Dvacáté třetí okénko otevřeno

23. prosince 2017 v 6:38 | Lucirä |  Deníček slečny Daryl

Vysněný sníh zůstal jen na fotkách. Jsem zklamaná? Kdepak. Na zaklámání není prostor. Stále ho mám na paměti, stále cítím jeho vůni a nejspíš proto mi to i přes jeho nepřítomnosti venku připadá pořád tak trochu vánoční. Vždyť Štědrý Den je už zítra! Neuvěřitelné.



Když jsem se ve čtvrtek ráno probudila a převalila se, nejdříve mi nedošlo, že nevstávám do práce. Docvaknutí přišlo za pár vteřin, a tak jsem se s úsměvem překulila, zachumlala a prostě jen měla radost. Moje vytoužené volno je tady! Vyrazila jsem brzy ven, užít si tu volnost. Dopoledne mě čekala důležitá stromečková mise, jejíž detaily asi nebude nejchytřejší psát veřejně, ale chytrým to dojde. Sice lilo jako z konve a tak bylo to hnusné nepohodlné mokro, které Vánoce připomíná jen s těží, ale nijak zvlášť jsem to nevnímala a užila jsem si to i tak. A celé to trvalo jen půl hoďky a byli jsme doma. Jsme nejlepší pořizovači stromků!

Volno jsem strávila aktivně. Úklidem, procházkami, balením posledních dárků a v neposlední řadě i tvořením jednoho z nich.


Dostala jsem chuť malovat. A to se nestává vůbec často, takže tahle vzácnost musela být využita. Tedy nemusela, ale byla by to nejspíš škoda. A tak jsem se rozhodla pro jelena v zimě se záměrem darovat ho mamčinému příteli, jakožto myslivcovi, k Vánocům. Ani ona ještě netuší, co se pod papírem vlastně ukrývá, a já jsem velmi zvědavá, zda se bude líbit. Já osobně jsem s tím víceméně spokojená dost, obzvlášť když vezmu v potaz, že jsem to načmárala na poslední chvíli a pro bílou temperu musela letět do školky, protože jsem zjistila, že ji nemám, až když jsem měla všechno načrtnuté. A z představy, že bych to nedokončila, mi bylo smutno.

A taky jsem byla pomoci mamce zvládnout předvánoční frmol v krámě. Ta práce chce nervy ze železa, o čemž jsem se přesvědčila už v DM, nicméně na vesnici, kde se točí dokola ti samí lidé, je to mnohem vyšší a náročnější level. Obzvlášť, když je to tu samý omezený pitomec.

Rozečetla jsem si vánoční povídky v knize Dárek z pravé lásky, kterou mi půjčila sestra. Sice to není Sněží, sněží, ale dají se tam najít nějaké hezké příběhy, které mě udržují v příjemně romantické vánoční náladě. Zjistila jsem, že mě baví číst si zamilované příběhy, ale představa, že bych já měla být zamilovaná nebo něco na ten způsob, mi přijde naprosto děsivá. Fuj a brr!

Ve čtvrtek ráno jsem snídala mňamózní, ač trochu drolivou vánočku od sestry, a od včerejška náš dům voní vánočkami od babičky. Cukroví voní adventně, ale vánočka značí tu neuvěřitelnou blízkost samotného Štědrého dne. Ačkoli ji nejím, protože je plná másla a mléka (a taky bílé mouky, cukru, a takhle bych mohla pokračovat, dokud nezbudou jen rozinky), její vůni miluju právě proto, že je tak nefalšovaně vánoční. Atmosféra doma je najednou taková klidná. Loni to takové nebylo. V roce loňském mi přišlo všechno hrozně uspěchané, chaotické a napjaté. Letos je to kouzelné. Rodinné. Útulné. Radostné!

Letos se nejvíc těším právě na ty rodinné okamžiky. Na tu atmosféru celého dne, na velké přípravy a na společný smích. Na poslouchání vánočních koled, které mi jako malé přišly trapné a při kterých teď, po všech těch letech, mé srdce taje. Na večeři, samozřejmě, kterou mám v plánu si vychutnat. Mám hroznou radost z dárků, které mám pro ostatní, a tak jsem celá napjatá, zda je potěší? Skutečnost, že i já dostanu dárky, mi přijde taková neuvěřitelná a pokaždé, když si ji uvědomím, mě to tak příjemně hřeje v bříšku. Hihi. Tenhle rok je to jiné, hezčí, a tak jsem se rozhodla, že to bude krásné a nezapomenutelné. Prostě dokonalé.

Dárky jsou zabaleny, koledy k večeři připraveny. Ještě by to chtělo nezapomenout na bramborový salát, na který jsem si teď náhodou vzpomněla a na který zatím opravdu úspěšně zapomínám. Došlo mi, že chci letos stromek mít sladěný do zlaté barvy a mám stříbrnou hvězdu. Já věděla, že jsem na něco zapomněla! Ale jak to není Kevin, tak je to asi v pohodě, no ne?

PS: Nedivte se, že Vám ještě nepřeji krásné svátky, já mám v plánu se tu dneska ještě objevit!
 


Komentáře

1 padesatka | E-mail | Web | 23. prosince 2017 v 7:16 | Reagovat

Jelen má takový holčičí oči...:D

2 Sova přepálená | Web | 23. prosince 2017 v 8:40 | Reagovat

Nedávno jsem zrovna četla jeden zamilovaný příběh, a i když se mi to moc líbilo, neměla jsem u toho ten pocit "jé, já chci taky", jako se mi to někdy stávalo. Teď čtu To, a když jsem četla část, kde si děcka stavěly přehradu, tak jsem přesně tenhle pocit měla, a byl mi jedno nějaký hnusný vraždící klaun. :D

Já už jsem včera kalendáři vyloupla čtyřiadvacítku, protože jsem se pořádně nepodívala a sáhla jsem po okénku výš, než jsem měla. Teď jsem z toho trochu mrzutá a asi si přepíšu tu dvaadvacítku. :D Ale stejně jsou ty Vánoce boží. Od včerejšího večera mám takovou vánoční náladu, že se asi za chvilku vznesu, a asi nebudu moct do zítra dospat, jako když jsem byla malá, a to je neskutečně skvělý.

A jelen je taky boží! :)

3 Atheira | Web | 23. prosince 2017 v 9:01 | Reagovat

Zlatou hvězdu mám já, donesu! :D

4 Lucirä | 23. prosince 2017 v 9:20 | Reagovat

[1]: Hmm, je to možné, ale nač ten výsměch.. :-)

[2]: Přesně! Baví mě jen lásku sledovat u jiných. :-D Beztak se letos na ty Vánoce těšíme o tolik víc, protože nám je nebude kazit žádnej chlap... :-D
A děkuji, od mistra to potěší! :-)

[3]: Kecáš, super! A jakou?

5 klavesnicetuka | Web | 23. prosince 2017 v 9:23 | Reagovat

krásně maluješ!:-)

zrovna jdu zadělávat těsto na vánočku:-) už se těším až tu bude vonět, zatím tu voní stromeček:-)

6 padesatka | E-mail | Web | 23. prosince 2017 v 9:26 | Reagovat

[2]: Není to výsměch, obrázek se mi líbí. Sama umím jen domeček jedním tahem.
Atheira uznává jenom tyhle vytlemené smajlíky, tak jsem Ti ho sem šoupla taky...:D

7 Atheira | Web | 23. prosince 2017 v 9:27 | Reagovat

[6]: Usměvavý jsou totiž ironičtí sráči! :D

8 padesatka | E-mail | Web | 23. prosince 2017 v 9:27 | Reagovat

[5]: Ty stíháš vážně všechno, to nechápu...!

9 padesatka | E-mail | Web | 23. prosince 2017 v 9:28 | Reagovat

[7]: Tak to sestře, prosím, vysvětli...díky.

10 Lucirä | Web | 23. prosince 2017 v 9:48 | Reagovat

Takže jsem vlastně celou dobu ironickej sráč :-D Dík.... :-) !

11 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 23. prosince 2017 v 10:03 | Reagovat

Akorát jsem dodělala základ na vosí hnízda a myslím, že až večer začne Anděl páně, asi začnu odpočítávat i minuty, protože letos se na Vánoce těším fakt nehorázně. ^^

12 Atheira | Web | 23. prosince 2017 v 10:14 | Reagovat

[10]: ironičtější už je jenom mrkací smajlík :D

13 klavesnicetuka | Web | 23. prosince 2017 v 11:52 | Reagovat

[8]: jsem totiž turboman:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama