Deníček slečny Daryl

První sníh

24. listopadu 2015 v 8:02 | Lucille Daryl
Vánoční atmosféra, kterou já osobně cítím už téměř od konce žáří, se začala oficiálně vznášet vzduchem už i v podobě nádherně třpytivých sněhových vloček. Konečně! Vsadím se, že můj článek o sněhu nebude zdaleka prvním článkem, ale i tak se o tu radost musím podělit. Ostatně jako každý milovník zimy, sněhu a především období Vánoc.

V neděli ráno jsem seděla na posteli, pila čaj a do hlavy mi vlezla myšlenka, že letos třeba žádný sníh nebude. Mluvila jsem o tom s přítelem a byla zklamaná z té představy, že nebudou bílé Vánoce. Nemám ponětí, proč jsem se nepodívala ani jednou z okna, které bylo hned po mé pravé straně. Po půl hodině jsem si přečetla smsku od sestry, ve které bylo "SNĚŽÍ!". Měla jsem tak ukrutnou radost, jak malé dítě. Ten den jsme se šly s mamkou a sestrou projít pro vyhlídnuté jmelí a začalo nádherně a hustě chumelit i na procházce v lese. Zrovna jsme byly na krásné cestě mezi borovicemi a smrčky, víc vánoční už to být nemohlo. Připomělo mi to ty časy, kdy jsme ještě chodily krást stromek.. Jen žertuji, nebojte. Jasně, že bychom nikdy nekradly stromek! To se nesmí... A co se nesmí, to nedělám, samozřejmě.. Víkend byl ale fajn celý, nejenom neděle. V sobotu přítel slavil narozeniny, takže jsem měla možnost mu vykouzlit úsměv na rtech knihou Total Recall od Arnolda Schwarzeneggera, aneb dárek měl úspěch a já radost!

Jak listopad letí

18. listopadu 2015 v 16:11 | Lucille Daryl

Vím, že je tu teď trochu přepanenkováno, ale to jen z toho důvodu, že je přepanenkováno i u mě doma - a chtěla bych si slečny do sbírky zařadit co nejdřív. Vlastně jsem kvůli sbírce začala už i shánět prostornější a prosklenou vitrínu, aby byly mé panenky co nejvíc v bezpečí a zároveň hezky vypadaly. Zatím se mi teda nedaří sehnat nic za přijtelnou cenu - a pokud ano, je to z druhého konce republiky. Snad se mi podaří něco najít v co nejkratším čase.

Narozeniny a věci kolem

12. listopadu 2015 v 9:04 | Lucille Daryl

To je paradox. Jakmile máte obrovskou chuť psát na blog a hlavně máte i o čem psát, nemůžete, protože vám nejde internet. Nějak se nám rozhodl odejít modem (není divu, je celkem historický), takže jsem byla tři dny bez internetu. Celkově mi to nevadí, dokážu se zabavit i jinak, když si chci s někým psát, mám mobil, ale ten blog! TEN BLOG! Ani si neumíte představit, jakou jsem měla chuť sem něco napsat. Předtím jsem byla u přítele, kde jsem neměla téměř žádné podklady, takže jsem napsala jen krátký nakupovací článek. Pak přijedu domů a internet nikde. Takže, vážení, já vám teď (ať už chcete nebo ne) shrnu uplynulé dny - především ten včerejší, narozeninový!

Nakupovat 5 hodin?

6. listopadu 2015 v 9:05 | Lucille Daryl
A proč ne? A to nemyslím jen v případě, že máte tisíce na utrácení. Já je totiž neměla a i tak jsem to vydržela. Co vydržela, já si to parádně užila. Musím přiznat, že jediná věc, která mě na nakupování štve, jsou tašky. Ta první je ještě dobrá, ale jakmile se začnou plnit a hromadit, je to šílené. Nevím, proč v tom mudlovském světě nemůžu používat kouzla. Jinak by totiž tašky levitovaly vedle mě, to je snad každému jasné. Ale nosit je celých pět hodin v rukách je úmorné. Kvůli ním jsem šestou hodinu strávila sezením a čekáním. Vážně bych nakupovala klidně dalších pět hodin, jen kdyby mi ty zatracené tašky někdo nosil!

Nechápu, jak můžu nakupovat bez peněz. Měla jsem sebou opravdu málo a kromě dárků pořídila i nějaké radosti pro sebe. Jako třeba film na DVD Láska nebeská. Jeden z mých nejoblíbenějších vánočních filmů. Ne-li úplně nejoblíbenější. Zajímavé je to, že jsem si tam vybírala filmy a jen tak, ani nevím proč (asi z té vánoční nálady) jsem si řekla "Mohla bych si někdy pořídit i originální lásku nebeskou.. škoda že jsem na ni ještě nenarazila. I když, já na ni stejně koukám jen pravidelně před Vánoci, když běží v televizi.." - něco takového se mi honilo hlavou. Najednou kouknu nalevo do úplně nejspodnějšího regálu a tam stojí opřené jedno DVD. Láska nebeská. Přišla jsem si jako blázen, protože jsem měla za to, že ten regál byl prázdný. Zázraky a Vánoce! To je prostě nádhera.

Flákám se?

22. října 2015 v 20:59 | Lucille Daryl

Ten říjen utíká jako blázen! A to jsem si plánovala, že si alespoň každý třetí den pustím nějaký horor. Skutek utek, opět. Budeme to muset dohnat o víkendu. Konečně se zase můžu ozvat, už mi ten blog chyběl. Nebyla jsem teď vůbec doma, vrátila jsem se až včera. V pátek jsem vyrazila za přítelem, kde jsem zůstala až do středy, jelikož jsem v úterý měla již zmiňovaný zákrok a hned ve středu kontrolu. A teď už je konečně po všem a mám to tak nějak z krku - až na ten měsíc klidu, už teď se mi stýská po cvičení a dlouhých procházkách. Přijdu si tak líně, když nic nedělám.

Vánoční horečka

14. října 2015 v 9:21 | Lucille Daryl

Jak mám nemít Vánoční náladu, když venku mrzne a já klepu kosu i přestože mám na sobě punčocháče, kalhoty, huňaté ponožky, teplejší boty, tričko zastrčené v kalhotech, na něm tričko ze svetrového materiálu s rolákem, na tom ještě jeden svetřík a zimní bundu a k tomu všemu jsem zachumlaná v pleteném šátku a kapuci? A jestli to teď zní jako ztěžování, tak to zní špatně! Já si to totiž naprosto užívám. Hrozně mě ta zima baví. Jen dnes asi nevytáhnu paty z domu, protože déšť v zimě zrovna dvakrát nemusím. Ale když je sucho, tak je ta zima naprosto báječná.

Radosti z podzimu pokračují

11. října 2015 v 8:25 | Lucille Daryl
Já si ten říjen tak užívám. I když mám teď ty dny tak nějak na přeskáčku, co se týče energie. Jeden den jsem naprosto čilá a téměř se nezastavím, další den jsem jak přejetá a nechce se mi nic, nemám energii a potřebuji se "nabít". Ale i tak se ty "mrtvé" dny snažím něčím oživit a téměř je nevnímám, jelikož ty "živé" dny jsou naprosto senzační. To si totiž užívám úplně všechno, co dělám. A to i uklízení, přebírání oblečení, mytí nádobí, vaření, hrabání listí, a dalších věcí, které některé lidi spíš štvou. Takže si dovedete představit, jak se teprve užívám to, co mě skutečně baví - jako třeba focení panenek. Každá z holek už má jednu podzimně a Halloweensky laděnou fotografii + jednu hromadnou, takže je tu snad brzy uvidíte! Zatím vám sem šoupnu jen fotku, která dokazuje, že jsem Ready for Hallowen! Nevím proč, ale když jsem si ty dýně naložila do kárky a vezla je přes půlku zahrady, připadala jsem si jak magor a přišlo mi to hrozně vtipné. Škoda, že jsou to letos takoví mrňousové. Doufám, že seženu ještě nějakou větší. Ale základ bychom měli!

Ačkoli si užívám podzim a na Halloween se těším, každodenně se do mě vkrádá zároveň i Vánoční nálada. Všichni se mi divili, že už nosím zimní bundu. Ale komu včera na procházce byla zima? Mně né. S tetou jsme se shodly na tom, že letos už začíná taková ta "zimní zima". Ne obyčejná zima, ale vážně ta zimní! Což znamená, že by i Vánoce mohly být konečně dostatečně Vánoční! Nejhorší je, že já s tím vánočním pocitem už víceméně vstávám. Hrozně se těším na takové to závěrečné nakupování dárků - prostě to vánoční, kdy už bude město a obchody vyzdobené. Musím se ale pochlubit, že většinu dárků už mám doma a nebo objednaných. V týdnu jsem totiž udělala poměrně velkou objednávku a v kasičce mi nezbylo téměř nic. V jiných případech by mi to vadilo, ale teď se hrozně těším na to, až ty dárky dorazí, až si je prohlédnu, zabalím a hlavně až z nich budou mít jejich budoucí majitelé radost. Smůla je, že jsem tu velkou objednávku dělala z velké části i kvůli sestře, pro kterou jsem nakonec vybrala stejně jen tři věci. Achjo, Hano, pro tebe se ty dárky kupujou tak špatně! :D

Vítej, říjne!

5. října 2015 v 7:23 | Lucille Daryl

Máme ho tu! Měsíc plný příšer, duchů, démonů. Měsíc všech mrtvých. Měsíc hororů, měsíc Halloweenu. Říjen.
Plánovala jsem ozvat se hned 1.října, ale bohužel mi do toho něco vlezlo a na článek nezbyl čas. Teď se můžu konečně každé ráno budit s pocitem, že je tu podzim, že se Halloween blíží a řádně si u toho zapálit svá dýňová světýlka. Je to úžasné.

S horory jsem tedy ještě tak úplně nazačla - ale chystám se to co nejdříve napravit. Ještě mě čeká pár lítaček po doktorech a vlezla mi do toho jedna nepříjemnost, která je možná ještě o něco prodlouží, ale čert to vem - já si ten říjen prostě musím užít. A když ne celý, tak svou sešlost a 31.říjen rozhodně!

Když už jsme u toho, plánovaná narozeninovo-halloweenská zahradní párty týden před Halloweenem má jisté změny. Nebude to totiž párty a nebude ani zahradní, jelikož venku už je opravdu zima a zatímco si ještě spousta lidí chodí na lehko v mikině, já už klepu kosu v kabátu, šátku a podzimních botech. Jsem hrozně zimomřivá. Nejspíš to přesunem dovnitř, což znamená míň lidí a když nás bude s největší pravdepodobností tak pět, nebudeme to přeci nazývat oslavou ani ničím takovým, to by bylo trapné a cítila bych se jako lůzr. Z párty se tedy nejspíš stane něco jako tématická holčičí sešlost. Snad se vám to nebude jevit jako úplná nuda, byla bych moc ráda, kdyby se tu někdo ukázal. Takže Lowri a Kelly, koukejte tu být! S vámi počítám na stopro! :D Chystám se něco dobrého upéct, postahovat pár hororů, pouštět tématickou hudbu, uspořádat černou hodinku a užívat si atmosféru. A samozřejmě se taky mrknout ven alespoň na nějaké ty procházky. A nerada bych u toho všeho byla sama. Datum bych nechala na toho 24.října, ať těch změn není tolik. :) Narozeninovou oslavu jsem neměla sto let a Halloween jsem si přála vždy oslavit nějak víc, tak alespoň něco malého by z toho být mohlo. Brzy vám pošlu pozvánky, jelikož je tu jedna věc, o které nevíte a kterou musí mít nutně s sebou!

Prasečí víkend

30. září 2015 v 17:53 | Lucille Daryl

A tentokrát doslova. Poprvé jsem ochutnala kance! Znáte to, když jste sami, tak si jedete svůj režim - stravujete se tak, jak chcete, máte čas na sebe a tak se sami sobě plnohodnotně věnujete. V mém případě je to cvičení, v poslední době jsem přidala i běh a samozřejmě zdravé stravování (ale ani tomu se člověk nemůže věnovat na sto procent, pokud je gurmána zároveň nenažrané prase, jako já. A taky milovník všeho sladkého a pečeného). Ve velké míře to ale opravdu zdravé je, když vynechám nějaký ten pečený koláček ráno k snídani. Jsem zvyklá jíst vyváženě a snažím se hřešit co nejmíň, protože pekáč buchet na břiše si s pekáčem buchet v troubě absolutně nerozumí. A mně se zkrátka líbí, takže když už peču něco sladkého, dávám přednost něčemu tvarohovému z ovesné mouky a dalších zdravějších alternativ.

Klasické deníčkové řeči

22. září 2015 v 15:35 | Lucille Daryl
Minulý týden v úterý jsem si připomněla své dospívání. Přijela za mnou a sestrou totiž kamarádka Anežka, se kterou jsme dřív trávily velkou část letních prázdnin. Teď se vídáme málo, jelikož se nám oběma nikdy nesejdou dvě nejdůležitější složky dalekého přátelství - čas a peníze. Vidíme se vzácně, ale i to má své kouzlo. Máme spolu nespočet zážitků, na které neustále vzpomínáme. Už od dětství jsme spolu každý náš pobyt koukaly na horory, a ani letos jsme neudělaly vyjímku.

 
 

Reklama