Kočičí deníčky #11

10. února 2018 v 8:01 | Lucirä |  Kočičí deníčky

Milí humani! Dlouho jsme se neozvali. Zajímá vás vůbec, jak se vlastně máme? Naposledy jsem se vám ozvala v loňském roce - před Vánocemi na konci listopadu. Ten čas ale letí! Vánoce jsme si hrozně moc užili, ale to jste mohli vidět tady. Bylo to všechno hrozně prima, Human s námi často koukal na pohádky, trávil s námi dost času i v době, kdy jinak odchází z domu a dostali jsme plno dárků. Včetně jednoho myšového rejska, který se přestal pohybovat skoro dřív, než začal. A poslední den v roce jsem neslyšela ani tolik petard, abych se musela krčit v rohu. Rok tedy skončil moc hezky a stejně tak začal i ten další! Jen škoda toho rejska, už je to docela doba a pořád je mi po něm smutno. Něco vám o něm povím.



Ten rejsek mě zaujal už když mi ho Human rozbalil. Prej je od tety. Ta nám vždycky dá nejlepší dárky. Ne, že by nám náš Human nedal nic hezkýho, ale ta vypelichaná hnědá myš se mu letos fakt nepovedla. Za to žrádýlko, tím nás vybavil pěkně a my si teď pomalu každej druhej den baštíme Cosmu. Ale zpět k rejskovi. Human vzal něco do ruky a rejsek najednou běhal. Za krátkou dobu jsem si všimla, že s tím rejskem má co dočinění ta krabička, kterou Human drží v ruce. Jako by rejskovi nějakým záhadným způsobem říkal, co má dělat a kam má běhat. Takže když vzal před pár dny Human do ruky tu krabičku, připravila jsem se na start, protože bylo jasný, že rejsek vyběhne. JENŽE ON NEVYBĚHL. Já to nechápu. Human mi na to jen řekl, že je rejsek asi rozbitej, že krabička nesvítí. Proč se to stalo, Humani? Vždyť já tohohle nezakousla. Vůbec tomu nerozumím.

Ale dostali jsme ještě další hezkej dárek. Křesílka na schovávání a na škrábání. Ty fakt miluju. A Humana asi baví, když na ně skočím a škrábu je, protože se mnou začne hrát polštářovou bitvu. A ta mě baví taky. Lítám pak splašeně z místnosti do místnosti a jsem plná endorfínů a přijdu si zase jako koťátko.

Human teď navíc dělá často mou oblíbenou činnost. Lehnce si a vezme do ruky knížku. Já ležení pod knížkou miluju. Mazlení čumáčkem o její okraje a otírání kožíšku o stránky... To je ráj!!!

Od Vánoc jsme si žili na vysoký noze. Jedli jsme skoro každý den šťavnatý masíčko z plechoviček. Z těch malých s nápisem COSMA. Myslím, že jsou z vesmíru, a proto jsou tak moc výtečný. Třeba minule Human přišel s tím, že nám dochází jídlo, a tak musíme chviličku vydržet jíst paštiky z BILLY. Nevím, co to ta BILLA je, ale asi nějaká levná jídelna pro venkovský kocoury, který žádným Humanům nepatří, a tak nemají na výběr. Když jsem to řekla Poltrovi, byl z toho docela smutnej. On je hodně citlivej a tak s těma za okny dost soucítí. Ale já jsem mu vysvětlila, že i tyhle chudý pouliční kocouři jednou půjdou do kočičího ráje a tam jim to kočičí bohyně všechno vynahradí. A že třeba se na ně usměje štěstí ještě dřív a taky si je osvojí nějakej láskyplnej human, jako je ten náš. Tak jako tak, v kosmu jsou rozhodně lepší kuchaři...

Ale do jedný plechovičky nám ti mimozemšťani nakladli vejce. Poltr by to býval snědl, ale já ho zastavila a domluvili jsme se, že radši vyjíme to kolem a to vejce necháme v mističce... ať si ho sní Human sám, jestli chce, my nejsme žádní pokusní králíci!!!


V týdnu nám ale Human donesl spoustu nových věcí včetně dalšího vesmírnýho jídla a říkal, že mezi nimi je i klokan, no chápete to? Vždyť to je k nevíře! Klokan!

A jinak se vám chci pochlubit, že se máme hodně dobře. Za okny je bílo a je z toho docela zima, takže se teď hodně topí. A to byste nevěřili, jak je to topení úžasný. Celej den se válet u ohně, čas od času se jít zchladit na lino a pak se zase vrátit do bedýnky ke kamnům. Vždycky, když Human přijde domů, otevře nám okno a pustí trochu toho chladnýho vzdoušku dovnitř. To se jdu vždycky hned osvěžit. A víte, co jdu dělat potom? Jdu zpátky do bedýnky! Miluju tohle období. Není nad hořící dvířka.

Tak pac a pusu a zase někdy!





 


Komentáře

1 padesatka | E-mail | Web | 10. února 2018 v 8:22 | Reagovat

To je život kočičí...nádherný...!

2 Atheira | Web | 10. února 2018 v 8:47 | Reagovat

Belličko, copak ty si nevzpomínáš, že klokana už jsi kdysi jedla? Dostali jste ho ode mě taky na Vánoce, ale už jedny z těch předchozích. :D

3 klavesnicetuka | Web | 11. února 2018 v 7:59 | Reagovat

jsem se docela nasmála:) hlavně s tou Billou:-D

koukám že kočička byla hodná když dostala tolik dárků

4 outcry | Web | 11. února 2018 v 17:14 | Reagovat

Tyhle články mám fakt ráda. :-) Pozdravuj kočičáky, a že jim vzkazuju, že taky nemusím jídlo Billa. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama