Fotografie aneb zachyceno objektivem

Walking in a winter wonderland

3. ledna 2017 v 15:46 | Lucille Daryl

Pamatujete si, jak Jessie v jedné epizodě vzpomínala, jak jako malá tancovala ve sněhových vločkách, zpívala si u toho "sníh, sníh, já ho tak miluju" a poté jí mamka připravila jídlo ze sněhu, jako třeba sněhový pudink? Ne? Že se divím, to jen já mám pamatováka na takové kraviny. Pro ty, kteří přemýšlí, co to tu sakra píšu za nesmysly, řeč je o Pokémonech a jedné sněhové epizodě.

Z mrazivé procházky

10. prosince 2016 v 10:36 | Lucille Daryl

Zítra to bude týden od té kouzelně mrazivé procházky, o které jsem vám už básnila v jednom z předchozích deníčkových článků. Rovněž jsem slíbila, že zveřejním nějaké fotky. Sice to není taková nádhera, jako když to člověk vidí na vlastní oči, ale něco málo se mi zachytit podařilo.

Miluju tuhle mrazivou atmosféru a mrzí mě, že teď to venku vypadá spíš jako začátek jara. Ale však ono zase začne mrznout! Zatím si tu atmosféru udržím alespoň na blogu pomocí těchto fotografií.

It's beginning to look a lot like winter

23. listopadu 2016 v 9:24 | Lucille Daryl

Na Vánoce je přeci jen ještě trošku brzy, ale zima k nám už téměř dorazila. Venku je teď sice teplo, ale před týdnem, když jsem začínala psát tento článek, který jsem nakonec kvůli nedostatku času nestihla zveřejnit, mrzlo tak, že jsem nebyla schopna vylézt ven bez rukavic, kulichu a šály. Tohle počasí miluju. A rozhodně mu dávám teď ke konci listopadu přednost, než tomu relativnímu teplu, které tam je právě teď. A nejkrásnější na tom všem jsou ta mlhavá rána, kdy se namrzlá příroda třpytí ve svitu posledních slunečních paprsků. Je to taková neuvěřitelná nádhera, jít se projít do lesa a všímat si všech těch drobných detailů a radovat se z nich. Chodit po té zmrzlé křupavé trávě a nasát čerstvý mrazivý vzduch... ach!

Cítit podzim

16. října 2016 v 19:40 | Lucille Daryl
Podzimní dny jsou různé. Někdy prší, ale i přesto je atmosféra venku naplněna radostí. Některé deštivé dny jsou naopak už od rána plné chmur a depresivních myšlenek. Jeden den může podzimní slunce být hřejivé a příjemně prosvítá skrze listy stromů do okna vašeho pokoje, a vy máte hned chuť vyběhnout ven a jít si ho naplno užít. Jindy i ten sluneční svit může působit smutně a prázdně. Některé suché a studené dny jsou plné čestvého mrazivého vzduchu a vy si užíváte ten pocit, že se můžete zachumlat do pletené šály a s nadšením sledovat každý lístek, který spadne ze stromu. Jindy ten ochlazující podzimní vánek vnímáte jako nepříjemný a už se nemůžete dočkat toho, až si doma zalezete do křesla s hrnkem čaje.

A všechno je to jen o tom, co se zrovna odehrává ve Vaší hlavě. O tom, s jakou náladou jste se ten den probudili a o tom, jaké plány a myšlenky nosíte v hlavě. Krásný je totiž každý den.

Pokud máte v plánu něco příjemného, například se dopoledne chystáte do města, kde se sejdete s kamarádkou, nebo máte schůzku s přítelem, i ten jindy ošklivý a studený den se stane dnem krásným hned od začátku. Jestliže víte, že vás čeká jen jízda do práce, celodenní směna a poté nudná cesta domů, i z krásného slunečního podzimního dne se stane den plný chmur. A jak má potom dopadnout den, kdy je od rána mokro a všechno venku působí tak smutně?

A přitom to je jen o tom, najít si i na tom dni, kdy vás čeká více nepříjemného, než příjemného, nějaké malé rozptýlení. Něco, na co se můžete těšit. Třeba že si po práci koupíte nějakou maličkost. Nebo že se alespoň na hodinku domluvíte s někým blízkým. A nebo prostě vypnout a i přes nepříjemností myslet pozitivně a věřit, že ten den rychle uteče a další bude lepší. A nebo vnímat ty maličkosti kolem. Ty lístky, ty barvy, tu vůni, ten čerstvý vzduch. Někdy je to zatraceně těžké, a přitom je tu všude tolik krásy. Obzvlášť teď, na podzim.


Halloween na Monster High

23. října 2015 v 19:50 | Lucille Daryl
Halloween se blíží a my si ho řádně užíváme i s mými Monsterkami. A aby na to měly slečny nějakou vzpomínku, rozhodla jsem se každé z nich nafotit jednu fotku s Halloweenskou tématikou. Už je mám v počítači delší dobu a stále jsem se nedostala k tomu je dát na blog. A už do mě šijí, ať se tu s tím pochlubím, že jsou zvědavé na ohlasy. Takže se nebojte napsat, čí fotka se vám líbí nejvíc!

Za zmínku ovšem stojí to, že dnes se mi nečekaně rozrostla rodinka. Přítel mi totiž daroval Castu. Původně měla být prý dárkem k narozeninám, ale věděl, jak jsem ji vždycky chtěla na halloween a dokonce ani do toho to nevydržel, protože zítra máme tu mini-sešlost, takže mi ji dal už dnes. Je kouzelná, naprosto kouzelná! A vážně vyšší než ostatní panenky. Ale protože jsem se dneska téměř ještě nezastavila a tenhle článek mám rozepsaný od samého rána, nebyl čas ji vyfotit a doplnit tak tuto halloweenskou sérii fotek i její fotkou. Pekla jsem něco málo na zítra a dlabali jsme dýně, tak jsem ji vyfotila alespoň u nich. Ale tuhle čarodějku si vezmu do parády ještě zvlášť a do 31.října se tu objeví nějaké tématické fotky, jelikož jí to u dýní a dalších halloweenských předmětů sluší nejvíc ze všech. Ta kombinace barev, je prostě úžasná. Jsem tak šťastná! Dnešní den je naprosto parádní a už se nemůžu dočkat zítřka. Tak jdeme na to!



Klaun v lese

21. září 2015 v 8:46 | Lucille Daryl
Klauni. Všichni je známe. Jsou barevní a mají bavit děti. V současné době je ale vídáme převážně v hororových snímcích, protože snad téměř každý mi dá za pravdu, že dokáží být neuvěřitelně děsiví. Což dokazuje i Coulrofobie, neboli strach právě z těchto roztomilých neškodných klaunů.. Nebo že by nebyli tak neškodní? A co by asi dělal člověk trpící touto fóbií, kdyby narazil na klauna na procházce v lese, kudy chodí každý den?


MH - Be my little rock'n'roll queen

22. února 2015 v 13:33 | Luci Lestrange
Operetta je moje nejoblíbenější postava a první panenka. Nejen, že se mi líbí rockabilly styl, do kterého se ona stylizuje, ale taky zbožňuji její charakter. Je sebejistá, jedná sama za sebe a miluje hudbu. Je to moje malá potetovaná rockerka a já jsem si nemohla pomoct a musela ji konečně zase nafotit, protože její první fotky se mi zrovna nepovedly. Ona je prostě strašně kouzelná a elegantní a nemůžu se dočkat, až si ji pořídím v dalších kolekcích, už teď mám na pět z nich zálusk.


MH - Cold touch

18. února 2015 v 17:01 | Luci Lestrange
Moje ledová kráska Abbey Bominable mi už taky zapózovala a vyklubala se z ní vážně parádní modelka. Docela by se mi hodilo, aby ještě alespoň na jeden den nasněžilo, protože venku na sněhu by s ní byly vskutku nádherné fotky, ale i tak jsem si docela pohrála. Hrozně mě to baví, hledat vhodné doplňky a zajímavé pózy. A protože jsem teď nemocná a nudím se doma, určitě brzy nafotím něco dalšího.


MH - Draculaura's Day

14. února 2015 v 21:32 | Luci Lestrange
Asi před týdnem jsem nafotila pár "valentýnských" fotek Draculaře. Valentýna neslavím, když už jsme u toho, ale zase mě přepadla nuda a tohle bylo první, co mě napadlo. Tak trochu jsem na to ale zapomněla, odjela pryč a dřív, než teď, jsem se k blogu nedostala.

Včera byl Pátek 13. a spíš jsem "slavila" ten, než dnešní Valentýn. Pro mě je to den jako každý jiný. A tak jsem včera vtipkovala, že Pátek 13. je krásné datum pro to, pořídit si panenku. No a taky že jsem jednu dostala od přítele - Abbey Bominable v kolekci Art Class, ve které se mi dost líbí (až na ty růžové brýle, ale ty už jsou dole, hehe). Takže mám velkou radost a brzy ji musím nafotit. Dnes jsem v obchodě slintala nad Sirenou von Boo, kterou mám na svém wishlistě a na internetu jsem se naprosto zamilovala do nové monsterky jménem Amanita Nightshade, kterou si pořídím snad hned, jak ji někde uvidím - bez ohledu na cenu, protože ona je tak božská, že bych za ní dala cokoliv!

Ale ted zpět k Valentýnu. . Jak už jsem řekla, nijak tenhle svátek neslavím ani neřeším, přehnané odsuzování mi přijde trapné a ti lidé pak vypadají spíš jako pitomci, kteří jsou vzteky bez sebe z toho, že jsou sami. No, takže přináším pár sladkých fotek své sladké Draculaury, která vám společně se mnou a s dalšími panenkami přeje šťastného Valentýna - tedy spíš doufá, že jste si ho užili, protože den se blíží ke konci.


MH - Monster Princess

10. února 2015 v 17:28 | Luci Lestrange
Když jsem dnes v obchodě u vietnamců zahlédla šaty pro panenky, nedalo mi to a dvoje jsem si odnesla domů s tím, že v nich zkusím nafotit své krásky. Když jsem dojela domů, okamžitě jsem jim je musela zkusit a protože to svlékání a oblékání zabralo docela dost času, rozhodla jsem se, že rovnou blejsknu pár fotek. Pomalu se stmívalo a mně se nechtělo obstarávat světlo, takže jsem dost spěchala a je to celé bez nápadu a nepromyšlené, ale když už je to na světě, tak se "pochlubím". Berte ale prosím vpotaz to, že je to jen rychlý pokus, jak holkám šaty sluší. A zjistila jsem, že jsou v nich kouzelné, takže někdy zrealizuju nějaké větší focení a nejspíš si i pořídím víc šatů (tady byl výběr vážně mizerný, ale myslím, že tyhle Twyle i Draculauře dost sluší).

PS - Pokud taky fotíte své monsterky a někdy vás napadne nafotit je se svíčkou, buďte extrémně opatrní. Včera jsem fotila Draculauru (takový valentýnský speciál na sobotu) a omylem jsem ji uškvařila pramínek vlasů. Naštěstí to není vidět, ale i tak jsem se za to dost proklínala.


 
 

Reklama