Duben 2018

Zhlédnuto - Amityville: Probuzení

20. dubna 2018 v 9:48 | Lucirä |  Zhlédnuté horory
O pokračování Amityville toho bylo všude plno, ještě než byl film na světě. Člověk alespoň doufal, že to bude stát za to, když to tvůrci tak natahují... A jak to tedy dopadlo?

O příběhu v Amityville je toho spoustu. Od článků přes dokumenty až po hororové filmy inspirované touto údajnou skutečností. Prvním takovým byl Horor v Amityville z roku 1979, který se v roce 1982 dočkal pokračování s názvem Amityville 2: Posedlost a v roce 2005 také remaku nám známého pod názvem 3:15 zemřeš. Mezi těmi filmy toho bylo samozřejmě víc, ale komunitou nejznámější jsou právě tyhle tři.

Příběh je v dnešní době tak profláknutý, že nejspíš není třeba zmiňovat, o čem je vlastně řeč. Na googlu toho najdete spousty. Ve zkratce šlo o to, že v tomto domě žila deset let rodina DeFeových s pěti dětmi a jeden ze synů jedné noci zavraždil ve spánku celou svou rodinu. Do domu se o rok později nastěhovala rodina Lutzových, a právě ta zajistila tomuto domu "slávu". V domě vydrželi pouhopouhých 28 dní a údajně byli svědky naprosto šokujících a nevysvětlitelných jevů. Otevírání a zavírání dveří, nevysvětlitelný chlad a zápach v domě, hejna much. Rodina trpěla nočními můrami o vraždách, někteří se dokonce budili s jizvami po těle. Otec se začal probouzet přesně v ten čas, kdy byli předchozí majitelé zavražděni, a dcerka si hrála s imaginární kamarádkou, kterou později na fotce identifikovali jako dceru rodiny DeFeových. Jak to bylo doopravdy, to už se nejspíš nikdy nedozvíme a můžeme o tom jen spekulovat. Teď ale zpátky k našemu nejnovějšímu snímku o těchto událostech.

Ochutnáno ~ 12

15. dubna 2018 v 13:28 | Lucirä |  Ochutnáno!

Pojďme se podívat na to, co jsem zase stihla spásat v posledních dnech...

Lídlácká značka Alesto už má také svoje Raw tyčky, já ochutnala jejich Coconut Cocoa Raw bar a byla moc dobrá. Upřímně možná lepší, než klasické bombusky.

Ty už totiž moc nemusím, ale ty proteinové mi chutnají. Nejsou tak sladké a jejich konzistence není tak patlavá, protože kromě datlí obsahují i raw práškový protein a ten jim dodá takovou dobrou strukturu. Bombus RAW protein Coconut & Cocoa mě nalákal tou krásnou barvičkou (hnědá s tyrkysovou je prostě úžasná kombinace), protože jinak moc kakaové raw tyčky nemusím. Příjemně mě ale překvapila, byla opravdu mňamózní a kdyby nebyly tak drahé, tak si ji ráda někdy koupím znovu. Pak jsem se rozhodla dát šanci i Bombus RAW protein Lemon & Chia a do teď nevím proč, protože ta opravdu lákavě nezní, ale překvapivě to byla příjemná změna. Citrus v ní byl hodně cítit a nejspíš ji ani nedokážu s ničím porovnat, je to zkrátka nová chuť.