Horal hnědý a dominant kropenatý

20. srpna 2018 v 14:32 | Lucirä |  Deníček slečny Daryl

Kdy se stalo to, že jsem se začala budit do tmy? Že mi ty dny, během kterých je stále to úmorné horko, už nepřijdou ani tak moc letní? Asi od té doby, co dozrály první ostružiny, které chutí připomínají blížící se podzim. Podzim, ach!



Je to přesně týden, co jsem se trochu obávala návratu do práce. Samozřejmě, že se mi moc nechtělo, ale nakonec to tam nebylo tak zlé. Nedostavil se ten stres a panika a nedělala jsem si hlavu z toho, že nestíhám a že je toho až příliš. Ale co zlé bylo a nikdy bych netušila, že to řeknu zrovna já, bylo vstávání. Nějak jsem si za ten týden zvykla vstávat kolem sedmé hodiny, což je o celé dvě a půl hodiny déle, než jsem zvyklá, když vstávám do práce. A přesně ve 4:30 jsem vstávala dřív i o víkendu. Jenže člověk to jednou zkusil, přispat si. A pak se vzbudil do toho začatého dne, kdy už venku svítilo a hřálo sluníčko, a bylo to takové příjemné a jiné a tolik prázdninové! No a tak jsem to zkusila i další den. I ten další. A ten další taky. A když jsem zase po těch sedmi dnech vstala o půl páté a všude byla tma, jako v pytli, byla jsem z toho lehce překvapená, protože před dovolenou tomu tak ještě nebylo. Najednou chodím ráno venčit do šera, je dokonce i trochu chladněji a já myslím na loňský podzim a zimu. A ty myšlenky a vzpomínky jsou krásné.

Když nepočítám ta chladnější rána, týden byl teplý a slunce pálilo. Přesto tomu chyběl ten letní pocit, který jsem měla celý červenec. Užívala jsem si volné chvíle po práci a měla radost z maličkostí. Během dovolené se událo spoustu drobných i větších věcí, které mi dodaly takovou životní energii, kterou jsem asi trochu ztrácela a ani jsem si to neuvědomovala. Přiznám se, že v neděli, před tím návratem do práce, jsem měla trochu chmurnou náladu, ale po pondělku se rozplynula a já měla najednou pocit úplně obrácený. Takový, že je všechno v naprostém pořádku a nejen to; že je všechno na dobré a vlastně mnohem lepší cestě, než tomu bylo doposud. Mám takový zvláštní pocit, že letošní podzim bude... ohromný. Že to bude Podzim s velkým P. Netuším, co přinese, ale moje intuice mi říká, že to bude hezké a milé a radostné. A já doufám, že se nepletu. Hrozně se na něj těším. Ne tím urputným způsobem, kdy se člověk těší tak moc, až se bojí, že se něco pokazí. Strach nemám. Prostě tomu věřím a těším se tak pozvolna a postupně a jen se raduji z té představy, že se ten podzim blíží a že bude. Mám v hlavě spoustu plánů. Drobných, ale i větších, a navšechny se moc těším. Některé ani nejsou promyšlené nebo naplánované napevno, přesto z nich mám už teď dobrý pocit a.. zkrátka jim věřím.


Dnes je hrozné horko. Šílené. Zase sedím pod ořechem, dopila jsem kafe, které mi tu tělesnou teplotu ještě o trochu zvedlo, takže se možná za chvíli začnu vypařovat, přesto moje vnitřní pocity nejsou vůbec letní. Srpen se blíží ke konci a přestože pro mě byl dříve touto dobou asi ještě takovým tím vrcholem léta, poslední roky to tak není. Už je to pro mě to léto babí, kdy je každý další den o trochu víc podzimnější. Vlastně jsem to zaregistrovala asi ve středu, když jsem se vrátila z práce. Sestra s mamkou slavily svátek (a v práci ho slavila vedoucí s její mamkou - bylo trochu přeHankováno!.) Šla jsem od vlaku a hrozně se těšila na kafe a vzpomněla jsem si, jak jsem se takhle z práce vracela právě na podzim, kdy ještě nebyla taková zima na sezení venku, a pokaždé jsem si po příchodu domů dala kafe a pak se šla projít do lesa. Tehdy to bylo poprvé po dlouhé době, co jsem byla vnitřně svobodná a šťastná (protože to bylo krátce po rozchodu, což je hrozně vtipné, protože ten mívají lidé spojený s ošklivým obdobím; no u mě je tomu přesně naopak) a já jsem si uvědomila, že je tomu tak i letos. A že i když občas mívám ty svoje depky a že občas "sjedu z cesty", po které chci jít, jsem pořád svobodná a šťastná.

A teď něco z jiného soudku. Rozkoukala jsem nový seriál, na který jsem měla zálusk už déle, ale nikdy jsem nevěděla, jestli se mi do něj tak úplně chce. Asi nebyla ta správná doba. No, teď je; dokonce ta nejlepší. Je to přesně to, co jsem hledala, aniž bych vlastně tušila, že něco takového hledám... dá se to chápat?
Castle Rock mi přišel skvělý na ty letní večery na balkóně, ale než stihla vyjít pátá epizoda, prostě se stalo to s tím podzimním pocitem a já jsem během té chvilky rozkoukala Bates Motel, který mi přijde k tomu blížícímu se podzimu hrozně fajn. Psycho nikdy nepatřilo mezi mé oblíbené horory, ale je to kultovka, co si budem. Příběh odehrávající se ve starém motelu mi ale vždycky tak nějak sednul. No, tohle zpracování je vlastně takový prequel a má všechno, co všem těm ostatním filmům chybělo. Úplně nejvíc mě ke sledování nalákala Vera Farmiga, kterou mám jako herečku nesmírně ráda a která tedy září už od první epizody. A vzhledem k pěti "vylezlým" sériím mě to na nějakou dobu příjemně zabaví.

Žila jsem v domění, že třetí série Stranger Things vyjde letos na podzim, stejně jako loni. Ani mě nenapadlo hledat si nějaké informace, prostě jsem to brala jako hotovku. Jaký šok to byl, když jsem zjistila, že to ještě rok potrvá a já se dočkám až v létě příštíh roku. Za Bates Motel jsem tedy nesmírně vděčná a před Halloweenem si Stranger depku vynahradím Halloweenem v kině, který si nenechám ujít. Ale to je asi tak jediná věc z filmové tvorby, kterou očekávám. Ale naštěstí je ještě spoustu filmů, které jsem neviděla a které mám už teď na seznamu, který mám v tomto období v plánu trochu pročistit. Ty horory mi poslední dobou zkrátka jdou... Co mi ale nejde, to je blog. I tenhle článek vzniká z částečného donucení. Chci ho napsat, ale nechce se mi - tenhle stav je u mě asi už všem známý. Ale to by tolik nevadilo, ten píšu jakoby pro sebe. Co mi ale vadí, že mi nejde, jsou dopisy. Protože vím, že bych tím někomu udělala radost a já nejsem schopná ani jeden dopsat! Jen si tím potvrzuji, že bych asi potřebovala ten podzim v plné parádě. Začíná mě deptat to letní zapadající slunce - přijde mi, že je už takové smutné, a byla bych mnohem radši, kdyby se dříve setmělo, já si v tom šeru zapálila svíčku, uvařila čaj, zabalila se do deky a šla psát. Takže se mi vlastně ta samotná činnost dělat chce, skutečně, ale ty okolní podmínky mi lezou na nervy. Jak kdyby se mi zavařil z toho depla mozek. Což je asi dost možné.

Celý víkend mám nízký tlak. Ne, špatně. Nízký tlak mám celý život. Celý víkend ho mám nižší, než nízký. Přijdu si trochu jako rozvařená zombie, což není zrovna stav, který by mi vyhovoval ve dnech, kdy mám možnost toho stihnout a dělat podstatně víc, než v pracovním týdnu. Když jsem tedy šla v sobotu na dýchánek k sestře, kam jsem se těšila, musela jsem si objednat jedno velké kafe s jedním malým kafem - expresem, dle mých slov, abych měla jistotu, že neusnu. A skutečně mě to nakoplo zase tím způsobem, že jsem neusla ani hodinu po ulehnutí do postele, ale to nevadí. Přesto se mi v neděli vstávalo docela dobře (plán vstát brzy sice nevyšel úplně podle plánů, ale vstala jsem docela brzy na ty poměry, na které jsem si zvykla). Co jsem to vlastně chtěla napsat? Jo, už vím. V sobotu jsme plánovaly jednu podzimní sešlost s holkama a objednaly jsme si masky na halloweenský pochod a já mám z toho hroznou radost a i když vím, že přijdou za dlouho, už jen tak skutečnost, že přijdou, mě hrozně těší. A navíc to je další drobný důvod, proč se na ten podzim těšit. Po dýchánku jsme vyrazily na cestu mezi les a louku, kde jsme se fotily ve tmě a zbliknul nás zase náš černý kocour (Salem neboli Čert), o kterém jsem už jednou psala tu srandovní story z jednoho z předminulých podýchánkových venčení. Ten kocour je boží.

No a jestli vás to léto začíná štvát tak, jako mě, udělejte si Summerween, jako já včera večer. Užila jsem si díky němu poslední chvilky neděle, naladila se příjemně na další pracovní týden a jak hezky se mi dneska vstávalo!
 


Komentáře

1 klavesnicetuka | E-mail | Web | 20. srpna 2018 v 16:15 | Reagovat

no já taky nedávno zjistila, že Stranger Things budou až příští rok!!
já myslela že tento, pak jsem se blbě koukla a říkám si jé už jsou a pak se dívám že až příští rok...chjo byla jsem z toho smutná
ještě že vyjde Babylon..

2 Sova přepálená | Web | 20. srpna 2018 v 19:46 | Reagovat

Mě neštve ani tak léto - to by mohlo být ještě tak měsíc, i když takové to spíš už babí. Ale to horko už mi leze na nervy. Včera odpoledne jsem se válela po dece s ledovým kafem, nic se mi nechtělo a nic mě nebavilo a už jsem z toho byla taková až frustrovaná.
Ohledně toho, jaká jsou teď rána, mám dost podobné pocity. I ohledně toho Castle Rocku; zrovna jsem v práci myslela na to, jak jsem na to začala koukat ten večer, co bylo to zatmění Měsíce, a že bylo takové to hodně prázdninové a letní léto a že to ve mně vyvolalo takovou tu příjemně dobrodružnou záhadnou letní náladu a že to teď už tak tolik nefunguje, protože to léto je už právě spíš babí než prázdninové, i když je tak vedro. Ale na nic dalšího koukat nechci. Jenom jsem si vzpomněla na druhou řadu American Horror Story, která se mi líbila nejvíc, a na tu se asi kouknu, ale až později, protože je to pro mně ultra podzimní záležitost.
No, a vlastně mám podobné pocity i ohledně toho podzimu a nadcházejících věcí, i když to nechci říkat nahlas ani na to moc myslet, protože se právě bojím, že se to pokazí. Jenže loni se to pokazilo asi spíš proto, že jsem se k té svojí představě krásného podzimu upínala až příliš a snažila jsem se jí dosáhnout skoro násilím (a rozchod byl ve výsledku sice velmi pozitivní věc, ale stejně mě dost rozložil). Tak to nechám plynout a budu myslet jenom na takové ty malé podzimní radosti, jako třeba mlhavá rána a slunečná odpoledne.

Jo tomu vašemu horalovi a dominantovi se pořád směju. :D

3 HOTMAIL | E-mail | Web | 21. srpna 2018 v 10:44 | Reagovat

Great post I would like to thank you for the efforts you have made in writing this interesting and knowledgeable article.

4 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 22. srpna 2018 v 18:49 | Reagovat

Hrozně mě bodá u srdce, jak ty stromy, co už se pomalu začínají barvit, kontrastují s tím Mordorem. :(

Btw, docela by mě zajímal původ těch vašich nových přezdívek. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama