Prázdniny dospěláků

1. července 2017 v 22:27 | Lucirä |  Deníček slečny Daryl
Další chaotický pracovní týden je fuč, a s ním i celý červen. Kam se poděl, to netuším, ale všechno to letí strašlivě rychle. Nedivila bych se, kdybych se zítra ráno probudila a bylo mi třicet.

Ale doufám, že se to nestane.



Ve středu jsem odcházela do práce za totálně mlhavého podzimního počasí, zatímco odpoledne mi bylo chladněji i v práci u žehličky nahřáté na 160 stupňů, než venku, takže jsme se odpoledne s mamkou rochnily v bazénu. Čtvrteční ráno bylo opět podzimní. Na jednu stranu je to zajímavé. Nikdy nevíte, do kterého ročního období se probudíte. A to nemluvím o sobotě, kdy se stihly prostřídat všechny čtyři během jediného dne. A to hned několikrát.

Pro ty mladší z nás v pátek skončila škola a začaly letní prázdniny, které se mě už několikátým rokem netýkají. Přesto jsem si živě vybavila některé z těchto dnů před pár lety s veškerou jejich atmosférou. Ta volnost, vůně léta, očekávání a velké plány na prázdniny... Bylo to hrozně skvělé. V té době my ty dva měsíce přišly tak neuvěřitelně dlouhé, zatímco teď utečou sotva jako dva týdny. Stále mám dny, kdy se mi po těch časech stýská a chci zase chodit do školy, nebýt dospělá a mít prázdniny a spoustu času na veškeré mé zájmy, dobrodružství i flákání. Ale zkrátka jsem si své už odbyla a jsou tu časy jiné. Ale rozhodně ne špatné, to vůbec! Plánuji si užít léto se vším všudy a vzhledem k mé pracovní době se mi to snad i podaří a nedopadnu jako minule, kdy jsem veškeré teplé dny strávila na dvanáctihodinových směnách. Už teď si užívám sluníčko a bazén, a to nejen o víkendech a volných dnech, ale i během těch pracovních.

Teď je toho na mě ale trochu moc a drží mě nad zemí vidina blížích se svátků v příštím týdnu, který bude tedy zkrácený, ale rozhodně ne klidný. Během pondělí i úterý musím zvládnout tolik práce, na kterou máme většinou alespoň ten týden celý, a nejen to. Budu tam na to sama. Což je na jednu stranu super, protože v klidu se mi pracuje nejlépe, ale zároveň to chci mít už z krku, protože není nic horšího, než si nosit pracovní resty domů a strávit víkendové chvíle pracovními telefonáty. Byť to byl jen zlomek pátečního večera a sobotního dopoledne, neuvěřitelně to dokáže zkazit náladu, protože já jsem ten člověk, který rozhodně nechce míchat práci a volný čas. Mám mezi těmito "dvěma světy" takovou tlustou čáru, vlastně doslova barikádu, kterou prostě nechci překračovat. I přesto, že mám tu práci ráda a neměla bych, jakmile v pátek odcházím z práce, do pondělního rána o ní nechci slyšet.

Jenomže tentokrát to nevyšlo, nastalo pár komplikací, nestíháme termíny a já jakmile v tom nemám pořádek, začínám stresovat a dokáže mi to hrozně zničit celý den. Prostě v tom ten pořádek mít potřebuji a pak to dopadá tak, že jsem celá nervózní a dělám návrhy v sobotu večer. Pracuji doma. BOŽE, proč to dělám? To, že neumím odpočívat, to jsem už zjistila, ale aby se ze mě ve dvacetidvou letech začal pomalu stávat workoholik, to teda ne, s tím musím něco udělat! :-D A proto doufám, že si užiju alespoň tu neděli, vypnu (pro jistotu i telefon!), odpočinu si a v pondělí na to vlítnu s čistou hlavou a pozitivní myslí. A jo, já vím, že to dám, jen jsem prostě hroznej stresmen. A když se sejdou pracovní věci s divnopočasím, které teď venku vládne, trošku mě to vydepkaří. Důležitý je si uvědomit, že i když je to teď černější, zase to bude růžový, je to jen v hlavě. Co růžový, klidně duhový! V úterý za sebou zamknu dveře kanclu a pak si užiju nádherných pět dní volna. Plánujeme se sestrou horror night, nebo alespoň letní sezení u ohně, tak snad zase chytnu trochu té vůně prázdnin.

Tak. Tohle jsem potřebovala. Vyplakat se na blog.

Studentům přeji krásné letní (nebo podzimní?) prázdniny a užívejte si mládí... po dvacítce to jde z kopce! :-D

... a to tak moc, že většinou už v tuhle dobu spím. Ale vzhledem k tomu, že se mi celou minulou noc v polospánku zdál sen, jak zažehluji smažené ryby v trojobalu na trička (v tom nehledejte smysl, žádný to nemá, sama jsem z toho byla mimo), tak jsem se na to dnes vyprdla a prostě si řekla, že budu ponocovat!
 


Komentáře

1 Simona | Web | 2. července 2017 v 12:42 | Reagovat

Mě tedy sezení u ohýnku moc pomáhá, včera jsme měli takovou malinkou grilovačku a bylo to moc fajn. Já sice tomu masu moc nedala, ale posezení to bylo báječný, príma ventil.

2 Nauesin | Web | 3. července 2017 v 9:57 | Reagovat

AHAHAHAHA no... při větě "...nedopadnu jako minule, kdy jsem veškeré teplé dny strávila na dvanáctihodinových směnách" jsem si hned vzpomněla na svou brigádu a jen *zatlačuje slzičku* ačkoliv jsem ještě technicky vzato v tom období, kdy mám letní prázdniny, díky brigádě si je taktéž už nedokážu užít tak, jak bych chtěla, přece jenom ještě nemám úplnou volnost, musím myslet na spoustu věcí, co mě čekají v srpnu a září... takže já se jen těším na svou jedinou dovolenou tohoto léta, na kterou si ještě musím 10 dní počkat... snad se aspoň tam uvolním. Ještě jsem ani technicky nevyšla ze školy a už tam chci zpátky, snad se vrátím na výšku ještě... :"D ehehehe... I když je škola pain in the ass, začínám si myslet, že dospělí měli pravdu (ačkoliv jsem legálně dospělý, dospělá teda opravdu nejsem a bůh ví jestli někdy budu) a že bych si měla užívat doby ve škole :D (nerada bych to přiznala, rodiče by vytáhli svoje "my jsme ti to říkali!") Chtěla bych se vrátit na základku...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama