Týden pomatený

16. února 2018 v 19:26 | Lucirä |  Deníček slečny Daryl
S kamarádkou si posíláme každy rok vánoční dárky. Letos (vlastně loni!) to tak úplně nevyšlo a v dommění, že se brzy po Vánocích uvidíme, jsme předání dárků odložily právě na osobní setkání... které se ještě stále nekonalo. A protože už to bylo opravdu trapné, mít skoro v polovině února v šuplíku zabalené dárky ve vánočním papíře, bylo na čase využít českou poštu. A tak se stalo, že jsem obdržela překrásnou zásilku den před svatým Valentýnem, ve vánočním papíře a z části s Halloweenskou tématikou. No komu by se to nelíbilo?


Skleničku ve tvaru lebky jsem si plánovala koupit už hrozně dávno. Ale znáte to, je to taková ta věc, která se vám hrozně líbí a dokonce je snadno sehnatelná, ale z neznámých důvod ji stále nemáte. Cestu si ke mně našla tak jako tak a vzhledem k tomu, že je darovaná, hned je o to cennější. Navíc byla nacpaná výbornými raw tyčinkami. Lebkové panáky nechám nejspíš na nějakou příležitost jako je Halloween, ačkoli si z nich dám tak akorát vodu - ale co by ne, vždyť vodka má stejnou barvu. Taky jsem si rozbalila sadu kosmetických štětců a ačkoli vím jen o dvou, k čemu jsou, určitě je využiji, protože já jsem schopná mít jeden štetc dokud se prostě nerozpadne (beauty blogerky by ze mě měly jistě radost) a trochu se za to stydím, protože si na obličej nedávám téměř nic chcemického, kosmetiku používám přírodní a v tomhle jsem zkrátka trochu čuně. Tak je tomu zase na chvíli konec! No a kromě suvenýrku z Londýna jsem našla ještě krásné naušničky ve tvaru kostlivčích pracek, a ačkoli už naušnice nějakou dobu nenosím, protože mě z nich bolela hlava, mám pro tyhle zombie věci hroznou slabost a jistě jim nějaké využití vymyslím. Také mám další ponožtičky, které si schovám do šuplíčku na Vánoční sezónu, a srandovní superhrdinovské bryndáky, které doufám využijeme při nějaké naší čarodějnické sešlosti.


Moje rozmrzelá nálada se mě v týdnu stále trochu držela a lhala bych, kdybych řekla, že ne. Při jakémkoli rozebírání svých myšlenek ale přicházím na to, že k tomu vlastně nemám žádný důvod, nebo ho alespoň zatím neznám. Příčina je zkrátka neznámá. O to víc mě tyhle stavy přecitlivělosti štvou. Asi jim přikládám až přílišnou pozornost a i když se zaměřuji na to, abych je z hlavy vyhnala, nejspíš bych se na ně neměla zaměřovat vůbec, protože tou vyháněcí cestou to očividně nejde.

Ale když si jdete dát připravené jídlo do práce do batohu, a u něj leží tahle kráska s pohledem "vezmeš si dnes do baťůžku i mě?", na veškeré chmury zapomenete. Kočky jsou lék! Jsem za ty moje prďolky neuvěřitelně vděčná a šťastná.

Valentýn je snad jediný svátek, který upřímně nijak nevnímám. Nikdy jsem moc nemusela třeba Velikonoce, přesto mají určitou atmosféru, která se mi nevyhne (a která se mi v posledních pár letech jeví naopak docela příjemnou). U čtrnáctého únoru nepociťuji zhola nic a nebýt objednávek na valentýnské hrnečky z lásky (jaké klišé...), nejspíš bych si ani nevšimla. Říká se ale, že Valentýnek je jara tatínek. Nevím, jak vy, ale já mám v hlavě tenhle den zafixovaný jako hodně studený. Jednou jsem totiž měla na Valentýna první rande! Nebylo to plánované, prostě to tak vyšlo. Bylo to v prváku a ten šťastlivec byl... jak ho pojmenujeme v blogovém světě? Otec Belličky? To by vám mělo stačit. Byl to otec Belličky. Počasí bylo hrozné a já byla hrozně zmrzlá. Letos tomu není jinak a naopak mi přijde, že sem ten Valentýnek tu zimu ještě více zavál.


Ale vůbec mi to nevadí. Dnes ráno jsem neměla nejmenší tušení, že venku chumelí, a když jsem ráno vyšla ven, bylo to příjemným překvapením. Vlastně bych měla radost, kdyby takové ráno bylo i to sobotní nebo nedělní. Anebo obě dvě! Toho sněhového víkendu jsem se totiž ještě nedočkala.

A v zasněžené schránce jsem i tentokrát našla krásnou pozvánku na sobotní večerní dýchánek k Hynkovi z Mobilheimu.

.

V týdnu se mi zdál sen, ve kterém jsem někomu hlídala chrta. Měl blue merle barvu. Tu, kterou má moje vysněná kolie. Chrta jsem si hrozně oblíbila, mazlila se s ním a přirostl mi k srdci. Jeho majitelka se rozhodla, že už ho nechce, a tak ho prodá. Měla jsem z toho radost, protože jsem se rozhodla si ho nechat, jenže jeho majitelka ho mně prodat nechtěla. Netuším proč, prostě řekla, že mně ho neprodá. A tak mu našla jiného majitele, kterému jsem ho musela předat. Bylo to hrozně smutné. V tom snu jsem s chrtem čekala, než přijede jeho nový majitel, a strojila jsem ho do dvou svetrů a jedné bundy. Chtěl ale jen tu bundu. Chrte, je mi po tobě smutno. Nechápu, proč jsem si tě nemohla nechat já...

Dnes se mi pro změnu zdál šílený sen, ve kterém jsem se rozhodla jít na ples, ale nikomu se nechtělo, tak jsem se nakonec rozhodla, že nepůjdu ani já. V tu ránu se začali všichni připravovat, že tam jdou, a když jsem se k nim chtěla přidat, řekli mi, že mě tam nechtějí.

V mých snech asi nejsem zrovna oblíbená.

.

Teď už zase něco z reálného života. Dnes jsem měla preventivní prohlídku u zubaře, a tak jsem zdrhla z práce dřív a sešly jsme se tam se sestrou a jely domů společně autobusem. Od rána jsem měla takovou nostalgickou náladu a vzpomněla jsem si přesně na ty dny, kdy byl sníh a já šla ze školy na autobus a hrozně moc se těšila domů na Simíky. A protože rohlíkové tousty byly tou nejlepší základkovou sváčou, tak nějak jsem si to spojila...


...a po návratu domů si užila chvilku relaxu.

Po sněhu už sice není skoro ani stopy, ale třeba nás zítřejší ráno opět překvapí. Tající sníh a nehezké bláto z něj vzniklé vyvážil dnešní západ slunce a růžovo modré nebe. To bledé a studené, čisté, typicky zimní. Během letošní zimy to bylo zatím to nejkrásnější, které jsem viděla. Byla velká škoda, že jsem zrovna neměla fotoaparát po ruce, protože bych se o něj moc ráda podělila i svámi.
 


Komentáře

1 stuprum | Web | 16. února 2018 v 21:48 | Reagovat

Chtěl bych tě napojit medovinou a nakrmit chlebíčky!

2 Lucirä | Web | 17. února 2018 v 7:49 | Reagovat

[1]: Zajímalo by mě, zda přijde den, kdy pochopím tvé hloupé komentáře. :-)

3 stuprum | Web | 17. února 2018 v 15:24 | Reagovat

[2]: Až přijde ten den Dé, pochopíš, jak jsou prozíravé. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama