Padají vločky radosti

20. prosince 2017 v 18:18 | Lucirä |  Deníček slečny Daryl

Včerejší den přinesl radost. Vlastně se částečně snesla z nebe v podobě miliónů sněhových vloček. Chmury se rozplynuly a i když se mě ještě včera ráno snažily zmocnit, nepovedlo se jim to. Řekla jsem si dost a basta. Napakovaná svačinou, obědem i večeří v krabičkách jsem vyrážela do práce s představou, že tam strávím větší část dne, než jindy. Nestalo se tak. Nezastavila jsem se, lilo ze mě, ale právě díky tomu jsem mohla odejít v obvyklý čas. A po výstupu z autobusu v mé milé vsi se něco stalo - začalo sněžit!


Okamžik to byl kouzelný a radostný. Ulevilo se mi, že mám za sebou předposlední den, opadla ze mě většina stresu a mou radost zesílilo to krásné chumelení, které se stupňovalo a donutilo mě se po příchodu domů ihned převléct a krátce na to vyrazit znovu do chumelenice. Ještě radostnější byl okamžik, kdy jsem zjistila, že je to ten sněhulákový sníh - krásně pevný a křupavý. Jsem ráda, že jsem ten den nestrávila zavřená v pracovním kamrlíku, ale mohla jsem si tu předvánoční atmosféru těch pár hodin užít. Miluju vůni sněhu. A to, když se ty vločky pomalu snášejí na zem a já je mohu pozorovat z okna ve světle lampy.

Dnes se mi do práce šlo mile - vyprovodila mě sestra s Larou, pod nohama nám sníh překrásně křupal a taky jsem byla napakovaná drobnými dárečky pro kolegy a nějakými těmi kousky cukroví od babičky, neboť to moje už zbylo tak akorát na jednu mou sváteční snídani, a to jistě pochopíte, že jsem trochu hamoun. Dnes jsem šla zasněženým parkem, ze kterého vycházím u kostela. To místo se mi moc líbí a v téhle ranní hodině pod světlami lamp jeho krása vyniká ještě víc. Když k tomu přičteme sníh, je to jako ráj. Snažila jsem se tu kouzelnou atmosféru zachytit, ale s mobilním fotoaparétem to moc snadné nebylo. Fotku jsem si ale neodpustila, abych měla alespoň nějakou připomínku.

Vzpomínala jsem na časy na základní škole. Nevím proč, ale od rána mi v hlavě hrálo Půjdem spolu do Betléma a mně se vybavovala atmosféra dětských školních besídek. To, jak jsem se ten den do školy hrozně těšila, jak jsme každý donesl krabičku s cukrovím, dárky pro kamarádky a u spojených lavic jsme seděli kolem dokola a u toho hrály koledy. Na tyhle chvilky si člověk vždycky rád vzpomene.
Zní to možná šíleně, ale podobným způsobem jsem se dnes těšila do práce. Ano - do té práce, kvůli které jsem v posledních dnech byla tak vystreslá a uronila i pár slz. Šla jsem do práce s úsměvem, protože jsem věděla, že je to tento rok naposledy a že atmosféra už bude přívětivější a uvolněnější. A byla. Zbylou práci jsem zvládla jako po másle, až mě to samotnou překvapilo. ,,Je tu až podezřelej klid... Doufám, že jsme na nic nezapomněly. Třeba na Kevina."
Z práce jsem se vracela stejně ověšená dárky, jako jsem tam jela. Ježíšek obdaroval i mě. Asi jsem byla letos hodná.


Ale co, stejně je mi to prd platné... Moje dárky už nejsou mými dárky, stejně jako všechno ostatní. Já jsem jen humanoidní podnájemník...

Sníh sice už nepadá, ale na zemi ho ještě trochu je. A i když taje a začíná pod nohama spíš čvachtat, než křupat, mám z něj radost. Lepší něco, než nic. Na procházce jsem pořídila a pár fotek a navíc jsem si postavila sněhuláka, ha! Říkám mu Evža Kevin.







 


Komentáře

1 klavesnicetuka | Web | 21. prosince 2017 v 12:56 | Reagovat

u nás zatím prší s trochou sněhu, doufám že brzo bude sněžit ale až se vrátím s malým z procházky, ještě nemám na sáňkách přidělané opěradlo..

2 Lila | Web | 21. prosince 2017 v 13:50 | Reagovat

u nás na jihu ve velkoměstě tak trochu sněží a to toho prší. Jinak u vás je to hrozně krásný, úplně na mě dýchlo kouzlo zimy.

3 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 21. prosince 2017 v 16:03 | Reagovat

Tady už ze sněhu zbyly jenom louže a zase začíná apokalyptický vichr, takže docela závist. :'3

4 Lucirä | Web | 21. prosince 2017 v 16:33 | Reagovat

[3]: Už není co.. u nás dnes celej den chčije a po sněhu ani stopy. Možná ještě kousek z Evži. :'(

5 Sova přepálená | Web | 22. prosince 2017 v 9:48 | Reagovat

Už i tady v horách zbyly po sněhu jenom takové smutné mokré zbytky a spousta bláta. :( Ale pořád doufám, že Santa ten sníh přinese, a když ne, zlobit se taky nebudu a Vánoce si tím pokazit nenechám. Ale je to mnohem hezčí, když je v zimě sníh a ne jen šedivo, a stačí jenom troška a jeden Evža a hned je krásně. :D

Připadá mi vtipný, jak si Poltřík hned zabral ty dárky, to mi totiž Toník udělal taky. Navíc si zabral taky postel, židli a taburet, a ze mě se taky stal humanoidní podnájemník, aniž bych to měla v plánu. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama