Uplavaná

10. července 2017 v 19:00 | Lucirä |  Deníček slečny Daryl

Byl nedělní podvečer a já se snažila napsat článek, který jsem měla v plánu už pár dní zpátky. Jenže prostě to nešlo. Ani teď nemyslím, že to půjde, ale prostě musím. Tedy, skutečně nemusím, ale chci. A když chci, tak prostě musím... chápete. No, to by asi stačilo, než se do toho ještě víc zamotám.

Původně jsem skutečně myslela, že se mi podaří článek zveřejnit včera. Měla jsem ho rozepsaný a zmiňovala jsem v něm to, že mám za sebou pět božských dnů volna a že jsem naprosto psychicky odpočatá, ale také trošku navyklá na tu pohodu bez povinností. A tak mě trochu děsila představa pondělního rána, které jsem měla před sebou. Psala jsem o tom, že zkrátka asi jen potřebuji přežít ten chaotický pondělek a najet zpět do otravných dospěláckých kolejí, abych se z toho volna trošku vzpamatovala. Nakonec jsem ale článek nedopsala, zavřela internetový prohlížeč a šla spát. Očividně jsem potřebovala mít z krku to pondělí i na to, abych tenhle článek vůbec napsala. A pokud tohle čtete, tak se mi povedlo ho dopsat a zveřejnit!


Volno bylo jedním slovem skvělé a po dlouhé době jsem ucítila pravé léto se vším všudy. Sluníčko, bazén, večerní sezení u ohně i vánek letního teplého večera. Hodně jsem chodila na houby, jedno odpoledne věnovala i nákupům (a už zase dlouho nechci město vidět - po dlouhé době jsem totiž kupovala i oblečení, což pro mě není zrovna zábava, ale už jsem opravdu potřebovala nějaká tílka...), užívala si bazén, ogrilovala chleba se ségrou po marném pokusu o horror night (dobré horory nejspíš zmizely z povrchu zemského), užívala si pozdní letní noci i brzká rána a taky si připomněla, jak ukrutné vedro v téhle mé kobce dokáže v noci být. No a konečně jsem si přestěhovala pokoj tak, že jsem do něj vnesla i trochu toho života. Ten mu totiž už vážně dlouhou dobu chyběl. Bloguji teď pod oknem, což je jediné světlé místo v mém pokoji. A cítím se tu hrozně skvěle.

... a po dlouhé době vyrazila na procházku i s foťákem a něco málo cvakla.




Léto si užívám. Možnost jít do bazénu je skvělá. Vždycky jsem po něm taková lehká, úplně znovuzrozená. Příjemně mě to uvolní - nejen fyzicky, což je mimochodem hrozně příjemné krátce po cvičení v rámci protažení těla, ale i psychicky. Ta voda zkrátka odplaví veškeré starosti... A navíc ten bazén tak voní! A tím nemyslím tu chemii a chlor, což se vám teď mohlo vybavit, neboť my žádnou tuhle bazénovou péči nepoužíváme. Byly časy, kdy se tam neustále něco sypalo, dělal se pravidelné proplach, měřilo pH a další nesmysly, ale voda vždy dopadla jako žabinec, ve kterém to žilo vlastním životem. Teď je krásně čistá, voňavá a příjemná i bez toho. Jsem za to hrozně ráda.

Léto je pro mě druhou "sezónou" hororů. Ta první je, pochopitelně, období Halloweenu a vůbec celý říjen. V létě mám radši trochu jiné subžánry (například typicky letní vyvražďovačky v čele se slizkým úchylákem žijícím někde na samotě mezi státy, ty nejobyčejnější 'haunted house' duchařiny, nebo jednoduše cokoliv s mimozemšťanama... Mimozemšťani jsou vůbec takovým mým osobním symbolem léta, mehehe!) a celkově má to sledování jinou atmosféru. Letos se mi ale nějak nedaří najít něco, co by odpovídalo mým představám, a tak mám trochu strach, že tuhle sezónu promeškám a moc toho nenakoukám. Nejspíš už jsem všechno, co za něco stojí, vykoukala, nebo nevím. Ale nesmírně ráda bych třeba dva večery všedních dnů věnovala právě nějakému horůrku a zpříjemnila si tak pracovní týden. A taky je to taková záminka, jak nejít brzy spát a případat si rebelsky mladá! :-D

Přesto, že si léto užívám a na slunku se vyhřívám jako kočka na okně, tu podzimní duši v sobě zkrátka nezapřu. Stále mě chytají ty nálady, kdy mám chuť si pustit lala songy z Gilmorek, pít kapučíno a cpát se štrůdlem s vlašskými ořechy. Kor teď, když mám počítač u okna, ze kterého vidím náš ořešák. A k tomu mi před pár minutami byla za to samé okno zavěšena bambusová zvonkohra, jejíž zvuk bezmezně miluji. Je tak... podzimní.

... ale vlastně i docela mimozemská, takže letní!

 


Komentáře

1 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 10. července 2017 v 19:54 | Reagovat

Ty bláho, těch hub! A takový krásný křemenáče! *-*

2 Lucirä | E-mail | Web | 10. července 2017 v 20:53 | Reagovat

[1]: Z těch jsme měly hroznou radost. ^^ Pár dní předtím jsme totiž chodily po lese, kde jich rostlo hrozně moc, když jsme byly malý, a já si děsně přála nějakýho oranžovýho fešáka zase najít. A nic. No a v neděli jsme tam šly a byly hned na kraji cesty, která do těch lesů vede. Všechny jsme se shodly na tom, že to jsou stejně nejhezčí houby ze všech. :3

3 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 10. července 2017 v 21:03 | Reagovat

[2]: To máte pravdu, jsou. :3

4 padesatka | E-mail | Web | 10. července 2017 v 21:17 | Reagovat

Ty houby upravujete jak...? Smaženici bych si dala hned nebo houbovou omáčku.

5 Lucirä | E-mail | Web | 10. července 2017 v 21:24 | Reagovat

[4]: Fujky, tak to smaženice u mě vůbec nemá šanci. :-D Houby jsou samy o sobě docela těžké do žaludku, co se stravitelnosti týče. A smažené jídlo je na tom pochopitelně stejně. Takže z téhle kombinace se mi ježí chlupy na rukou. :-D Poctivě sušíme. Lesní houby miluju, ale pro mě tedy jedině sušené. Poté namočit, propláchnout a až pak na pánev (se zeleninou, s rýží) nebo do polévky. :-)

6 padesatka | E-mail | Web | 10. července 2017 v 21:26 | Reagovat

[5]: Proti gustu...:) Já můžu houby na všechny způsoby.

7 Nauesin | Web | 11. července 2017 v 14:25 | Reagovat

Dobré horory už se těžko shánějí, to je pravda (jakožto milovník hororů mě to nehorázně mrzí :() Zkus se podívat na Get out, je to... no, měl by to žánrově být horor, jen to není až tak typický horor, spíš psychologicky film? Nevím, celý film je takový hodně napjatý, možná to nebude úplně tvoje gusto, ale není to špatný film.
Hodně se mi líbí fotečka s pampeliškou, ta atmosféra je nádherná, přímo pro mě :D

8 Atheira | Web | 11. července 2017 v 15:31 | Reagovat

[5]: Ty seš taky smažená, pak tě po všem píchá žaludek a běhají ti v něm křečci, jak je celej svět nestravitelnej. Třeba takovej langoš... hmmm. :D

9 Jíťa | Web | 11. července 2017 v 17:36 | Reagovat

Jů, houby, už teď? Musím se jít porozhlídnout do lesa :D

Moc se mi líbí první dvě fotky, jsou správně večerně letní :)

A s plaváním souhlasím, taky mi to hodně pomáhá se stresem (a zády) :)

10 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 11. července 2017 v 17:46 | Reagovat

[5]: Ale vždyť smaženice vlastně vůbec není smažená. :D

11 Lucirä | E-mail | Web | 11. července 2017 v 18:35 | Reagovat

[10]: Co si pamatuju, tak se dělá s vejcem na pánvi na oleji, ne..? O.o :D

12 Atheira | Web | 11. července 2017 v 18:38 | Reagovat

[10]: Jestliže smažení bereme jenom jako vrstva oleje a v ní plavající věci, pak není smažená, ale restovaná... Ale není to už jedno? :D

13 Lucirä | E-mail | Web | 11. července 2017 v 18:42 | Reagovat

[8]: A nejlíp k snídani, co? :-D

No, to je asi fakt, za smažení se považuje, když to v tom oleji plave.. Ale mně je to nějak jedno, prostě je to mastný... a v tomhle případě hlavně slizký. :-D

14 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 11. července 2017 v 18:56 | Reagovat

[12]: Samozřejmě, že to jedno je, jen mě to zarazilo, protože pod pojmem smažené si představím něco, co plave ve vrstvě oleje, a do smaženice moc oleje nedáváme. :D

[13]: Ono hodně záleží na tom, jak ji uděláš, protože jako dítě bych to třeba nepozřela ani za zlatý prase, a teď si domácí smaženici, když už nějaká čerstvá houba je, dám ráda, a slizká fakt není. :D

15 Lucirä | E-mail | Web | 11. července 2017 v 19:01 | Reagovat

[14]: Tak já věřím, že se dá udělat i nějak chutněji, než jak si pamatuju já, ale mě tohle jídlo prostě nikdy nelákalo a nikdy ani nesedlo. :-) Ale nikomu to neberu.

16 Atheira | Web | 11. července 2017 v 19:24 | Reagovat

[14]: Já třeba mezi tímhle dlouho neznala rozdíl. Všechno, co se dělalo na pánvi na oleji bylo smažení. Mamka vždycky všechno teda restovala, ale říkala tomu smažení. Nabyla jsem proto dojmu, že tohle je normální smažení a to, co se pod tím pojmem opravdu skrývá, že provozuje třeba naše babička a to dělá proto, že je čuně, ne proto, že by se to tak skutečně dělalo. Že není jedno jako druhý a že je vcelku normální nalít na pánev několik cm oleje, jsem zjistila až opravdu hodně hodně pozdě. Do tý doby jsem nechápala, kde lidi berou použitý kuchyňský olej a proč řeší, co s ním. Vždyť přece nikdy na pánvi nezůstane... to jim jako zbyde jak... No, teď už to vím. :DDD

17 veruce | Web | 12. července 2017 v 0:54 | Reagovat

Ta pampeliška se povedla a houby závidím ;)

18 Sova přepálená | E-mail | Web | 12. července 2017 v 19:04 | Reagovat

Ta první fotka je boží, vypadá velice mimozemsky. :D
Houby mě baví hledat a sbírat, k jídlu je ale už moc ráda nemám. Opravdu mi chutnají asi jenom v polívce, jinak mi vadí právě ta slizovatost. :D

19 Lady Lenna | Web | 12. července 2017 v 23:57 | Reagovat

Ty jo, tolik hub :D Já jsem hrozně líná do bazénu chodit, i když ho máme doma :/ Na horory mám sezónu celoročně, můj nejoblíbenější žánr :D díky tomu se ale pak bojím jít spát :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama