Kočičí deníčky #6

3. září 2017 v 12:45 | Lucirä |  Kočičí deníčky

Aneb jak jsem rejsky honila!


Máme doma spoustu řechtacích myší, který nám Human dává do krabice. A když chceme, tak si můžeme jít nějakou vytáhnout a hrát si s ní. Ale to už baví akorát tak Poltra, mě ne. Je to nuda pro mrňata. Jenomže dnes ráno se stala divná věc. Najednou jsem viděla, jak jedna z těch hraček běží... úplně sama! A to vám teda byla sranda! A tak jsem si s ní tak hrála až z ní zbyla jenom půlka, hihi. Pak jsem si všimla, že to není jedna z mých hraček. Tahle vypadala jinak. Byla z jinýho materiálu a měla dlouhej čumák. Pak už neběhala, tak jsem tam tu půlku nechala ležet.

A v tom jsem našla dalšího! Byl pod postelí Humana. A tak jsem tam celý ráno ležela na koberečku a smála se na něj, hihi. Human nic netušil, tak jsem mu nic neříkala. Pak ale našel tu půlku prvního. A hrozně vyváděl a furt za mnou chodil, jestli mi něco není, a hladil mě a krmil mě, hrál si se mnou se světýlkem a tak. A furt se mě ptal, proč jsem tak hodná a proč furt koukám na tu postel. Pořád mě tak divně mačkal a ptal se, jestli mě něco nebolí. Tak jsem si hrála na tajemnou a nic neřekla, hihihi. Jenomže pak už mu to nedalo a posvítil si tam. A najednou to viděl. Koukala mu totiž noha! A sakra, pomyslela jsem si. A tak human začal hrozně všechno hrotit a dal mě za dveře, že prej tam nesmím a že tu hračku musí chytit. Achjo. A tak furt zvedal postele a něco tam s tím dělal, no ale já tam pak vběhla a ta věc vyběhla ven, tak sem vám po ní skočila a to jste měli slyšet, jak vypískla. A pak jsem ji vzala do tlamičky a utíkala s ní pryč, že si spolu budeme hrát, jako s tou první. Jenomže Human mě chytil, křičel ať to pustím a tak mi to upadlo na zem a schovalo se to do dečky na mým koberci. Já se fakt snažila se vymanit z Humanova pevnýho sevření, ale nešlo to, a tak byl konec vzrůša. A tak tu zbyla zase jen ta krabice plná neběhacích myší a žádná další běhací už tu není. Koukala jsem se všude. Achjo. Poltřík za celou dobu nic nezaregistroval, je to hňup.

Ale byla to švanda. Probudily se ve mně lovecký pudy! Nevím, kdo mi sem tu běhací myš dal, ale snad se ještě někdy ukáže. Mám trochu podezření na Babku (to je Humana rodič), protože ta mi včera dala kus kuřete a asi to ze mě udělalo pravou šelmu. Už bych mohla jít lovit i někam do Džungle s pumama! Tomuhle já říkám dokonalý nedělní ráno! ♥


 


Komentáře

1 Atheira | Web | 3. září 2017 v 13:55 | Reagovat

Jenom kdybys nepřeháněla. Rejsčí miminka, to není žádný umění. A měla by ses stydět. Miminkům se neubližuje! :D

2 denik-boc | Web | 3. září 2017 v 15:57 | Reagovat

Parádní čtení. Tohle musím ukázat paničce. Má ráda zvířecí psaní. Hlavně aby si pak nechtěla pořídit kočku domů...

3 padesatka | E-mail | Web | 3. září 2017 v 20:26 | Reagovat

Aspoň tu půlku nám Human mohl vyfotit...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama