Deníček slečny Daryl

Kapitán Barbossa a paní Barbossová

11. dubna 2014 v 17:33 | Luci Lestrange

Sestřička mě polapila do sítě mezi akvarijní rybičky. Aneb, pořídila jsem si také akvárko. Ovšem jen maličké a mám v něm dvě paví očka. Původně jsem si chtěla pořídit malého kraba anebo ráčka, ale ty ve zverimexu neměli, tak jsem se rozhodla pro páreček pavích oček. Jméno jsem měla vymyšlené už předem - a to Kapitán Barbossa. A vzhledem k tomu, že jsem si nakonec pořídila páreček, jeho choť jsem pojmenovala paní Barbossová.

Zajímavé je, že akvárko je umístěné na stejné skříni, kde má Bellička postýlku. Je to oddělené jen závěsem, takže se na ně chodí neustále koukat a pravděpodobně by je nejradši vylovila a snědla, ale ví, že nemůže, a když nejsem doma, samozřejmě mám akvárko přikryté. Jsou hrozně kjůt. Jsem zvědavá, za jak dlouho se mi to rozmnoží. :D

Frozen eggs

9. dubna 2014 v 20:23 | Luci Lestrange


























Lidi, až narazíte v Penny na tyhle boží vajíčka, nenechte se zmást jejich krásným designem. Ty postavičky vážně za moc nestojej. :D

Poslední praxe

9. dubna 2014 v 7:45 | Luci Lestrange














Konečně! Poslední den na praxích a zrdhám odsud, a tentokrát už se sem opravdu NIKDY nevrátím! Tak si tady sedím v té ošklivé místnosti, u toho ještě ošklivějšího počítače s číslem s 111, na kterém jsem musela od září dělat ty otravné prezentace a další nesmysly. Teď mě hrozně štve, že jsem nesehnala nic placeného, mohla jsem být bohatá. Ale hlavní je, že končím! Konečně nebudu muset vstávat v půl šesté a jezdit do téhle ošklivé školy. Od pondělí tu už nic nedělám, jsem jen na noťasu, hraju online hry, učím se četbu, kterou jsem nečetla, a snažím se si zapamatovat ty trapná jména jako Maryša a pan Lízal.

Mimo jiné se tu hrozně tlemím kočičím gifům. Horší je, že fakt nahlas, takže pokud jde někdo kolem, musí si myslet, že jsem na drogách, když jsem v téhle místnosti zavřená úplně sama a ozývají se z ní takové záchvaty smíchu. A vlastně ještě sjíždím Food porn na facebooku a jsem hrozně naštvaná, že tu nemám nic k jídlu.

Poslední dobou se mám hrozně fajn. Doma pořád cvičím, koukám s Hanyuu na náčur, mazlím Belličku, mám prostě dobrej život. Včera jsem byla na bruslích s Dragem, který mě málem zabil, jelikož ono když ho vedete na vodítku a on najednou uvidí psa, kterého nemá rád, a pustí se za ním, tak je fakt těžké se nerozsekat a udržet na nohou, ale naštěstí jsem to ustála. :D A dneska jdu té sviňce Belličce koupit nějaké nové kapsičky, protože je hrozně vybíravá a nic jí nechutná.


PS - nemáte na doporučení dobrého tatéra, který umí fakt dobře tetovat realistické portréty lidí i zvířat?

Pomoc, pomoc.

3. dubna 2014 v 19:47 | Luci Lestrange
Už asi pátým dnem sedím nad blogem a nevím, o čem psát. Maturita se mi blíží nechutnou rychlostí, začínám panikařit.


Huá!

27. března 2014 v 21:15 | Luci Lestrange

Takový to dilema, co si vzít zítra na sebe. V tomhle jsem hrozná. Šaty, nebo kraťasy? Každopádně, nemůžu se dočkat. I když Tima uvidím tak na pět vteřin v obklopení organizátorů, kteří nám snad podle všeho budou chtít i sekat ruce, jen abychom se ho náhodou nedotkli, furt to bude krásnej zážitek. Takže foťák, hodně peněz, knížku, krásně se vyspat a může se jet! Tak zítra večer, miláčci! ^^

PS - taky milujete, když máte celou dobu pleť bez jediného pupínku, ale když máte někam jet a těšíte se na to, najednou jste jak kdyby vás poštípal roj včel? Už mi najednou tolik nevadí, že je to focení zakázané. :D

Can't Believe It

25. března 2014 v 15:03 | Luci Lestrange
Celé dva dny čekám na vyhodnocení soutěže o lístky na autogramiádu Tima Burtona. Myslela jsem si, že budou včera dopoledne, ale po marném čekání jsem se večer dozvěděla, že budou až dnes dopoledne. Tak jsem na praxích celou dobu vyhlížela, až mi na FB blikne upozornění. Nakonec jsem to tak nějak vypustila z hlavy, internet zavřela a pracovala. Pak jsem se připojila znovu a viděla ty dvě upozornění. Hrozně jsem se bála na to kliknout, tak jsem ani neklikla a jela dolů po hlavní stránce.. Když v tom jsem narazila na příspěvek od stránky výstavy...

a uviděla..

SVÉ JMÉNO!


Neumíte si představit, jak jsem začala vřískat. Úplně mi vyhrkly slzy a začala jsem hrozně křičet a smát se. Přišla jsem si trochu jako blázen, vlastně jsem tak s největší pravděpodobností musela i vypadat, ale byl to tak úžasnej pocit! Ještě teď mi vůbec nedochází, že ho vážně uvidím! Tima Burtona! Hrdinu mýho života! Nikdy v životě by mě nenapadlo, že někdy uvidím režiséra Střihorukého Edwarda, který mě jako malou holku tolik okouzlil. On je bůh, a já budu mít jeho podpis! Jsem neuvěřitelně šťastná.

Trpaslice začíná cvičit

24. března 2014 v 18:08 | Luci Lestrange

Tak jsem se rozhodla něco začít dělat! 30ti denní výzvu jsem už kdysi zkoušela, konkrétně dřepovou, bohužel jsem se ale předtím vážně málo hýbala a zapomněla jsem na nějaké to rozcvičení, což je důležité, abych si nenatáhla svaly. A přesně to se mi po pár dnech povedlo - ale dostala jsem se celkem daleko a i mě to bavilo. Má kolena mě ovšem zabrzdila, jelikož jsem si ty hnáty natáhla tak, že jsem sotva chodila. Každý krok byl utrpením. Takže tentokrát se budu snažit předtím opravdu dobře rozcvičit, aby se tohle nestalo.

No a mimo dřepy tentokrát zkusím ještě sklapovačky. Jsem docela zvědavá, zda za těch 30 dní bude nějaký rozdíl. Uvidíme, začínám dneska. A abych byla pečlivá, vyrobila jsem si i tyhle tabulky, kde si budu odškrtávat dny. Tak uvidíme 21.dubna, jestli se toho dožiju. :D

Mám za sebou druhý den a všechno mě bolí, ale není to nejhorší. Snažím se co nejvíc se před i po cvičení protahovat, tak snad to brzy přejde. Zatím to zvládám. Ono se to nezdá, ale je to docela záhul. :D

... and snowy monday?!

24. března 2014 v 10:35 | Luci Lestrange

Really? Really? REALLY?!

Pohled z mého okna je žalostný! Právě byla narušena vlna mé dobré nálady. Začínalo mé oblíbené období. Jaro. Má jarní nálada je pryč! Fuj, fuj, fuj! Chce se mi brečet a křičet! :D
Došlo mi, že má nálada vážně závisí především na počasí. Já zkrátka neumím bejt veselá, když je venkuz takhle. Potřebuji k radostnému životu teplo a slunce. A nebo si to jen namlouvám? No, tak když už sněží, jdu si tématicky zpravit náladu... :)


Rainy Sunday

23. března 2014 v 12:41 | Luci Lestrange
Ten týden zase utekl neuvěřitelnou rychlostí. Vážně už se začínám bát, protože tímto tempem se zítra probudím a půjdu maturovat. Dnes se asi zase budu učit nějaké ty otázky, venku stejně prší a já mám z toho zase divnou náladu. Včera jsem navíc konečně shlédla (s Hanyuu a s Belličkou) Bídníky, což taky považuji za přípravu k maturitě, jelikož u mě nehrozí, abych si přečetla knihu. Četbu už mám ale celou vypracovanou, tak si stačí přečíst pár papírů a snad to půjde.

Včera bylo teplo na padnutí, vážně mi přišlo, že je léto. Vydaly jsme se zase s mamkou a ségrou na procházku, prozkoumat druhou stranu lesa, ve kterém jsme nikdy předtím nebyly. Takže náš Drago měl možnost zkusit si zaplavat také na jiném místě, ovšem moc ji nevyužil, jelikož je to poseroutka a většinou se bál do té vody skočit. Ale objevily jsme se sestrou super místa na focení, což je paráda, jelikož máme dost plánů. Takže mám ze včerejška zase milion stejných fotek, na kterých je převážně plavající pes, stromy, větve, Hana a jarní květiny, které jsou obětí každého fotografa.












Nekoukej tak svůdně, Edwarde!

19. března 2014 v 15:25 | Luci Lestrange

Ok, ačkoli moc nemám čas, už to vážně chtělo zase něco napsat, jelikož ten příteplený Sherlock začíná lézt na nervy už i mě. :D A proto tu teď chvilku bude strašit náš miláček Medard! Podívejte, jak svůdně kouká. A je jenom můj. Přinesla mi ho Hanyuu z Levných knih. Náplasti pro hypochondra se Sajrajtovskou tématikou, to je prostě moje! (ale musíte uznat, že design těch náplastí je boží.)

A hádejte, kdo se tu už pomalu začíná učit na maturitu! Zatím si tak "zlehka" pročítám otázky z polygrafie, takové ty začátky, které jsem od prváku stihla zapomenout. A nakonec to nevypadá zas tak těžce. Ale asi změním názor, až si k tomu přidám i další předměty. :D Hlavně žádnej stres, já to zmáknu.

Víte, co mě hrozně štve? Ta výstava Tima Burtona. Já si tu připravuji, jak pojedu hezky první den, a pak se dozvím, že lístky jsou dohromady s autogramiádou, na kterou se dostane jen 250 lidí, kteří to stihli vykoupit za tři minuty. Aneb ten pocit, když váš BŮH bude ve stejné republice, ale vy ho neuvidíte ani zdálky. Fňuk. Zkusím štěstí v soutěži, ale i tam jsou moje šance asi dost mizerný. Výstavu si tak jako tak utéct nenechám, ale vidět Tima a nechat si od něj podepsat knížku, by byl přece jen o něco větší zážitek.

Nevím dál co psát. Jsem hrozně unavená. Tak asi ahoj.
 
 

Reklama