor.

Do Prahy samozřejmě jedu. Už je to všechno naplánované a já se hrozně moc těším a snažím se zase najet na tu správnou pozitivní vlnu a jsem odhodlaná si zítřejší den užít, i kdyby to znamenalo, že se budu muset ráno nadopovat nějakou chemickou pilulkou, kterou si opravdu beru jen v nejnutnějším případě nouze. Tohle bude asi jeden z nich.

Každopádně, dneškem pro mě tedy končí pracovní víkend a ikdyž jsem nemohla z práce frčet na kole a užívat si svěží vánek, jak jsem měla v plánu, stejně mám radost. Asi si teď sednu na balkón na sluníčko a budu se chvíli vyhřívat a poslouchat nějakou relaxační keltskou hudbu. Jó, to já můžu! ♥

... a pro jistotu si dneska upeču česnek. To já jen tak, kdyby ten mor náhodou vůbec nebyl alergie...


A dám vám sem alespoň tu mojí překrásnou můru, aby ten článek nebyl bez fotky. Články bez fotky jsou smutný.
 


Komentáře

1 Eliss | Web | 8. června 2017 v 16:16 | Reagovat

Přeji ti brzké uzdravení a více odpočinku, ono přecházení nemocí není žádná legrace, práce není všechno :-)

2 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 8. června 2017 v 21:41 | Reagovat

Snad ti bude brzy líp, ono tyhle permanentní změny počasí aby prase vydrželo.

A tunelářka na závěr se konečně netváří jak masový vrah, ňuhu. ♥

3 padesatka | E-mail | Web | 8. června 2017 v 21:48 | Reagovat

Ta fotka by dobrý nápad...:)

4 Kateřina | Web | 9. června 2017 v 12:41 | Reagovat

A co vyzkoušet tinkturu Medvědí česnek, mě zatím na takovýhle neduhy pomáhá. Stačí nakapat do vody a užívat, já to ještě kombinovala s lichořeřišnicí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama